Martin Kovář Books

The present volume is dedicated to the concept of collapse as reflected through different kinds of historical and environmental evidence. A total of twenty-eight in-depth studies provides a heterogenous analyses of the collapse and regeneration processes in societies and civilisations separated in space in time. The individual chapters vary in their locations, characteristics and age. They contribute invaluable observations, both general and specific, concerning the fluctuation of complexity within human history and its consequences for respective societies developing in different contexts – focusing on their inner processes or their ability (or failure) to adapt to environmental dynamics. The outcome may be surprising to some readers as most contributions clearly demonstrate many universal features that connect mankind regardless of its variables such as attained technological stage, degree of complexity or external factors such as climate change. It is hoped that the present book may serve not only as a textbook about our common past but also as a source of inspiration for how we view the world and its possible futures.

Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Tento sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků (např. Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové, armádních specialistů Jiřího Balouna a Karla Řehka ad.) na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře.

Jedinečná publikace známého historika a publicisty Martina Kováře nabízí pohled na jednu z nejdramatičtějších událostí moderní doby – odchod Spojeného království z Evropské unie – z překvapivých perspektiv. Použijeme-li parafráze úvodních autorových slov, první část nastiňuje rámec soužití ostrovního státu s kontinentální Evropou od nástupu tudorovské dynastie do vrcholného období Velké Británie jako první světové velmoci na konci 19. století; druhá část zahrnuje britsko-evropské vztahy v bouřlivém století dvacátém; třetí partie je pak věnována „navýsost aktuálnímu příběhu brexitu“. Každá ze sedmi kapitol je doprovázena jedním „zastavením“, které přibližuje příznačný příběh příslušného časového úseku historie, a sumářem „Doba a její protagonisté“ s mimořádně zajímavými stručnými portréty osob, které zásadním způsobem – pozitivně či negativně – ovlivnily tuto dějinnou etapu. V závěru kapitol je vždy připojeno krátké shrnutí a poznámky s odkazy ke zdrojům a literatuře. Knihu uzavírá seznam použitých pramenů a přehledný jmenný rejstřík

Svět na pokraji jaderného konfliktu, válka ve Vietnamu, atentáty a společenské pnutí. Nesmírně pestrý kaleidoskop 60. a 70. let minulého století v Americe. Ponořte se do této napínavé éry v nejnovějším díle strhující americké trilogie historika Martina Kováře.

Nový kulturně-historický průvodce Londýnem z pera historiků Filozofické fakulty UK není v první řadě určen těm, kteří se chystají vyrazit přes Kanál poprvé, třebaže po něm mohou sáhnout i oni. Jedná se spíše o knížku pro ty, kteří se v britské metropoli alespoň částečně orientují, mají za sebou povinné prohlídky těch nejvýznamnějších pamětihodností, galerií a dalších pozoruhodných míst, a přesto mají pocit, že by chtěli o tomto městě vědět něco víc. A právě ono něco navíc tento průvodce nabízí. Čtenáři v něm naleznou jednatřicet kapitol a v jejich rámci několik desítek příběhů, jež jsou bytostnou součástí historie Londýna zejména v devatenáctém a ve dvacátém století, přirozeně s nezbytnými přesahy do století jednadvacátého (nemluvě o kratších pasážích, sahajících z různých důvodů hlouběji do minulosti), příběhů, spojených s konkrétními místy, památkami, osobnostmi a zajímavostmi, jež jim o městě nad Temží řeknou více než ten nejlepší bedekr. Vzhledem k omezenému rozsahu to přirozeně není kompletní, vyčerpávající průvodce Londýnem, ale kdo by se s takovým tlustopisem vláčel na cestách...

Předkládaná kniha si klade za cíl novým, unikátním způsobem představit souhrnně, v jediném svazku, dějiny člověka na této planetě. Za tímto účelem představuje ve dvou desítkách esejí myšlenky a názory nejlepších českých vědců a akademiků na dané téma. Publikace má dvě části. První, chronologickou, tvoří dějiny světa od vzniku člověka po současnost; na ní navazující druhá část má tematický charakter a soustředí se na vybrané hlavní aspekty lidských dějin.

Kniha se soustřeďuje na souhrn událostí Osmanské říše odehrávající se během dvou a půl století. Zabývá se také několika hlavními problémy: vztahu světské a církevní moci, nedostatky „vojenského feudalismu“, migrací obyvatelstva a nenasytností mocných sousedů.

Kronika Spojených států (nejen) v čase prezidentských voleb. Kniha vychází z “deníkových záznamů, které autor pravidelně zpracovával formou týdenních newsletterů. Ty pokrývají 73 po sobě jdoucích týdnů vedoucích k finále amerických prezidentských voleb 5. listopadu 2024. Kniha je tak zajímavým časovým trezorem měnících se událostí, názorů, stavů a jevů v americké společnosti, které ovlivňují nejen vnitřní americkou politiku, ale také atmosféru a stav společnosti na celém světě. Kniha však není jen o politice, politicích a volbách, ale také o amerických filmech, knihách, zajímavých osobnost a obecně životě ve Spojených státech amerických v době nejen „ve varu“.

Tato kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících statí z dějin diplomacie a mezinárodních vztahů, představuje obor světových, respektive obecných dějin z mnoha různých úhlů pohledu. Jednotlivé kapitoly potvrzují hlubokou, až do středověku zakořeněnou tradičnost řady postupů a stereotypů v mezinárodní politice a diplomacii. Zároveň přinášejí poznání, že vedle těchto neustále se upevňujících "rituálů", které zaručovaly jakousi tendenci k normativnosti ve světové politice, neustále existoval, ba dokonce se i rozšiřoval prostor pro samostatnou reakci jedince, jež naopak začasté dokázala do této oblasti vnášet neočekávanou dynamiku s kladnými i zápornými důsledky. Monografie poukazuje i na proměnlivost obsahu termínu "světové dějiny" a analyzuje současný sklon ke světové globalizaci, prezentovaný nikoli jako něco, co se objevilo v posledních desetiletích, nýbrž jako proces s hlubokou historickou ukotveností a systémovou logikou.

Dvacátá léta minulého století v Americe. Období boomu, nevídané prosperity, ale i nastupující velké krize. Historik Martin Kovář v pětadvaceti barvitých kapitolách popisuje, jak se z poválečného zmaru začala rodit moderní doba. Jak se rodil – a trpce skončil – americký sen.

Novinka v rámci novej HN edície – knižnej edicíe Hospodárskych novín. Zistite, prečo patrí John F. Kennedy k najpreceňovanejším postavám dejín? A nekrivdí naopak história Richardovi Nixonovi či Georgovi W. Bushovi? Bol Franklin D. Roosevelt gigant bažiaci po moci s tyranskými sklonmi? A čo Donald Trump? Ako ho ovplyvňovala jeho prostorekosť, politická nekorektnosť a často aj neprofesionalita? Americkí prezidenti patria k najsilnejším politikom sveta. Historik Martin Kovář glosuje ich príbehy, od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje zložitý vývoj Spojených štátov amerických, ich odvekú rozdelenosť aj opakujúce sa problémy, rovnako ako tragickosť a novú nádej v dejinách 20. a momentálne už aj 21. storočia. Obzerá sa za tým, aké osobnosti v Bielom dome úradovali, ako ich vnímali súčasníci v Amerike a v zámorí a ako sa na s odstupom času pozerá veľká história. Publikácia je spracovaná pútavo nielen textovo, ale aj graficky. V pôvodnom českom vydaní vyšla v rámci edície portálu INFO.cz.

Historie londýnských olympiád v kontextu s vývojem britských dějin a sportu od sklonku 19. století až do současnosti

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je velmi dynamický proces, který má značný vliv na svět, jenž nás obklopuje. Přejeme si žít v Evropě ovládané duchem nadnárodní spolupráce, anebo klademe důraz na osvědčené hodnoty samostatné národní a státní existence? Jsme-li stoupenci sjednocené Evropy, jakou podobu by měla mít? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně, jako je hledaly minulé generace obyvatel našeho kontinentu. Dobové souvislosti se ovšem mění. Zatímco na počátku 50. let se Evropané takto ptali v atmosféře stupňující se studené války, dnes máme co do činění s rostoucí hrozbou terorismu; kromě toho se musíme vyrovnávat s výzvami, jež přináší pokračující proces globalizace. Druhý svazek Dějin evropské integrace je věnován vývoji evropské spolupráce od počátku 60. let do současnosti. Toto období je ohraničeno dvěma mezníky – zahájením činnosti přímého předchůdce dnešní Evropské unie, tj. Evropského hospodářského společenství, na přelomu 50. a 60. let, a aktuální snahou o prosazení Smlouvy o Evropské ústavě jako nového právního dokumentu, upravujícího podobu a činnost EU. Na často velmi složité otázky vyplývající z textu autoři nenabízejí autoritativní odpověď; šlo jim zejména o to poskytnout pomoc při hledání důležitých informací a při formulování vlastního stanoviska.

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je dynamický proces, který výrazně ovlivňuje okolní svět. Zvažujeme, zda chceme žít v Evropě řízené nadnárodní spoluprací, nebo zda dáváme přednost osvědčeným hodnotám samostatné národní existence. Jakou podobu by měla mít sjednocená Evropa? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně jako minulé generace, avšak dobové souvislosti se mění. Na počátku 50. let se Evropané ptali v atmosféře studené války, dnes čelíme rostoucí hrozbě terorismu a výzvám globalizace. Kvalifikované odpovědi vyžadují poctivou rozvahu založenou na dostupných informacích, které však nejsou vždy k dispozici. Autoři se snaží poskytnout široké veřejnosti přehled o dosavadním postupu evropské integrace. Po krátké rekapitulaci „prenatální fáze" se soustředí na vývoj po druhé světové válce, kdy proces akceleroval. Nenabízejí autoritativní odpovědi, ale usilují o pomoc při hledání důležitých informací a formulování vlastního názoru. Tento svazek Dějin evropské integrace pokrývá období do počátku 60. let, kdy úspěšně skončila první fáze integračního procesu.

Tato kniha se věnuje dramatickým změnám, jimiž Anglie, resp. Velká Británie prošla v 17. a v první polovině 18. století. „Stuartovský věk", který začal nástupem Jakuba I. na anglický trůn v roce 1603 a skončil porážkou posledního jakobitského povstání roku 1746, poznamenal ostrovní stát skutečně zásadním způsobem. Vzpoura „parlamentních tříd" proti králi (tzv. „anglická revoluce" z let 1640-1649), nastolení a pád vojenského režimu Olivera Cromwella (1649-1658/60), restaurace královské moci a postupné přetváření „staré monarchie" v „moderní stát", v němž klíčová moc nezadržitelně přecházela z Koruny na parlament, zejména na jeho dolní komoru (1660-1689-1746) - takové byly nejvýznamnější události, jejichž interpretaci tato knížka nabízí, stejně jako zasazení vnitropolitického vývoje Anglie (Velké Británie) a její zahraniční politiky do kontextu mezinárodních vztahů. „Zrození velmoci" je první částí třídílného cyklu, který postihne vývoj ostrovního státu až do konce 20. století.

Kniha se věnuje jednomu z klíčových období britských dějin, kdy po nástupu hannoverské dynastie došlo k upevnění ústavního (konstitučního) charakteru monarchie a principů parlamentní vlády, jež se zrodily v předchozím století. Vzhledem k výjimečnosti tohoto vývoje ve srovnání s okolním světem se v obecnější rovině jedná o příspěvek ke studiu počátků moderního evropského parlamentarismu, jemuž věnuje současná historiografie mimořádnou pozornost.

Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa M. Bárty, historika M. Kováře a vojenského specialisty O. Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech

Kniha vypráví o osudech posledních Stuartovských vládců od jejich opětovného nástupu po anglické revoluci až po královnu Annu, po jejímž skonu přešla britská koruna do rukou Hannoverské dynastie.

Rozhovor novináře Martina Rychlíka s dlouholetým ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti též prorektorem této univerzity pro vnější vztahy, profesorem Martinem Kovářem, o jeho dětství, dospívání a studiích v době komunismu, o proměnách pražské FF UK a české společnosti po listopadu 1989, o mládí a zrání historika, o jeho odborné specializaci, tj. dějinách Anglie (Velké Británie) a jejího impéria, o osudové spolupráci s egyptologem profesorem Miroslavem Bártou, o složitosti dnešního světa, o hrozbách, jimž musí čelit, i o jeho předpokládané budoucnosti... Přes závažnost témat, jichž se dotýká, mluví profesor Kovář o své práci, životě i cestách s nadšením až nakažlivým

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: Historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou úlohu může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem. Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět.

Autor vytváří obraz stuartovské Anglie od doby krále Jakuba I. a Karla I. až po tzv. slavnou revoluci (1688-1689). Všímá si zejména významných osobností, které epochu vytvářely a měly podíl na všech důležitých historických událostech. Autor se velice podrobně věnuje i vzniku a vývoji parlamentarismu a jeho vztahu ke králi, královskému dvoru a církvi i konfliktům, které s tím byly spojeny. V centru zájmu je revoluce let 1640-1660 s ústředním protagonistou - Oliverem Cromwellem a celá pohnutá doba až po restauraci Stuartovců končící bojem o moc Jakuba II. s Vilémem Oranžským (1689), kdy - podle autora - vlastně končí v Anglii 17.století. - Doplněno obsáhlým obrazovým materiálem, dále genealogickou tabulkou Stuartovců, poznámkami k jednotlivým kapitolám, seznamem použitých zkratek, soupisem pramenů a literatury, bibliografickou poznámkou a jmenným rejstříkem

̀An essential part of the high culture of our times, something which every educated person will be expected to have read.' Vernon Bogdanor, Encounter --

Jak bude vypadat další vývoj světa, Evropy a České republiky? S jakými problémy se potýkáme, kam směřujeme a čemu se nevyhneme? Přední český egyptolog a archeolog, profesor Miroslav Bárta, a přední český historik, profesor Martin Kovář, položili tyto a mnohé další otázky třinácti významným osobnostem české vědy, kultury a politiky. Jak na tyto otázky odpovídají lékař a neurochirurg Vladimír Beneš, jaderná inženýrka a energetička Dana Drábová, kardinál a primas český Dominik Duka, ekonom a viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček, novinář a vyso¬koškolský pedagog Václav Moravec, divadelní a filmový herec Petr Nárožný, spisovatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, historik Jaroslav Pánek, lékař a porodník Antonín Pařízek, generál Armády České republiky Karel Řehka, bývalý disident, politik a diplomat Alexandr Vondra a lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima? Právě to a mnoho dalších úvah a postřehů o dnešním světě „na rozhraní“ se dozvíte v této knížce.

Když po dvou nepříliš vydařených olympijských hrách v Paříži (1900) a St. Louis (1904) odřekli Italové kvůli zemětřesení v Neapoli roku 1906 pořadatelství Her IV. olympiády, ocitlo se olympijské hnutí na osudové křižovatce. Před katastrofou a možným zánikem jej nakonec zachránili Angličané. Londýn roku 1908 stihl uspořádat skvělou „olympiádu“, jež byla velkou inspirací pro hry budoucí. Česká výprava nastoupila pod svojí vlajkou a nezávisle na Rakousku a šermíři v čele s Vilémem Goppoldem z Lobsdorfu si získali obdiv a uznání londýnského obecenstva.

U příležitosti stého výročí vzniku československé a české státnosti, které připadá na letošní rok, jsme oslovili vybrané velvyslankyně a velvyslance s prosbou, zda by nám neodpověděli na několik otázek. Šestnáct diplomatů, absolventů Univerzity Karlovy, vzpomíná na své rodinné kořeny, studijní léta na Univerzitě Karlově, na počátky svého diplomatického působení i na spolupráci s univerzitou v pozici velvyslance a velvyslankyně. Je to velmi zajímavé vyprávění výrazných osobností několika generací, které v posledních letech pracovaly anebo v řadě případů ještě pracují pro naši zemi v zahraničí a které se nijak netají tím, že jejich základní „výbavou“ pro působení v diplomacii byla studia na Univerzitě Karlově.

V roce 2016 Univerzita Karlova oslavila sedm set let od narození svého zakladatele, římského císaře a českého krále Karla IV. Při této příležitosti proběhla na univerzitní půdě i jinde řada akcí a slavnostních událostí, které chce tato publikace připomenout a zachovat – slovem i obrazem – pro další generace studentů a učitelů naší alma mater. Oslavy zahájilo tradiční setkání členů akademické obce UK u příležitosti výročí založení univerzity v dubnu 2016. Mezi nejvýznamnější akce samotného „karlovského týdne“ v květnu pak náleželo slavnostní shromáždění akademické obce a představitelů veřejného života ve Velké aule Karolina, setkání rektorů evropských i světových univerzit a podpis tzv. Pražské deklarace, udělení Mezinárodní ceny Karla IV., mezinárodní odborná konference ad.