Ivan M. Havel Book order (chronological)

Kniha je pokusem o netradiční pohled na lidské prožívání v per-spektivě „první osoby“. Je navržena specifická metoda, zvaná „introspekce plus“, při níž nedochází k separaci mezi subjektem introspekce a výzkumníkem, jak je běžné v současné kognitivní vědě. Introspektor zkoumá své vlastní mžikové prožitky, jako například spontánní mikrosny či letmé pohledy. Po teoretické stránce je práce relevantní jak k analytické, tak i fenomenologic-ké tradici ve filosofii, přičemž vztah k fenomenologii je výraznější.

Rozhovor s Ivanem M. Havlem. Podobní, a přece tak jiní. Ivan M. Havel, mladší bratr bývalého prezidenta Václava Havla, jako by v něčem byl skoro jeho dvojčetem, v jiném úplným protikladem. Potomek slavné podnikatelské rodiny čelil od mládí stejně jako bratr ústrkům komunistického režimu, nakonec se ale i on po svém prosadil. Vystudoval obor automatizace a výpočetní techniky a v roce 1971 získal dokonce doktorát z počítačové vědy na univerzitě v americkém Berkeley. Normalizace ovšem záhy také jeho uvrhla na index, a tak do plné šíře mohl svou vědeckou erudici rozvinout až po roce 1989, mj. jako dlouholetý ředitel Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a šéfredaktor časopisu Vesmír. Krom toho je to muž širokých zájmů, pronikavé mysli a jemného humoru, což sám nejlépe prokazuje v sedmi kapitolách knižního biografického rozhovoru, který s ním vedl filmový a literární historik a publicista Jan Lukeš. Zavede čtenáře do světa nekonvenční osobní, rodinné, politické i filosofické bilance, která se vzpírá všem zavedeným klišé.

Spisovatel a filosof Michal Ajvaz spolu s kybernetikem Ivanem M. Havlem se formou volného dialogu zabývají rozličnými tématy na pomezí nejen jejich, ale i mnoha dalších oborů. Svérázným a ničím nespoutaným způsobem zkoumají lidskou tělesnost, rozmanitost a vrstevnatost tvarů, povahu, vznik a zánik struktur a procesů v přírodě i v lidském světě. Repliky dialogu jsou rozčleněny do tematických kapitol, které čtenáři usnadní orientaci ve spleti mnoha vzájemně se prolínajících témat.

Michal Ajvaz, Michal Anděl, Zuzana Bartošová, Jan Bednář, Václav Bělohradský, Kamila Bendová, Marie Borek-Dohalská, Pavel Brázda, Evžen Brikcius, Martin Bútora, Václav Cílek, Milena Černá, Jiří Černý, Barbara Day, Daniel Fischer, Gerd Folkers, Jan Foll, Anna Freimanová, Markéta Goetz-Stankiewicz, Jozef Gruska, Vladimír Hanzel, Michal V. Hanzelín, Ivan Horáček, Milan Horáček, Cyril Höschl, Ivan Chvatík, Josef Jařab, Jan Jůn, Michal Jůza, Renata Kalenská, Anna Kareninová, Jozef Kelemen, Laco Kováč, Jaroslav Krbůšek, Eda Kriseová, Andrej Krob, Daniel Kroupa, Vlado Kvasnička, Lidmila Lamačová, Andrew Lass, Ivan Lefkovits, Jan Lukeš, Monika McDonagh-Pajerová, František Mikloško, Monika Mitášová, Jaroslav Nešetřil, Zdenek Neubauer, Jan Palouš, Martin Palouš, Radim Palouš, Zdenek Pinc, Petr Pithart, Petr Piťha, Vladimír Pliška, Michal Potfaj, Lída Rakušanová, Břetislav Rychlík, Vojtěch Sedláček, Karel Schwarzenberg, Ladislav Snopko, Jan Sokol, Antonín Střížek, Jiřina Šiklová, Šimon H. Karel, Viktor Šlajchrt, Jaroslav Šonka, Kateřina Trlifajová, Václav Trojan, Helga Turková, Robert Vagner, Roman Vávra, Jaroslav Veis, Jan Vít, Jitka Vodňanská, Jan Vodňanský, Petr Vopěnka, Tomáš Vrba, Jirí Wiedermann, Paul Wilson a Marian Zajíček vytvořili pozdravy k narozeninám Ivana M. Havla. Každý z nich napsal, namaloval nebo vyfotografoval příspěvek o 75 slovech, větách či řádcích a položil jednu otázku. Ivan M. Havel si všechny příspěvky přečetl,

Další kniha Ivana M. Havla navazuje na autorovy předchozí tituly Otevřené oči a zvednuté obočí (Vesmír 1998) a Zvednuté obočí a zjitřená mysl (Dokořán 2005). Obsahuje čtivě a srozumitelně napsané krátké eseje, které vycházely v rozmezí let 2003 až 2011 jako úvodníky časopisu Vesmír a jež autor pro účely knižního vydání mnohdy rozpracoval a rozšířil o nejaktuálnější informace. Myšlenkově bohaté texty pojednávají o různorodých tématech od filozofie přes robotiku až po otázky jazyka. Spojuje je snaha o překonání hranic a propojování nejrůznějších kontextů, zájem o rozšíření obzorů vlastních i čtenářových. Je třeba zjitřit svou mysl a spatřil svět takový, jaký opravdu je - plný kouzel.

Kniha přináší soubor dopisů, v nichž autoři zkoumají epizodické situace – svébytné elementy lidského prožívání světa, z nichž se skládá náš každodenní život a jejichž anatomií se přesto málokdy zabýváme. Při svých výzkumech se autoři opírají o řadu příkladů takových situací z vlastní zkušenosti i z literární fikce. Situace, která dala knize název, pochází z Knihy tisíce a jedné noci; týká se okamžiku, kdy Sindibád Nosič vstupuje do bagdádského domu Sindibáda Námořníka a žasne nad tím, s čím se tam setkává. Jde již o druhou knihu korespondenčních rozhovorů obou autorů; v první se zabývali svou zkušeností s nočním sněním (Snování: Rok dopisů o snech).

Soubor textů, které přicházely v letech 1981 až 1983 Václavu Havlovi do vězení. Převážnou část tvoří dopisy Ivana M. Havla, v jehož redakci sestavovalo odpovědi na Havlovy dopisy filosofické sdružení Kampademie. Tento soubor dopisů, psaných do vězení, a zůstávajících zatím v rukopise, je neznámou „druhou polovinou“ světoznámých Dopisů Olze

Kniha přináší dopisy, v nichž si oba autoři v průběhu jednoho roku sdělovali své sny, přemýšleli o nich a zkoumali, zda by mohli najít některé zákonitosti nočního snění, aniž by se přitom opírali o psychoanalytické nebo jakékoliv jiné teorie snu. Kladli si přitom otázku, zda je možné vytvořit teorii snu, která by na jedné straně nepodřizovala sen smyslu a logice bdělého světa a na druhé straně se na něj nedívala jen jako na pouhý nesmyslný chaos. Kniha spíše než celistvou teorii snu přináší příběh o rození myšlenek v korespondenčním rozhovoru. Úvahy o snech přivedly autory k myšlenkám na oblast, která se vymyká protikladu smyslu a nesmyslnosti a která snad může být významná i pro jiné oblasti života, než je sen.

Druhý autorův soubor krátkých, ale myšlenkově bohatých esejů, které vycházely v časopise Vesmír v letech 1996 až 2002, navazuje na předchozí knihu Otevřené oči a zvednuté obočí, která vyšla v roce 1998. Úvahy nad rozličnými tématy souvisejícími s lidským poznáním, od přísných věd až po filozofické reflexe, jsou psány lehkým a svižným stylem, současně však provokují čtenáře k přemýšlení a formování vlastního názoru.

Sborník studií zaměřených na prostor, jak je chápán v klasické, moderní a postmoderní filosofii, fyzice, matematice, výtvarném umění, literatuře a sociologii. Texty se snaží reflektovat situaci, kdy prostor na jednu stranu vnímáme jako cosi vnějšího a existujícího objektivně mimo nás, na straně druhé však vnímání prostoru zásadně souvisí i naším vnitřním subjektivním prožíváním. Právě tento poslední „prostor pro člověka“, jehož příkladem je prostor architektonický, pak představuje vyústění celé knihy.

V knize jsou publikovány všechny dochované obrázky Boženy Havlové z cyklů Abeceda, Čísla a Věda. Autorka neuvádí názvy ani dataci. V rolích názvů zde vystupují citace textů z obrázků, v závorce je uveden název tradovaný v rodině (Venoušek, Ivánek) anebo názvy odkazující k obsahu obrázku (Atomy I., II.). Cykly Abeceda a Čísla byly namalovány patrně začátkem 40. let, v rodinném fotoalbu (Ivánek II.) jsou fotografie dětského pokoje se zavěšenými obrázky Abecedy a Čísel zařazeny v rozmezí let 1941-1944 bez přesnějšího datování. Cyklus Věda vznikal v průběhu druhé poloviny let čtyřicátých.

Kniha je plodem svatojánského výletu, na který se trojice autorů vydala v roce 1982. Poprvé kniha vyšla v samizdatové edici Expedice, nové vydání je doplněno statí Vytržení od I. M. Havla a doslovem Z. Neubaura. Závěr knihy (rovněž z pera Z. Neubauera) pod názvem Aktualizace obsahuje v utříděné formě hlavní inspirační zdroje filosofických reflexí Svatojánského výletu.

Soubor esejů o vědeckém poznání a přirozeném údivu člověka. Autor se čtivou formou dotýká rozličných témat současné vědy, postojů k vědě a filozofických otázek souvisejících s vědeckým přístupem k světu. Knihu doprovází grafika Vladimíra Boudníka.

Podivné a literárně obtížně zařaditelná feérie vyprávějící o Arsemidovi - posledním žijícím potomkovi záhadného říčního tvora Gamona. Knížku doprovázejí autorovy kresby.