Tomáš Glanc Books

Antologie textů českých literárních vědců představuje fenomén samizdatu a jeho historické proměny. Předmětem jednotlivých kapitol jsou zejména definice samotného termínu samizdat a rozsáhlá polemika o pojem ineditní literatura. Autoři studií dále věnují pozornost vzniku, vývoji a charakteristice různých samizdatových edic; samostatné kapitoly jsou věnovány undergroundové produkci a cenzuře. Jedna z kapitol se zabývá vztahem domácí samizdatové produkce a exilové literatury. V závěrečných kapitolách přítomné publikace je samizdat pojednán nejenom v českém, ale i v mezinárodním kontextu, zejména polském a ruském. Kniha Samizdat Past & Present je reprezentativní publikací představující různorodé podoby samizdatu a má ambici stát se základní příručkou k dané problematice.

Die fünfzehn Beiträge behandeln Ausprägungen der slawischen Idee im mittel-, ost- und südosteuropäischen Raum und decken Diskursstränge slawozentrischer Ideologien über die großen politischen Zäsuren hinweg sowie bi- und multilaterale Verflechtungsgeschichten auf. Methodisch und medial decken sie ein breites Spektrum ab und versammeln Artikel zu Politikwissenschaft, Zeitgeschichte, Sprach- und Körperpolitik, Literatur und den bildenden Künsten. Bei der Analyse der Fremdwahrnehmungen des slawischen Raums mag es nicht verwundern, dass ein besonderes Augenmerk auf slawischen Alteritätspartnern wie Deutschland, Österreich, Italien und Griechenland liegt.

Autoren im Ausnahmezustand. Der Ausnahmezustand impliziert eine besondere Art der Präsenz. Begrenzte Veröffentlichungsmö

Dada scheint auf den ersten Blick sehr russisch zu sein, da die russische Avantgarde den Dadaismus und seine Protagonisten gut verstehen müsste, angesichts Russlands Tradition des Nihilismus und der Rolle der Revolution. In den Kunstzentren Paris und Berlin gab es zahlreiche Verbindungen zwischen russischen Modernisten und Dadaisten, und Lenin lebte bekanntlich in der Nähe des Cabaret Voltaire. Dennoch setzt die Dada-Rezeption in Russland relativ spät ein und bleibt bis Ende der 1920er Jahre kritisch, mit wenigen russischen Autoren, die über Dada schreiben. Der Band »Sie faulen bereits, und der Brand ist entfacht« versammelt erstmals zentrale russische Dada-Reflexionen in deutscher Übersetzung und im Original, ergänzt durch biografische, bibliografische und zeithistorische Kommentare. Zu den Beiträgen zählen Roman Jakobsons erste russischsprachige Betrachtung des Dadaismus, die Dada im Kontext der Theorien von Spengler, Einstein und Bucharin diskutiert, sowie eine poetische Stellungnahme von Vladimir Majakovskij und ein Text des sowjetischen Kunstkritikers Abram Ėfros. Diese Werke vermitteln die explosive Energie von Dada und die intensive intellektuelle Auseinandersetzung damit. Die gescheiterte Verbreitung von Dada in Russland lag nicht nur am Bürgerkrieg und der bolschewistischen Kulturpolitik, sondern auch an den unterschiedlichen Intentionen der in Zürich gegründeten Antikunst im Vergleich zum Radikalismus der russischen

Román o úředníkovi, který čelí ponižování a zesměšňování. Jedinou jeho spřízněnou duší je prostitutka Líza.On však neocení její přízeň a dobro jí oplácí zlem. Klesl tím na samé dno. Dostojevskij se zde snaží vysvětlit vnitřní motivaci chování lidí, něco, co nemůžeme kontrolovat rozumem, co je uloženo v našem podvědomí.

Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným. Klíčem, jak k dílu kritika přistoupit, se pro autory kolektivní monografie staly Chalupeckého texty. Jejich výběr poskytl chronologické a tematické uzly, které umožnily nahlédnout do historických okolností vzniku textů, přiblížit vztahy k vybraným osobnostem nebo ideové a praktické okolnosti jejich publikování. Součástí publikace je aktualizovaná bibliografie Chalupeckého díla. Anežka Bartlová, Tomáš Glanc, Johana Lomová, Tomáš Pospiszyl (ed.), Jan Wollner

Co víme o dnešním Rusku a odkud se to vzalo? Rozhovor s kulturním historikem Tomášem Glancem. „Rozhodně jsem nečekal, že by mohla nastat válka takového rozsahu a myslím si, že to nečekal nikdo nebo skoro nikdo. Ruská propaganda už před válkou chrlila tolik agresivních blábolů, že se staly jakýmsi folklórem. Tu Rusové znovu dobývají Berlín či Varšavu, tu obnovují svoji sféru vlivu v rámci hranic SSSR či celého sovětského bloku. Jednou zbavují USA jejich výsadní pozice v globální politice, podruhé vytvářejí s Čínou a Íránem nový svět tradičních hodnot bez gayů, leseb a politické opozice. Působilo to jako bájné mlžení nebo ideologické vizionářství. Dnes víme, že to bohužel mysleli vážně. A v případě Ukrajiny se ukázalo, že řadu z těch nesmyslů o Antirusku a genocidě, které se do veřejné debaty zaváděly od roku 2004, establishment v určitou chvíli velice rychle transformoval do válečné doktríny a zahájil bombardování. Kdo to čekal a věděl, ať ukáže, kde to popsal a pojmenoval. Možná takové případy existují, ale myslím si, že pokud vůbec, tak jsou velice ojedinělé.“ (ukázka z kapitoly Zvrat, s kterým nikdo nepočítal)

Absurdní román významného ruského prozaika, jehož hrdina prochází několika vzájemně se prolínajícími dějovými i časovými pásmy. Velmi netradičním hrdinou románu je šestadvacetiletý básník Péťa Prázdnota, který nás provádí mnoha rovinami svého příběhu, rovinami skutečnými i simulovanými. Péťa jako komisař v porevolučním Rusku po boku Čapajeva, Péťa jako pacient v psychiatrické léčebně v Rusku současném – to jsou dvě hlavní dějové linky s odklony do dalších psychedelických, iracionálních i zdánlivě reálných dobrodružství. Nakonec se náš hrdina propadá do ráje spásy a věčného štěstí, do iluzorního místa jménem Vnitřní Mongolsko. Tímto románem je nám v edici Současná ruská literatura představen snad nejslavnější spisovatel dnešního Ruska, postava kontroverzní, populární, trochu záhadná a mezi ruskou mládeží kultovní. Jeho příběh je vystavěn na neustálém střídání překvapivých obrazů, fikcí, anekdot, symbolů a mýtů. Péťovy bludy jsou prakticky neodlišitelné od bdělého stavu, světy pravé a fiktivní nám splývají. Nepátrejme tedy při čtení po křehké hranici snu a skutečnosti, neboť ta neexistuje: řešení je otevřené, možné je všechno.