Petr Bartůněk Book order

Kniha je originálním příspěvkem do literatury věnované historii medicíny. Autor na privátních i profesních osudech jednotlivých protagonistů poukazuje na složitost cest dílčích objevů na pozadí doby. Jde o rešerši výjimečných osobností, které s mimořádným entuziasmem a současně pokorou posouvaly vědění lidstva, často za velmi neutěšených formálních i finančních podmínek. V 18. a 19. století měli praktici, ale především klinici a badatelé v akademickém prostředí jen minimální technické, respektive laboratorní zázemí. Text je strukturován do tří částí. Nejobsáhlejší sekce shrnuje nemoci, syndromy i nádory z oblasti vnitřního lékařství. Část druhá je zaměřena na obdobné stavy v dalších lékařských oborech. Poslední oddíl je věnován eponymům osobností, které zanechaly stopu v podobě popisu určitých jevů, sdružených symptomů a charakteristik klinických stavů, a to včetně těch, které se zapsali do historie medicíny jako iniciátoři nejrůznějších forem vyšetřovacích postupů, technik, lékařských pomůcek či nástrojů. Publikace je určena především lékařům a farmaceutům, a to jak v pregraduálním, tak postgraduálním studiu, ale může oslovit i laickou veřejnost, která se zajímá o dějiny lékařství obecně.

Tato monografie je sborníkem příspěvků z konference o etice a komunikaci v medicíně, kterou Česká lékařská komora pořádá od roku 2011. Třináctá konference, uskutečněná na konci roku 2023, se zaměřila na téma soucitu v medicíně. Kniha je součástí jedinečné série publikací věnovaných tomuto oboru, která nemá obdoby v domácí ani světové literatuře. Je určena nejen pro zdravotníky, medicínské etiky a odborníky z příbuzných oblastí, ale také pro laiky se zájmem o humanistická témata. Obsahuje 52 textů od autorů z různých profesí, včetně teologů, medicínských etických specialistů, psychologů, právníků a lékařů různých odborností, jako jsou gerontologie, neonatologie, onkologie, neurologie či stomatologie. Svými pohledy na soucit obohatili sborník také arcibiskup pražský Mons. Jan Graubner a vrchní zemský rabín Efraim K. Sidon. Kniha se věnuje rozdílům mezi soucitem, empatií a lítostí, nabízí rady, jak rozvíjet empatii, a přináší úvahy o tom, kdy může soucit přinést více škody než užitku.

Jedenáctá kniha z řady publikací České lékařské komory editorů prof. Radka Ptáčka a doc. Petra Bartůňka, které se věnují etickým a psychologickým aspektům současné medicíny. Publikace jsou volně spojeny s každoročními konferencemi ČLK na stejná témata. Tato kniha se zaměřuje na pojetí důstojnosti z pohledu různých lékařských i nelékařských odborností. Na napsání celkem 38 kapitol se podílelo 43 odborníků z řad psychologů, teologů, medicínských etiků, právníků a zástupců vybraných lékařských oborů, například psychiatrie, onkologie, oftalmologie, porodnictví a neonatologie, neurologie, urgentní medicíny, praktického a preventivního lékařství či paliativní medicíny. Kapitoly jsou rozděleny do tří okruhů, a to na teoretická témata uvádějící do problematiky, klinická témata a speciální témata. Kniha je vhodná nejen pro lékaře a mediky, ale i pro odborníky z příbuzných oborů a laiky, kteří se o problematiku důstojnosti v medicíně zajímají. Publikace byly již několikrát oceněny odbornou veřejností.

Sborník 17 příspěvků přednesených na další z již tradičních konferencí na téma etiky a komunikace v medicíně, které od roku 2011 každoročně pořádá Česká lékařská komora. Na sklonku roku 2022 se konalo dvanácté setkání a rovněž tato kniha nese pořadové číslo dvanáct. Nad spravedlností v medicíně se v ní zamýšlejí nejen lékaři různých specializací, ale také právníci, etici, psychologové a teologové. Pozornost věnují kategoriím distributivní, procedurální, retributivní či restorativní spravedlnosti, uvažují nad spravedlností v konzumní společnosti, ve společnosti rozdělené na „chudé“ a „bohaté“ nebo v situaci problematické alokace zdrojů například v období pandemie covidu-19. Zaznívá myšlenka, že svět sice spravedlivý není, ale medicína spravedlivá být může.Kontinuální série publikací České lékařské komory na téma etiky a komunikace v medicíně nemá obdoby v domácím ani světovém písemnictví. Jednotlivé knihy slouží jako zdroj informací, podnětů k diskusi i jako materiál k výuce na lékařských fakultách a zdravotnických školách. Editoři prof. Radek Ptáček a doc. Petr Bartůněk za tento publikační počin převzali již v roce 2016 z rukou tehdejšího rektora Univerzity Karlovy prof. Tomáše Zimy významné ocenění – Cenu Bedřicha Hrozného.

Kniha se zaměřuje na etické a psychologické aspekty nejnovějších pokroků v oblasti transplantací, umělých náhrad, robotických postupů nebo využití umělé inteligence. V první části jsou podrobně probrány v nejširších souvislostech transplantace krvetvorných buněk a různých orgánů, včetně srdce, střeva a dělohy. V této oblasti se medicína rozvíjí mimořádně rychle, a přináší tak celou řadu etických, ale i psychologických problémů. Druhá část je věnována etickým otázkám medicíny v informační a technologické době. Jde o souvislosti fascinujících možností bioinformatických přístupů, vzbuzujících obdiv, ale současně i obavy především z hlediska technologicko-etických souvislostí nastolených propojením lidského mozku s počítači a internetem. Do publikace opět přispěli naši přední odborníci z mnoha medicínských i nemedicínských oborů.

Desátá monografie České lékařské komory se zaměřuje na význam naděje v medicíně, zkoumá její eticko-psychologické souvislosti a vliv na pacienty. Publikace zahrnuje příspěvky od předních odborníků z různých medicínských oborů, kteří analyzují fenomén naděje z historických, sociologických a psychologických perspektiv. V části věnované jednotlivým oborům se specialisté z onkologie, kardiologie, neurologie a dalších disciplin podělí o své pohledy na naději v kontextu svých oborů. Klinické souvislosti se zaměřují na naději pacientů v terminálním stadiu a etické otázky spojené s rozhodováním na konci života. Publikace také zahrnuje speciální témata, jako jsou úvahy o naději v oblasti informačních technologií a rozhovor dvou dětských neurologů o naději jejich pacientů. Mnozí autoři reflektují události spojené s pandemií covid-19, včetně etických dilemat triáže a alokace zdravotnických zdrojů. Kniha je určena lékařům, medikům, odborníkům a laikům, kteří se zajímají o problematiku naděje. Obsahuje také barevnou přílohu s vybranými pracemi z výtvarné soutěže na téma Naděje v medicíně, pořádané ve spolupráci s nakladatelstvím Grada Publishing.

Příběh devítileté dívky, které se ze dne na den změní život, když jí při letecké havárii zahynou oba dva rodiče. Agáta je původně na pár dní svěřena do péče svému dědovi, kterého do té doby nepoznala. Krátký pobyt u starého pána se však neplánovaně prodlouží a dívka tak musí vstřebat nejen bolest ze ztráty rodičů, ale izvyky svého trochu bručounského ale zásadového dědečka. Starému pánovi dává nečekaná péče o vnučku také zabrat a po různých peripetiích nacházejí ti dva postupně k sobě cestu až do únosu vnučky. Celkem krátké kapitoly nabízí čtenáři napínavé zápletky s pasážemi lyrickými i lehce fantazijními, které vycházejí z momentálního psychického stavu Agáty.

Editoři publikace založili tradici konferencí a monografií pod názvem Etika a komunikace v medicíně, kde odborníci z různých oborů diskutují etické problémy s celospolečenským přesahem. Tato monografie se zaměřuje na otázku, zda „můžeme to, co umíme“, a zkoumá kontroverzní témata na pomezí medicíny a etiky. Zvláštní pozornost je věnována rozhodnutí britských genetiků editovat genom lidských embryí, což vyvolává silné emoce. Pokroková metoda CRISPR/Cas9 překonává dosavadní možnosti genetiky a to, co bylo dříve považováno za morální problém, se nyní stává potenciální hrozbou s dalekosáhlými důsledky. Druhá část publikace se věnuje aktuálním problémům veřejného zdravotnictví, včetně dostupnosti cílené léčby v české onkologii, etiky státu a zdravotníků v kontrole tabáku, a dilematům spojeným s lékařským tajemstvím v klinické praxi. Autoři jednotlivých kapitol jsou předními odborníky v těchto oblastech. Anotace je sestavena z předmluv významných osobností, které se na publikaci podílely.