Miriam Löwensteinová Books

Co je to Made in Korea? Někomu se vybaví kimčchi, K-pop, tradiční oděv hanbok, hospodářský zázrak na řece Han či severokorejská ideologie čučche. Jiný se bude chtít dozvědět více o písmu hangul, specifických kategoriích emocí, tradiční medicíně, architektuře a umění nebo odhalit některá z korejských prvenství. Tak či onak, první díl knihy Made in Korea je určen zájemcům o Koreu z řad laické veřejnosti i poučeným čtenářům. Publikace je dílem studentů a vyučujících oboru koreanistika Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří v jednotlivých studiích představují široké spektrum témat blízkých jejich srdci i odbornosti. Poučenou a zároveň čtivou formou se pokoušejí o co nejobjektivnější náhled na to co je, popřípadě by mělo být, považováno za typicky korejské.

Počátky korejské státnosti a svébytné korejské civilizace, která dlouho tvořila jakýsi most mezi Čínou a Japonskem, sahají už před počátky našeho letopočtu. Slovník obsahuje úvodní přehledovou stať zahrnující vývoj korejské literatury od nejstarších dob až po současnost. Poté následuje slovníková část, kde v abecedním řazení jsou uvedeni nejvýznamnější autoři, ať již psali klasickou čínštinou, anebo korejsky. Biografické medailony obsahují jak základní životopisné údaje, tak i přehled díla, a to včetně překladů do češtiny i slovenštiny. Slovník zahrnuje i anonymní díla, skupiny či literární časopisy a typické žánry (prozaické, poetické i dramatické).

Dějiny významného státu Dálneho východu s bohatou a dlouhou minulostí i neméně dramatickou historií novodobou, kterou završilo politicky i vojensky labilní rozdělení na dva státy po korejské válce v roce 1953, pocházejí z dílny kolektivu významných historiků a politologů Harvardovy univerzity. Nejstarší písemné památky dokumentují vznik prvních států na korejském poloostrově v 1. tisícíletí př.n.l., v dalších obdobích se korejská státnost vyvýjela pod vlivem Číny a jejích momentálních zájmů na poloostrově, korejští vládci se často stávali vazaly čínského císaře. Přesto však Korejci dokázali vytvořit svébytné písmo a kulturu, které v ničem nezaostávaly za tvorbou mohutného souseda, a naopak se často stávali prostředníky mezi Čínou a Japonskem, které využívalo strategické polohy korejského poloostrova.

Pokračování úspěšného sborníku Made in Korea přináší dalších třicet sedm pohledů na rozdělený poloostrov. Korea není jen K-pop a K-drama s uniformně upravenými krásnými tvářemi. Nedá se ani redukovat na absurdní režim, ideologii čučche, hladomory a útěky. Koreji není možné přiřadit jediné adjektivum. Je tradiční i globalizovaná, svázaná tuhými pravidly i svobodná. Je to plnokrevná země se složitou, poněkud jednostranně líčenou historií, širokým spektrem vzájemně se prostupujících náboženských a myšlenkových systémů, rituálů, symbolů a kódů nám důvěrně známých i zcela cizích. Na to, co je Korea, se soustřeďuje druhý díl knihy Made in Korea, v němž autoři znovu poupravují mýty a zjednodušené pohledy Korejců na sebe samé. Publikace je dílem vyučujících a studentů oboru koreanistika Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří v jednotlivých studiích představují témata podle svého zájmu a odbornosti. Výsledkem je sedmatřicet příspěvků se snahou o objektivní i poučený pohled na to, co lze Koreji přisoudit jako typické.

Sbírka korejské poezie. – Bilingvní vydání. „Těžko se ve světové literatuře hledá paralela k takové osobnosti, jakou je básník Ko Un. V jeho více než půlstoletí dlouhém literárním životě se oceňuje jeho láska ke korejské demokratizaci, cesta umělce plna příběhů, jeho excelentní recitace veršů atd. Korejci dobře znají Prahu jako město kultury a památek, Čechy jsou známé jako země literatury se zázemím, rodícím spisovatele světového formátu, jakými jsou Kafka a Milan Kundera. Jsem velmi potěšen, že sbírka Ko Unovych veršů inspirovaná jeho životem plným zvratů vychází v češtině. Jsem nesmírně zvědav, jakou odezvu v Češích vyvolají korejské pocity a myšlenky. Doufám, že vydání této sbírky se stane nástrojem rozsévajícím sympatie mezi Korejci a Čechy a že rozšíří pole porozumění.“ O Kap-rjol velvyslanec Korejske republiky v České republice

Zachytit dva tisíce let jedné literatury v ukázkách a vytvořit relevantní panorama není nikdy snadné; každý výběr je osobní a zjednodušující. I přes pokusy o definici kánonu je možné sestavit mnoho paralelních literárních světů a jednotlivá díla se v nich ani nemusí opakovat. Literaturu můžeme vnímat v širokém i úzkém smyslu, tedy jako všechno, co bylo napsáno a je pro danou dobu a společnost podstatné, anebo zúžit ji na to, co se nejvíce četlo a prodávalo, tedy na produktivní či konzumní literaturu. Čítanka klasické korejské literatury poskytuje zájemcům o korejskou kulturu rámce a vodítka při orientaci v labyrintu tamního písemnictví, vinoucího se patnácti staletími, dynastiemi, módami, dobovými a nadčasovými žánry a autory. Je to i pokus o plnější perspektivu korejské literatury, která byla u nás dlouho představována spíše nižšími formami zábavné prózy, což vyplývalo z moderní definice toho, co znamená být národní.

Ve své nejslavnější próze Protiklady se nám autorka nesnaží podsouvat, že je něco dobře a něco špatně, taková je koneckonců i filosofie její Činčin. Na ní se Jang Kwidža pokusila ukázat kromě osobní rozpolcenosti i paranoiu celé generace oné obdivované, prosperující Koreje konce 20. století, v níž je člověk funkce, je to, jak vypadá, na jeho osobnost není nikdo zvědavý. Otázka, kterou Činčin řeší, je jak přežít bez toho, aby se musela sama za sebe příliš stydět. Jang Kwidža vystavěla román v důsledných opozicích, do vypjatých protikladů jsou postavené nejen postavy, ale celý děj. Protiklady přitom vytvářejí celek a z původní jednoty vycházejí: matka a teta Činčin jsou jednovaječná dvojčata s naprosto opačnými osudy a produkují zdánlivě neslučitelné děti, manžely i životní styly. Nakonec se ukáže, jak se hedvábí může stát vězením a jak velmi je manžel opilec a povaleč milovaný. Knížka mluví o tom, že se člověk někde někomu narodí, a dokud nepochopí své geny, nepřestane bloudit po falešných cestách. Text s romantickými východisky není ani trochu romantický; díky ironii a nadsázce ho v Koreji milují i zavilí romantikové.

Kniha známé české koreanistky nás vtipným a zasvěceným způsobem seznamuje s životem v dnešní jižní Koreji. Dozvíme se, jak žijí současní Korejci, co je zajímá, co mají rádi, jak se chovají v běžném životě, co je baví a co naopak vůbec, jak a co si oblékají, jak se chovají k hostům a jak bychom se měli chovat my coby turisté a návštěvníci. Kniha je dobrou průpravou pro všechny, kdo se do Koreje chystají, ale i pro všechny zájemce o tuto sice vzdálenou, ale čím dál bližší zemi.

Publikace zachycuje vývoj korejské literatury od jejího vzniku až do přelomu 19. a 20. století.

Příběh královny In-hjon z počátku 17. století a deník nešťastné princezny Hong, jejíž šílený manžel byl z rozkazu vlastního otce krutým způsobem usmrcen, dají čtenáři nahlédnout do zákulisí korejského panovnického dvora v 17. a 18. století.

Korejský historik Han Hung-su strávil ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století dvanáct let v Evropě, kde se osobně dotkl klíčových historických událostí, jako bylo obsazení Rakouska, nacistický útok na Sovětský svaz a osvobození Československa. Po studiích v Tokiu, Vídni, Bernu a Freiburgu se v roce 1943 usadil v Praze, kde v „Werichově vile“ napsal řadu odborných a populárních článků a knihu o dějinách Koreje. Jako neúnavný propagátor své země přeložil korejskou literaturu do němčiny a češtiny a naopak, a vychoval skupinu žáků, kteří položili základy koreanistiky v Evropě. I když byl výjimečně vzdělaným archeologem a prehistorikem, jeho jméno a dílo upadly v zapomnění. Po pozvání od Kim Il-songa založil moderní archeologii a muzejnictví v Severní Koreji, avšak jeho zásluhy byly „vymazány“ po jeho zmizení během politických čistek kolem roku 1953. V Evropě jeho zapomnění podpořil fakt, že žil a publikoval na obou stranách vznikající železné opony. Tato kniha se snaží systematicky rekonstruovat jeho život a připomenout jeho práce, které iniciovaly výzkum Koreje v tehdejším Československu.

Rozhovory se svým otcem vedla v letech 2012–2013 jeho dcera. Osnovou rozhovorů jsou historické zvraty od roku 1939 do roku 1989, které zásadně ovlivňovaly Loewensteinovy životní osudy. Loewenstein se přísně drží objektivity, nesklouzává do sentimentálních tónů, o vlastním životě a jeho peripetiích přemýšlí v souvislostech a s nadhledem. I proto jeho vyprávění dokáže poměrně přesně vyvolat obrazy doby. Rozhovory se však zabývají i obecnějšími tématy z oblasti historie, společenského a politického vývoje atd. Podrobně a z více úhlů se dotýkají mnoha méně reflektovaných témat, vzhledem k Loewensteinovu původu i vědeckému zaměření i témat poměrně vzácných.

Dílo výjimečného korejského básníka (1807–1863), aristokrata původem, tuláka z vlastní vůle, milovníka alkoholu, žen a scenérií, jenž se stal mýtem už za svého života. Přeložila Miriam Löwensteinová.

Una leggenda narra che l'autore scrisse questo racconto in una sola notte, per alleviare la solitudine della madre e darle, attraverso la magia della parola scritta, il conforto e l'illusione della vicinanza del figlio.

Kniha vypráví příběhy starověkých korejských králů, královen a hrdinů.

Kniha Korejská náboženství je výběrem z textů dokladujících vývoj duchovních představ obyvatel Korejského poloostrova od starověku až po současnost. Staletí importů, asimilace i perzekuce jednotlivých náboženských směrů a škol dala v Koreji vzniknout mimořádně pestrému spektru religiózního života, v němž se o přízeň států i jednotlivců ucházely lokální kulty, buddhistické školy, státem podporovaný konfucianismus, nauky o dosažení nesmrtelnosti, chiliastická hnutí, anebo později křesťanství a moderní západní ideologie a jejich korejské podoby. Kniha představuje teoretické texty jednotlivých náboženských směrů a škol, ale i dokumenty ilustrující náboženskou praxi určitých historických období i skupin obyvatelstva. Podoby náboženského života v tradiční Koreji demonstrují dynastické kroniky, šamanské písně, literátské anekdoty, ale mj. i prorocké básně a dětské učebnice. Chronologie textů sleduje proměny náboženství a kultů v období starověkých Tří království, náboženský život nástupnického království Korjo, dlouhé období Čoson, první kontakty se Západem a křesťanskou misii v 18. a 19. století, vznik synkretických kultů na sklonku 19. století i transformaci vnímání náboženství ve 20. století.

V roce 1896 se korunovace ruského cara Mikuláše II. stala významnou událostí pro dva korejské představitele – Min Jonghwana a Jun Čchihoa. Jejich cesta do Ruska, první oficiální misí po navázání diplomatických vztahů s Ruskem v roce 1884, byla poznamenána kuriózní situací krále Kodžonga, který byl v té době na ruském vyslanectví v Soulu. Korejský dvůr tehdy považoval Rusko za přítele. Ačkoli mise měla charakter diplomatické rutiny, deníky obou mužů, vydané v 70. letech 20. století, přinášejí cenné pohledy na tuto dobu. Kniha obsahuje překlad Min Jonghwanova díla a části Jun Čchihoových deníků, které ukazují rozdílné názory a perspektivy obou autorů. Min Jonghwan, který nikdy neopustil Asii, a Jun Čchiho, studující v USA, měli odlišné předpoklady pro setkání s Ruskem. V roce 1896 byla nezávislost Koreje prakticky ztracena; Čína po porážce v Japonsku byla mimo hru a Rusko teprve čekalo na svou porážku. Min Jonghwan, klidný v deníku, reagoval na ztrátu samostatnosti vášnivým dopisem a sebevraždou, zatímco Jun Čchiho, lamentující nad osudem národa, nakonec s Japonci spolupracoval.

Autorky, koreanistka a japanistka, přinášejí nejprve v úvodních statích základní přehled o vývoji mytických a náboženských systémů na Korejském poloostrově a Japonském souostroví (včetně zlomků poznání o mýtech dodnes tajuplného národa Ainů). V následující, abecedně řazené části najdeme všechny významné bohy, bohyně, démony, ale i rostliny, mytická zvířata a další pojmy související se zdejšími koncepcemi, a to včetně buddhismu, taoismu, šintoismu či šamanismu.

Samguk jusa, Nepominutelné události Tří království, buddhistického mnicha Irjona (1206-1289) je nejstarší dochovanou korejskou neoficiální kronikou. Dílo pochází z osmdesátých let 13. století a je vlastně historií psanou pro rozptýlení. Obsahuje mýty, pověsti, legendy, příběhy, které Irjona zaujaly a pro svou výpovědní hodnotu či poslání jsou hodné zaznamenání. Kromě dvou "knih zázraků", týkajících se jednotlivých králů, se soustřeďuje na vznik, vývoj a hlavní postavy raného korejského buddhismu. Vedle životopisů nejslavnějších mnichů jsou zde legendy o vzniku památných míst a staveb, také anekdotická vyprávění o magických schopnostech a zázračných skutcích mistrů a laiků. Vyprávění jsou barvitá s nečekanými zápletkami, akcentují neuvěřitelné, nadpřirozené, zajímavé, cosi, co vybočuje z běžné historie a co se také do vážného pohledu na historii nevešlo. Kniha zprostředkovává neuvěřitelné množství zpráv o starověké společnosti, jejím pohledu na svět, pověrečnosti, fantazii. Je nevyčerpatelným zdrojem informací pro každého odborníka i laika a pro svou čtivost také jednou z prvních uměleckých próz v dějinách korejské literatury.

Existenciální próza, jejímž leitmotivem je neschopnost člověka bez bezpečného zázemí v dětství vstoupit do přirozených vztahů se světem. Tato nedostatečnost se v průběhu textu nenápadně převrací v pocit vyvolenosti vyvrženého a v pohrdání „tou druhou stranou života“. Postavu sledujeme do chvíle, kdy absolutně rezignuje na socializaci. Vyjít z izolace je pro ni totiž nebezpečné a žádá si standardy, ať už v běžném provozu."

Na přelomu tisíciletí v jižní Koreji došlo k výraznému posunu v literatuře, kdy se vytratila specifika, na kterých generace spisovatelů lpěly. Dnešní autoři se přiblížili globálním tématům a novým kritériím úspěchu. Literatura se vnímá v celosvětovém kontextu, mizí role spisovatele jako mravního vzoru a literatura už nemusí chránit tradice. Píše se pro obživu a slávu, magická moc slova je zapomenuta a literatura se stává rozmanitější. Výběr titulů v této knize reflektuje kvalitu a nejnovější trendy jihokorejské prózy. Zahrnuje jak klasické autory, tak bestselleristy, jejichž věkový rozptyl činí téměř čtyřicet let. Obsahuje intelektuální příběhy, ale i oddechové texty, které se nezaměřují na nesmrtelnost. Mnohé příběhy by se mohly odehrávat i mimo Koreu, přičemž "korejské" zůstávají jen jména protagonistů. O třech autorech se diskutuje v kontextu možného prvního korejského nositele Nobelovy ceny za literaturu. Dvě ukázky pocházejí od autorek, které se nezaměřují na konzumní potřeby žen. Dva texty ukazují potenciál nejmladších autorů a jejich schopnost obstát v širším měřítku.

Stručná antologie povídkové tvorby významných korejských autorů několika posledních desetiletí.

Děj je situován do Bangkoku, kam na své cestě do Afriky zamíří čerstvý absolvent univerzity, Korejec Leo. Ocitne se v prostředí tamních prostitutek a thajského podsvětí, v barevném, nejasně kódovaném mezinárodním a kulturně proměnlivém ovzduší, absolutně cizím pro jeho dosavadní úzkou spořádanou zkušenost. Scénou defilují další zajímavé postavy, většinou cizinci, pro něž je Bangkok nikoliv exilem, ale novým domovem. Základní romantický příběh mezi Leem a Phloi je nahlížen v časovém úseku patnácti let nezvyklou optikou reinkarnace, spojující osudy naivního Korejce s thajskou prostitutkou vazbami z minulého života.

Korea: historická vyprávění z doby Tří království a sjednocení Silly

Výbor tří korejských tradičních hrdinských příběhů.

Jako byla pro západní kulturní tradici po staletí jednou z ústředních hodnot svoboda a kreativita jednotlivce, tak roli pomyslného středobodu ve východních kulturách hrála po tisíciletí ortodoxie per se. Na pozadí přitom stálo v mnoha ohledech odlišné chápání vztahu jedince a společnosti na obou koncích eurasijského kontinentu. Jestliže západní myslitelé věnovali velkou část svého intelektuálního potenciálu promýšlení pojmů a definic a pohledu na společnost skrze jedince, na východě zřetelně převažoval zájem o souvislosti mezi společenskými konstituenty a o uspořádání společnosti jako celku. Přes mocné tlaky na uniformitu a standardizaci, kterým je v současnosti vystavena zejména materiální kultura, si mnohé společnosti východní Asie dodnes zachovávají četné prvky kolektivistické organizace, což zřetelně modeluje přístup k vlastní minulosti, od níž daná společnost v mnoha směrech a formách odvozuje svou identitu. Předkládaná monografie se ve svém širokém záběru zabývá recepcí a funkcemi mýtu, historie a fikce ve společnostech východní, střední a jihovýchodní Asie. Představuje celou šíři forem a modelů od literárních a historických kánonů po hagiografickou literaturu a mimo jiné ukazuje, jak je dodnes různým podáním historie na jedné straně přisuzována značná autenticita, a zároveň se historie s její poněkud hypertrofovanou funkcí normativu stává pro současné asijské společnosti mnohem větší zátěží než pro společnosti západní.