Martin Kovář Book order

Kronika Spojených států (nejen) v čase prezidentských voleb. Kniha vychází z “deníkových záznamů, které autor pravidelně zpracovával formou týdenních newsletterů. Ty pokrývají 73 po sobě jdoucích týdnů vedoucích k finále amerických prezidentských voleb 5. listopadu 2024. Kniha je tak zajímavým časovým trezorem měnících se událostí, názorů, stavů a jevů v americké společnosti, které ovlivňují nejen vnitřní americkou politiku, ale také atmosféru a stav společnosti na celém světě. Kniha však není jen o politice, politicích a volbách, ale také o amerických filmech, knihách, zajímavých osobnost a obecně životě ve Spojených státech amerických v době nejen „ve varu“.

Když po dvou nepříliš vydařených olympijských hrách v Paříži (1900) a St. Louis (1904) odřekli Italové kvůli zemětřesení v Neapoli roku 1906 pořadatelství Her IV. olympiády, ocitlo se olympijské hnutí na osudové křižovatce. Před katastrofou a možným zánikem jej nakonec zachránili Angličané. Londýn roku 1908 stihl uspořádat skvělou „olympiádu“, jež byla velkou inspirací pro hry budoucí. Česká výprava nastoupila pod svojí vlajkou a nezávisle na Rakousku a šermíři v čele s Vilémem Goppoldem z Lobsdorfu si získali obdiv a uznání londýnského obecenstva.

Svět na pokraji jaderného konfliktu, válka ve Vietnamu, atentáty a společenské pnutí. Nesmírně pestrý kaleidoskop 60. a 70. let minulého století v Americe. Ponořte se do této napínavé éry v nejnovějším díle strhující americké trilogie historika Martina Kováře.

Dvacátá léta minulého století v Americe. Období boomu, nevídané prosperity, ale i nastupující velké krize. Historik Martin Kovář v pětadvaceti barvitých kapitolách popisuje, jak se z poválečného zmaru začala rodit moderní doba. Jak se rodil – a trpce skončil – americký sen.

Jedinečná publikace známého historika a publicisty Martina Kováře nabízí pohled na jednu z nejdramatičtějších událostí moderní doby – odchod Spojeného království z Evropské unie – z překvapivých perspektiv. Použijeme-li parafráze úvodních autorových slov, první část nastiňuje rámec soužití ostrovního státu s kontinentální Evropou od nástupu tudorovské dynastie do vrcholného období Velké Británie jako první světové velmoci na konci 19. století; druhá část zahrnuje britsko-evropské vztahy v bouřlivém století dvacátém; třetí partie je pak věnována „navýsost aktuálnímu příběhu brexitu“. Každá ze sedmi kapitol je doprovázena jedním „zastavením“, které přibližuje příznačný příběh příslušného časového úseku historie, a sumářem „Doba a její protagonisté“ s mimořádně zajímavými stručnými portréty osob, které zásadním způsobem – pozitivně či negativně – ovlivnily tuto dějinnou etapu. V závěru kapitol je vždy připojeno krátké shrnutí a poznámky s odkazy ke zdrojům a literatuře. Knihu uzavírá seznam použitých pramenů a přehledný jmenný rejstřík

Novinka v rámci novej HN edície – knižnej edicíe Hospodárskych novín. Zistite, prečo patrí John F. Kennedy k najpreceňovanejším postavám dejín? A nekrivdí naopak história Richardovi Nixonovi či Georgovi W. Bushovi? Bol Franklin D. Roosevelt gigant bažiaci po moci s tyranskými sklonmi? A čo Donald Trump? Ako ho ovplyvňovala jeho prostorekosť, politická nekorektnosť a často aj neprofesionalita? Americkí prezidenti patria k najsilnejším politikom sveta. Historik Martin Kovář glosuje ich príbehy, od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje zložitý vývoj Spojených štátov amerických, ich odvekú rozdelenosť aj opakujúce sa problémy, rovnako ako tragickosť a novú nádej v dejinách 20. a momentálne už aj 21. storočia. Obzerá sa za tým, aké osobnosti v Bielom dome úradovali, ako ich vnímali súčasníci v Amerike a v zámorí a ako sa na s odstupom času pozerá veľká história. Publikácia je spracovaná pútavo nielen textovo, ale aj graficky. V pôvodnom českom vydaní vyšla v rámci edície portálu INFO.cz.

The present volume is dedicated to the concept of collapse as reflected through different kinds of historical and environmental evidence. A total of twenty-eight in-depth studies provides a heterogenous analyses of the collapse and regeneration processes in societies and civilisations separated in space in time. The individual chapters vary in their locations, characteristics and age. They contribute invaluable observations, both general and specific, concerning the fluctuation of complexity within human history and its consequences for respective societies developing in different contexts – focusing on their inner processes or their ability (or failure) to adapt to environmental dynamics. The outcome may be surprising to some readers as most contributions clearly demonstrate many universal features that connect mankind regardless of its variables such as attained technological stage, degree of complexity or external factors such as climate change. It is hoped that the present book may serve not only as a textbook about our common past but also as a source of inspiration for how we view the world and its possible futures.

U příležitosti stého výročí vzniku československé a české státnosti, které připadá na letošní rok, jsme oslovili vybrané velvyslankyně a velvyslance s prosbou, zda by nám neodpověděli na několik otázek. Šestnáct diplomatů, absolventů Univerzity Karlovy, vzpomíná na své rodinné kořeny, studijní léta na Univerzitě Karlově, na počátky svého diplomatického působení i na spolupráci s univerzitou v pozici velvyslance a velvyslankyně. Je to velmi zajímavé vyprávění výrazných osobností několika generací, které v posledních letech pracovaly anebo v řadě případů ještě pracují pro naši zemi v zahraničí a které se nijak netají tím, že jejich základní „výbavou“ pro působení v diplomacii byla studia na Univerzitě Karlově.

Jak bude vypadat další vývoj světa, Evropy a České republiky? S jakými problémy se potýkáme, kam směřujeme a čemu se nevyhneme? Přední český egyptolog a archeolog, profesor Miroslav Bárta, a přední český historik, profesor Martin Kovář, položili tyto a mnohé další otázky třinácti významným osobnostem české vědy, kultury a politiky. Jak na tyto otázky odpovídají lékař a neurochirurg Vladimír Beneš, jaderná inženýrka a energetička Dana Drábová, kardinál a primas český Dominik Duka, ekonom a viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček, novinář a vyso¬koškolský pedagog Václav Moravec, divadelní a filmový herec Petr Nárožný, spisovatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, historik Jaroslav Pánek, lékař a porodník Antonín Pařízek, generál Armády České republiky Karel Řehka, bývalý disident, politik a diplomat Alexandr Vondra a lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima? Právě to a mnoho dalších úvah a postřehů o dnešním světě „na rozhraní“ se dozvíte v této knížce.