Mojmír Grygar Books

Kniha je de facto prvním pokusem o systematické uspořádání pojmů J. Mukařovského. Výběr je zpracován tak, aby umožnil nahlédnout dílo J. Mukařovského v systematické perspektivě, tj. přes základní kategorie, které jsou obsaženy v jeho studiích. Autor svazku staví jednotlivá užití stejných pojmů vedle sebe, hledá jejich společné pole, jakož i kontexty, v nichž jsou pojmy užity ad hoc. M. Grygar se současně snaží postihnout u jednotlivých pojmů jejich genezi, dynamiku, funkční zapojení, ale také vnější souvislosti. Důležitou součást svazku tvoří pak i autorův komentář. Vzniká tak to, k čemu se už Mukařovský — díky vnějším okolnostem — nedopracoval: systematika Mukařovského estetického myšlení, díky níž si je možné uvědomit jeho místo v tradici, jakož i to, čím a jak tuto tradici překračoval.

Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově díle polemizuje s autory, kteří přeceňují proměny jeho životopisu na úkor analýzy jeho umělecké tvorby. Autor se zaměřuje na strukturní a stylové zvláštnosti různých fází Picassova díla a odhaluje jeho vývojové proměny. Picassovy paradoxy spočívají v přítomnosti protikladných sil, které ztěžují jednoduchou charakteristiku jeho práce. Během téměř osmdesáti let Picasso střídal emocionální a racionální přístupy, intimní a monumentální témata, a jeho styl se vyznačuje jak stylizací, tak destruktivními proměnami. Jeho tvorba se neomezovala na jeden styl, tematiku nebo žánr, a jeho tvůrčí proces byl spíše založen na rozporu než na postupném rozvoji. Grygar kritizuje popisný biografismus, ale zároveň doplňuje osobní a společenské okolnosti malířova života o cenné sociologické a psychologické postřehy. Nové poznatky přináší také pasáže o mezinárodním kontextu Picassova díla, zejména jeho vlivu na ruskou avantgardu. Grygar odmítá interpretaci Picassovy kariéry podle biologického principu růstu a pádu, což dokládá pozitivním hodnocením závěrečné fáze jeho tvorby, kterou dříve odmítali i jeho nejvěrnější stoupenci.

MOJMÍR GRYGAR s odstupem let texty esejů doplnil komentáři, aby osvětlil méně známé okolnosti událostí, jež znamenají předěl v moderní historii Spojených států, Evropy i celého světa. Kniha 11/9 vyjadřuje aktuální kritický postoj k bezpříkladnému teroristickému zločinu vymykajícímu se všem měřítkům, i k útoku nejmocnější země světa na Irák, motivovanému falešnou záminkou a do očí bijícím porušením mezinárodních konvencí. Jakékoli úvahy o cestě, kterou se dnes vydává Amerika a Evropa, přemýšlení o nebezpečí hrozící západním demokraciím a celé atlantické civilizaci, se nemohou vyhnout kritickému hodnocení apokalyptických událostí z roku 2001 a 2003. Oba eseje uveřejněné pod titulem 11/9 patří k ojedinělým kritickým ohlasům zmíněných událostí u nás. Skutečnost, že se s nimi může veřejnost seznámit až po 11 letech, je výmluvným svědectvím o stavu svobody tisku a volné diskuse v naší zemi.

Tři studie věnované rozboru nedopovězených pasáží Máchova deníku, strukturální analýze verše Máje a sémiotice těla v Máchově básnické výpovědi.

V tomto románě se seznámíme s osudem Jana Kostky od 90. let 19. stol. až po první republiku. Dílo je laděno silně protiválečně.

Jaké je Rusko jako kulturní, ekonomický a geopolitický fenomén? Proč se na něj díváme s obavami a předsudky, a jaký je současný konflikt mezi Ruskem a euroatlantickým prostorem? Kdo rozpoutal válku na Ukrajině a jaké jsou její cíle? Jaké jsou souvislosti s událostmi v dalších neklidných regionech, jako je Blízký a Střední východ? Kdo jsou klíčoví aktéři v této válce, která hrozí přerůst v globální konflikt? A jakou roli hraje Česká republika, její politická reprezentace, ekonomické zájmy a média? Tyto otázky si kladou autoři sborníku, mezi nimiž jsou politologové, historikové, ekonomové a novináři. Základ tvoří příspěvky z konference konané 21. srpna 2014 v Praze, doplněné o důležité studie dalších autorů. Publikace nabízí faktografickou a názorovou mozaiku, která se vymyká převládajícím mediálním narativům a místo černobílých schémat přináší široké spektrum otázek a dilemat. Analýza těchto otázek a nezaujaté přemýšlení o nich vedou k hlubšímu poznání, což je hlavním cílem této publikace.

Vybral a uspořádal Mojmír Grygar. Tematické pole je vymezeno především základními publikacemi strukturalistického směru, jejichž autory jsou dotazovaní v rozhovorech pro Les Letres françaises, a dotýká se problémů lingvistiky, literatury, psychoanalýzy, interpretace malířství, historie i filosofie. O aktuálních otázkách strukturalismu v těchto oblastech rozmlouvají jeho přední představitelé, teoretici, kritici a publicisté R. Barthes, R. Bellour, P. Daix, J. Dubois, M.Duchetová, J.P. Faye, M. Foucault, P. Francastel, J.M. Goulemot, L. Hay, P. L’Héritier, J.C. Chevalier, F. Jacob, R. Jakobson, J. Lacan, C. Lévi-Strauss. H. Mitterand, R. Ricate, T. Todorov a M. Tréguer.