Petr Bartůněk Book order

Kniha je originálním příspěvkem do literatury věnované historii medicíny. Autor na privátních i profesních osudech jednotlivých protagonistů poukazuje na složitost cest dílčích objevů na pozadí doby. Jde o rešerši výjimečných osobností, které s mimořádným entuziasmem a současně pokorou posouvaly vědění lidstva, často za velmi neutěšených formálních i finančních podmínek. V 18. a 19. století měli praktici, ale především klinici a badatelé v akademickém prostředí jen minimální technické, respektive laboratorní zázemí. Text je strukturován do tří částí. Nejobsáhlejší sekce shrnuje nemoci, syndromy i nádory z oblasti vnitřního lékařství. Část druhá je zaměřena na obdobné stavy v dalších lékařských oborech. Poslední oddíl je věnován eponymům osobností, které zanechaly stopu v podobě popisu určitých jevů, sdružených symptomů a charakteristik klinických stavů, a to včetně těch, které se zapsali do historie medicíny jako iniciátoři nejrůznějších forem vyšetřovacích postupů, technik, lékařských pomůcek či nástrojů. Publikace je určena především lékařům a farmaceutům, a to jak v pregraduálním, tak postgraduálním studiu, ale může oslovit i laickou veřejnost, která se zajímá o dějiny lékařství obecně.

Tato monografie je sborníkem příspěvků z konference o etice a komunikaci v medicíně, kterou Česká lékařská komora pořádá od roku 2011. Třináctá konference, uskutečněná na konci roku 2023, se zaměřila na téma soucitu v medicíně. Kniha je součástí jedinečné série publikací věnovaných tomuto oboru, která nemá obdoby v domácí ani světové literatuře. Je určena nejen pro zdravotníky, medicínské etiky a odborníky z příbuzných oblastí, ale také pro laiky se zájmem o humanistická témata. Obsahuje 52 textů od autorů z různých profesí, včetně teologů, medicínských etických specialistů, psychologů, právníků a lékařů různých odborností, jako jsou gerontologie, neonatologie, onkologie, neurologie či stomatologie. Svými pohledy na soucit obohatili sborník také arcibiskup pražský Mons. Jan Graubner a vrchní zemský rabín Efraim K. Sidon. Kniha se věnuje rozdílům mezi soucitem, empatií a lítostí, nabízí rady, jak rozvíjet empatii, a přináší úvahy o tom, kdy může soucit přinést více škody než užitku.

Jedenáctá kniha z řady publikací České lékařské komory editorů prof. Radka Ptáčka a doc. Petra Bartůňka, které se věnují etickým a psychologickým aspektům současné medicíny. Publikace jsou volně spojeny s každoročními konferencemi ČLK na stejná témata. Tato kniha se zaměřuje na pojetí důstojnosti z pohledu různých lékařských i nelékařských odborností. Na napsání celkem 38 kapitol se podílelo 43 odborníků z řad psychologů, teologů, medicínských etiků, právníků a zástupců vybraných lékařských oborů, například psychiatrie, onkologie, oftalmologie, porodnictví a neonatologie, neurologie, urgentní medicíny, praktického a preventivního lékařství či paliativní medicíny. Kapitoly jsou rozděleny do tří okruhů, a to na teoretická témata uvádějící do problematiky, klinická témata a speciální témata. Kniha je vhodná nejen pro lékaře a mediky, ale i pro odborníky z příbuzných oborů a laiky, kteří se o problematiku důstojnosti v medicíně zajímají. Publikace byly již několikrát oceněny odbornou veřejností.

Sborník 17 příspěvků přednesených na další z již tradičních konferencí na téma etiky a komunikace v medicíně, které od roku 2011 každoročně pořádá Česká lékařská komora. Na sklonku roku 2022 se konalo dvanácté setkání a rovněž tato kniha nese pořadové číslo dvanáct. Nad spravedlností v medicíně se v ní zamýšlejí nejen lékaři různých specializací, ale také právníci, etici, psychologové a teologové. Pozornost věnují kategoriím distributivní, procedurální, retributivní či restorativní spravedlnosti, uvažují nad spravedlností v konzumní společnosti, ve společnosti rozdělené na „chudé“ a „bohaté“ nebo v situaci problematické alokace zdrojů například v období pandemie covidu-19. Zaznívá myšlenka, že svět sice spravedlivý není, ale medicína spravedlivá být může.Kontinuální série publikací České lékařské komory na téma etiky a komunikace v medicíně nemá obdoby v domácím ani světovém písemnictví. Jednotlivé knihy slouží jako zdroj informací, podnětů k diskusi i jako materiál k výuce na lékařských fakultách a zdravotnických školách. Editoři prof. Radek Ptáček a doc. Petr Bartůněk za tento publikační počin převzali již v roce 2016 z rukou tehdejšího rektora Univerzity Karlovy prof. Tomáše Zimy významné ocenění – Cenu Bedřicha Hrozného.

Kniha se zaměřuje na etické a psychologické aspekty nejnovějších pokroků v oblasti transplantací, umělých náhrad, robotických postupů nebo využití umělé inteligence. V první části jsou podrobně probrány v nejširších souvislostech transplantace krvetvorných buněk a různých orgánů, včetně srdce, střeva a dělohy. V této oblasti se medicína rozvíjí mimořádně rychle, a přináší tak celou řadu etických, ale i psychologických problémů. Druhá část je věnována etickým otázkám medicíny v informační a technologické době. Jde o souvislosti fascinujících možností bioinformatických přístupů, vzbuzujících obdiv, ale současně i obavy především z hlediska technologicko-etických souvislostí nastolených propojením lidského mozku s počítači a internetem. Do publikace opět přispěli naši přední odborníci z mnoha medicínských i nemedicínských oborů.

Desátá monografie České lékařské komory se zaměřuje na význam naděje v medicíně, zkoumá její eticko-psychologické souvislosti a vliv na pacienty. Publikace zahrnuje příspěvky od předních odborníků z různých medicínských oborů, kteří analyzují fenomén naděje z historických, sociologických a psychologických perspektiv. V části věnované jednotlivým oborům se specialisté z onkologie, kardiologie, neurologie a dalších disciplin podělí o své pohledy na naději v kontextu svých oborů. Klinické souvislosti se zaměřují na naději pacientů v terminálním stadiu a etické otázky spojené s rozhodováním na konci života. Publikace také zahrnuje speciální témata, jako jsou úvahy o naději v oblasti informačních technologií a rozhovor dvou dětských neurologů o naději jejich pacientů. Mnozí autoři reflektují události spojené s pandemií covid-19, včetně etických dilemat triáže a alokace zdravotnických zdrojů. Kniha je určena lékařům, medikům, odborníkům a laikům, kteří se zajímají o problematiku naděje. Obsahuje také barevnou přílohu s vybranými pracemi z výtvarné soutěže na téma Naděje v medicíně, pořádané ve spolupráci s nakladatelstvím Grada Publishing.

Editoři publikace založili tradici konferencí a monografií pod názvem Etika a komunikace v medicíně, kde odborníci z různých oborů diskutují etické problémy s celospolečenským přesahem. Tato monografie se zaměřuje na otázku, zda „můžeme to, co umíme“, a zkoumá kontroverzní témata na pomezí medicíny a etiky. Zvláštní pozornost je věnována rozhodnutí britských genetiků editovat genom lidských embryí, což vyvolává silné emoce. Pokroková metoda CRISPR/Cas9 překonává dosavadní možnosti genetiky a to, co bylo dříve považováno za morální problém, se nyní stává potenciální hrozbou s dalekosáhlými důsledky. Druhá část publikace se věnuje aktuálním problémům veřejného zdravotnictví, včetně dostupnosti cílené léčby v české onkologii, etiky státu a zdravotníků v kontrole tabáku, a dilematům spojeným s lékařským tajemstvím v klinické praxi. Autoři jednotlivých kapitol jsou předními odborníky v těchto oblastech. Anotace je sestavena z předmluv významných osobností, které se na publikaci podílely.