Josef Hajný Book order

Autor knihy vytváří výukové programy na brněnské hvězdárně. Ve své knize se zábavnou formou snaží dětem (ale možná i jejich rodičům) objasnit ty nejobyčejnější otázky: Proč Měsíc mění svůj tvar? Proč jsou hvězdy různě jasné? Jaká máme souvhězdí? Co je to meteor? Jak vypadá Saturn v dalekohledu? Proč ve dne nevidíme hvězdy?

Cuando Gabriel García Márquez recibió en 1982 el Premio Nobel de Literatura abrió su discurso con un homenaje dedicado a Antonio Pigafetta y a su «libro breve y fascinante, en el cual ya se vislumbran los gérmenes de nuestras novelas de hoy». Este libro relata la expedición, financiada por la Corona de Castilla, de las cinco naves al mando del portugués Magallanes, que, el 10 de agosto de 1519, partía de Sevilla con el fin de buscar el camino más corto hasta las "islas de las Especias". Tres años más tarde, el 8 de septiembre de 1522, y al mando del vasco Juan Sebastián Elcano, arribaba al puerto de Sevilla la nave Victoria, con sólo dieciocho hombres, «los más flacos y destrozados que podía ser». Si bien hubo algún beneficio económico, por encima de todo se había dado por primera vez la vuelta al mundo y se iniciaba una nueva era en la comunicación hacia el oeste. Pigafetta, embarcado sólo por afán de fama, con voluntad de escribir un libro que contase «todas las cosas pasadas día a día durante nuestro viaje» (no pocas ni poco accidentadas), dio fin a su intento y legó a la posteridad la relación de este viaje extraordinario.

Výbor z drobných úvah a filozofických pojednání Giacoma Casanovy. Knížka není životopisem Giacoma Casanovy. Obsahuje jeho drobné práce z různých oblastí humanitních věd: filozofie, estetiky, teologie, etiky. Casanovu zajímaly i otázky morálky, které řeší prostřednictvím dialogu rozumu a určité osoby nebo dvou osob. Poznáváme tak i jinou tvář známého a proslaveného milovníka a svůdce žen. Tento výbor obsahuje i několik Casanových dopisů i dopisů různých lidí, adresovaných jemu.

Vojensko-politické úvahy duchovního otce "machiavelismu", tj. politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle. Svazek obsahuje tři knihy - Vladař. Úvahy o vladnutí a vojenství a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia.

Nejdramatičtější údobí dějin Spojených států - občanská válka Severu proti Jihu - bylo plné událostí, které si s tragičností doby nezadají. David Hamilton ve svém románu využívá krvavé výpravy Quantrillovy bandy k představení Buffala Billa, bojovníka za svobodu, a jeho přítele Williama Hickoka, šerifa a postrachu desperátů. Tito dva hrdinové mají za úkol "odstranit" Quantrillovu bandu, která terorizuje oblasti věrné vládě Unie a znesnadňuje postup federálních vojsk. Během akce se z nich stávají lovená zvěř, když Quantrill vyhlásí odměnu tisíc dolarů na hlavu slavného scouta Williama Codyho. Tato částka láká mnohé a může přivést Indiány na válečnou stezku. Buffalo Bill, pronásledovaný Quantrillovými lidmi, musí bojovat proti nepřátelům a nástrahám, aby si zachoval život a splnil úkol. Bez prozrazování detailů, které by ubraly na dobrodružství a překvapení, lze říci, že tato kniha patří k nejzdařilejším vyprávěním Davida Hamiltona, považovaného za jednoho z nejlepších autorů westernu.

V románu plném napínavého děje se oba legendární hrdinové amerického westernu setkávají ke konečnému zúčtování. Kniha není čistým westernem, je vyprávěna způsobem, která má blíže k detektivnímu románu a navíc upoutá i zasvěcenou znalostí dobových reálií.

Based on Machiavelli's own first-hand experience as an emissary of the Florentine Republic to the courts of Europe, 'The Prince' analyses the usually violent ways by which men seize, retain and lose political power.

Přehledný obraz světového terorismu ve faktech a obrazových dokumentech. Mezinárodní teroristické sítě, neblaze proslavené atentáty, charakteristické znaky a kořeny terorismu – to jsou hlavní témata této obrazové příručky. Vychází v řadě mapující společenská a politická hnutí, dokumentující myšlenkové proudy a osobnosti, které se - ať už kladným či záporným způsobem – zapsaly do historie 20.století Mezinárodní terorismus je jedním z jevů příznačných teprve pro naše století. Je fenoménem mnoha tváří – milovaných a oslavovaných jako legendární Che Guevarra, ale i odsuzovaných a nenáviděných. Je také přízračným jevištěm, na němž se odehrálo už nespočet dramat – kulkou, která ukončila život Ferdinanda d’Este, počínaje a zrůdně brutálními akcemi islámských extrémistů konče. Celý svět kdysi napjatě sledoval únos lodi AchilIe Lauro, útok na izraelské olympioniky nebo tragický incident v Londonderry. Postupem času prošel terorismus celou řadou proměn, až se nakonec stal celosvětově rozšířenou chorobou, o níž snad už nikdo nemůže zodpovědně prohlásit, že právě jeho se netýká.... celý text