Tomáš Glanc Book order

Co víme o dnešním Rusku a odkud se to vzalo? Rozhovor s kulturním historikem Tomášem Glancem. „Rozhodně jsem nečekal, že by mohla nastat válka takového rozsahu a myslím si, že to nečekal nikdo nebo skoro nikdo. Ruská propaganda už před válkou chrlila tolik agresivních blábolů, že se staly jakýmsi folklórem. Tu Rusové znovu dobývají Berlín či Varšavu, tu obnovují svoji sféru vlivu v rámci hranic SSSR či celého sovětského bloku. Jednou zbavují USA jejich výsadní pozice v globální politice, podruhé vytvářejí s Čínou a Íránem nový svět tradičních hodnot bez gayů, leseb a politické opozice. Působilo to jako bájné mlžení nebo ideologické vizionářství. Dnes víme, že to bohužel mysleli vážně. A v případě Ukrajiny se ukázalo, že řadu z těch nesmyslů o Antirusku a genocidě, které se do veřejné debaty zaváděly od roku 2004, establishment v určitou chvíli velice rychle transformoval do válečné doktríny a zahájil bombardování. Kdo to čekal a věděl, ať ukáže, kde to popsal a pojmenoval. Možná takové případy existují, ale myslím si, že pokud vůbec, tak jsou velice ojedinělé.“ (ukázka z kapitoly Zvrat, s kterým nikdo nepočítal)

Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným. Klíčem, jak k dílu kritika přistoupit, se pro autory kolektivní monografie staly Chalupeckého texty. Jejich výběr poskytl chronologické a tematické uzly, které umožnily nahlédnout do historických okolností vzniku textů, přiblížit vztahy k vybraným osobnostem nebo ideové a praktické okolnosti jejich publikování. Součástí publikace je aktualizovaná bibliografie Chalupeckého díla. Anežka Bartlová, Tomáš Glanc, Johana Lomová, Tomáš Pospiszyl (ed.), Jan Wollner

Antologie textů českých literárních vědců představuje fenomén samizdatu a jeho historické proměny. Předmětem jednotlivých kapitol jsou zejména definice samotného termínu samizdat a rozsáhlá polemika o pojem ineditní literatura. Autoři studií dále věnují pozornost vzniku, vývoji a charakteristice různých samizdatových edic; samostatné kapitoly jsou věnovány undergroundové produkci a cenzuře. Jedna z kapitol se zabývá vztahem domácí samizdatové produkce a exilové literatury. V závěrečných kapitolách přítomné publikace je samizdat pojednán nejenom v českém, ale i v mezinárodním kontextu, zejména polském a ruském. Kniha Samizdat Past & Present je reprezentativní publikací představující různorodé podoby samizdatu a má ambici stát se základní příručkou k dané problematice.

Autoren im Ausnahmezustand. Der Ausnahmezustand impliziert eine besondere Art der Präsenz. Begrenzte Veröffentlichungsmö

Die fünfzehn Beiträge behandeln Ausprägungen der slawischen Idee im mittel-, ost- und südosteuropäischen Raum und decken Diskursstränge slawozentrischer Ideologien über die großen politischen Zäsuren hinweg sowie bi- und multilaterale Verflechtungsgeschichten auf. Methodisch und medial decken sie ein breites Spektrum ab und versammeln Artikel zu Politikwissenschaft, Zeitgeschichte, Sprach- und Körperpolitik, Literatur und den bildenden Künsten. Bei der Analyse der Fremdwahrnehmungen des slawischen Raums mag es nicht verwundern, dass ein besonderes Augenmerk auf slawischen Alteritätspartnern wie Deutschland, Österreich, Italien und Griechenland liegt.

V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu. Glancovy eseje jsou provázeny rozhovory s těmito výraznými osobnostmi různých tvůrčích oborů - literatury, výtvarného umění, fotografie, architektury, filmu i divadla - a rámovány obsažnou "situační zprávou", která mapuje klíčové body v ruském umění a kultuře od konce osmdesátých let 20. století dodnes. V jednom svazku se tu navzájem doplňují či provokativně konfrontují velmi odlišná pojetí tvorby, ve svém celku se kniha dotýká témat přesahujících ruskou problematiku - je příspěvkem k reflexi umění a kultury v dnešním, nejen postkomunistickém světě.

Fassung in russischer Sprache! Schuld und Sühne ist der 1866 erschienene erste große Roman von Fjodor Dostojewski. Der Roman wurde, während Dostojewski laufend weitere Kapitel schrieb, als Feuilletonroman in 12 Fortsetzungen in der Monatszeitschrift Russki Westnik veröffentlicht, beginnend Ende Januar 1866 und endend im Dezember 1866.

Tato kniha představuje svérázné dějiny ruské kultury. Své přednášky o ruském formalismu psal Roman Jakobson pro Masarykovu univerzitu v Brně v polovině 30. let. Rekapituloval zde vznik badatelského směru, na němž se sám aktivně podílel a zároveň ukázal, že ruská věda a umění směřovaly k vytříbenému zájmu o uměleckou formu odjakživa. Jeho texty se týkají nejvěhlasnějších autorit ruských kulturních dějin i málo známých specialistů, uvádějí příklady z literatury, malířství i filozofie. Jakobsonův text je doplněn o důkladný poznámkový aparát a řadu dokumentů z období od počátku 30. let až do roku 1968, z nichž mnohé nebyly dosud nikdy zveřejněny a svědčí o politických turbulencích i akademických poměrech ve 20. století.