Magdalena Havlová Book order (chronological)

Máte k dispozici jen balkon, a přesto chcete sklízet zeleninu, ovoce a bylinky? Nezoufejte! I bez zahrady si můžete vypěstovat spoustu rostlin. Balkonová blogerka Lisa-Maria Trauerová názorně předvede, jak to v praxi úspěšně funguje. Na svém městském balkoně, který neměří víc než 10 m2, pěstuje ve vyvýšených záhonech, které si sama vyrobila, víc než 50 druhů zeleniny, ovoce a bylinek. Vyvýšené záhony na balkoně jsou skvělé, protože i větším rostlinám, jako jsou cukety nebo rajčata, poskytují dostatek místa, půdy, vody a živin. Pokud rostliny ve vyvýšených záhonech vhodně zkombinujete, můžete prostor na balkoně optimálně využít a v létě sklízet zeleninu a ovoce. Pro ty z vás, kteří chtějí, aby to bylo snadné, jsou v knize uvedeny vzory, které se vyplatí napodobit.

Opera rakouského skladatele Josepha Weigla Die Schweizerfamilie (1809) se stala prvním operním představením v českém jazyce ve Stavovském divadle v Praze roku 1823. Dvojjazyčná kniha, druhý svazek ediční řady Nota bene, zkoumá libreto Ignaze Franze Castelliho a jeho francouzské inspirační zdroje, německé a české provedení, interprety, a recepci v tisku a korespondenci české vlastenecké společnosti. Obsahuje také překlad Simeona Karla Macháčka Rodina švejcarská a edici německého a českého libreta. Druhý svazek se zaměřuje na opera Die Schweizerfamilie, publikovanou v obou jazykových verzích. Analyzuje libreto z hlediska inspiračních zdrojů, od příběhu z 18. století ve Francii po rakouskou adaptaci na „lyrickou operu“. Opera byla velmi oblíbená a po prvním provedení v Praze v roce 1809 dosáhla do roku 1848 celkem 72 představení v německém a českém jazyce. Hrála významnou roli v českém divadle a mírné pěvecké nároky sólových rolí přispěly k jejímu výběru pro profesionální scénu, aby ukázala, že český jazyk je vhodný pro operní zpěv. Kniha se dále věnuje domácím i hostujícím interpretům a recepci v Praze, Vídni, Drážďanech a Lipsku. Zvláštní pozornost je věnována českému provedení a jeho ohlasům v korespondenci české vlastenecké společnosti.

Bodo Plachta a Achim Bednorz strávili více než dva roky zkoumáním míst, kde žili a tvořili slavní skladatelé po celé Evropě. Výsledkem jejich spolupráce je publikace, která představuje více než třicet umělců v jejich individuálním pracovním a každodenním prostředí – od Haydna a Mozarta po Chopina, Verdiho a Schönberga. Achim Bednorz zachycuje místnosti, kde vládla hudba, a soukromé prostory s maximálním přiblížením, zatímco Bodo Plachta nás seznamuje se skladateli tak důvěrně, jako bychom je osobně navštívili. Všechna uvedená sídla jsou veřejně přístupná. Vcházíme do domů a bytů, které otevírají dveře do světa hudby a ukazují umělce v jejich soukromém prostředí. Impozantní vily a pitoreskní rezidence odrážejí úspěch svých obyvatel a dokládají jejich smysl pro sebeprezentaci. Některé příbytky vyzařují silné vědomí poslání a staly se chrámy oslavujícími hudbu a daného umělce. Zde se setkávali impresáři, mecenáši a žáci, konaly se domácí koncerty a kypěl ruch salónů. Příbytek skladatele byl živou součástí hudebního provozu a zároveň refugiem pro tvůrčí práci. Mnohá sídla evropských skladatelů, zachycená v této publikaci, jsou dnes památníky a muzei, která uchovávají významné archivy a výzkumné instituce. Tato místa představují dějinnou paměť s mezinárodním významem.

Kleine Privatwaldgrundstücke werden häufig vernachlässigt. Und das, obwohl der Wert des Holzes seit einiger Zeit ständig steigt. Aber lohnt sich eine fachgerechte Waldbewirtschaftung überhaupt? Braucht man für die Bewirtschaftung eines Privatwaldes nicht sehr viel Zeit, Know How und im Forst ausgebildete Arbeitskräfte? Eine schonende ökologische Waldbewirtschaftung ist aber keine Hexerei. Das nötige forstliche Fachwissen, um entweder selbst Hand anzulegen oder beauftragte Forst-Unternehmer kontrollieren zu können, finden Sie in diesem Ratgeber für Kleinwaldbesitzer und Forstwirte.

Der Wald ist noch nicht übern BergGegenstand romantischer Kunst und Dichtung, Rückzugs- und Erholungsort, aber vor allem Symbol unberührter Natur: Das ist für uns der Wald. Doch was wir für unberührt halten, ist es schon lange nicht mehr. Ein Förster berichtet aus der Praxis: von den Schäden, die Holzindustrie und Jäger anrichten, warum Bioenergie aus Holz falsch verstandener Klimaschutz ist und wie wir das fragile Ökosystem Wald vor dem Kollaps bewahren können. Danach wird man den Wald mit anderen Augen sehen. Peter Wohllebens jahrzehntelange Erfahrung als Förster hat ihn gelehrt, dass Wälder am besten ohne menschliche Eingriffe gedeihen. Tatsächlich gibt es jedoch kaum mehr einen Wald, den der Mensch nicht nach seinen Bedürfnissen geformt hat. Die Freizeitindustrie und die Jägerlobby, eine am Profit orientierte Holz- und Forstwirtschaft und die boomende Bioenergiebranche schaden ihm nicht weniger als der saure Regen in den 80ern. Wohlleben zeigt in seinem Buch auch, wie es anders gehen könnte: Er bewirtschaftet in der kleinen Eifel-Gemeinde Hümmel einen ökologischen Vorzeigewald, in dem er konsequent auf heimische Buchen setzt, auf Pflanzenschutzmittel verzichtet und Besucher für die Belange der Bäume sensibilisiert. Anschaulich vermittelt er alles Wissenswerte und Überraschende über das Leben und Zusammenleben der Bäume. – Eine spannende Lektüre mit vielen Aha-Erlebnissen.

Piet the squirrel feels all alone in his forest home. Luckily, Peter the Forester has the perfect plan to cheer him up: a search for tree children. You can't be lonely in a forest full of friends! As they wander, Peter shares amazing facts about trees--how they communicate and care for each other, and the struggles they endure--

Sunday Times Bestseller 'A paradigm-smashing chronicle of joyous entanglement' Charles Foster Waterstones Non-Fiction Book of the Month (September) Are trees social beings? How do trees live? Do they feel pain or have awareness of their surroundings? In The Hidden Life of Trees Peter Wohlleben makes the case that the forest is a social network. He draws on groundbreaking scientific discoveries to describe how trees are like human families: tree parents live together with their children, communicate with them, support them as they grow, share nutrients with those who are sick or struggling, and even warn each other of impending dangers. Wohlleben also shares his deep love of woods and forests, explaining the amazing processes of life, death and regeneration he has observed in his woodland. A walk in the woods will never be the same again.

Souznění přírody a člověka v tvorbě zahrad. Jsou místa, kde se okamžitě cítíme dobře, protože vyzařují sílu a harmonii. Vědění o takovýchto místech síly je prastaré a každý z nás může vnímat jejich energii. Avšak proč nás některá místa oslovují a jiná nikoliv? Je možné objevit a utvářet místa síly ve vlastní zahradě? Tato kniha ukazuje, jak svou zahradu můžete oživit a proměnit ve zdroj regenerace a síly. Každý z nás může prohloubit svoje cítění a otevřít se tak svému okolí. Každá zahrada je malinkatou částí Země. Je s ní spojená, vytvořená z téže látky. Každý z nás dokáže skrze svou zahradu vydat impuls, který se přenese na celou Zemi. Heiko Hähnsen nás chce povzbudit k tomu, abychom byli v naší zahradě aktivní, protože naše soucítění a spolupráce s přírodou je pro planetu Zemi přínosem. Hähnsen ukazuje, jak podoba zahrady a naše konání přímo souvisejí se sociální realitou – doslova ji spoluutvářejí. Zahrada se tak stává prostorem, jenž nás může obdařit cennými zkušenostmi, a navíc v sobě skrývá velký potenciál pro náš život a osobní rozvoj.

Margot Ruis nabízí v této knize pohledy do světa, neviditelného většině lidí z našeho kulturního prostředí: Komunikuje s vodními bytostmi, elfy, dévami stromů a jinými postavami. Kromě mnoha milých setkání nám popisuje i jejich naléhavé volání jiného světa: Chybný technologický a společenský rozvoj poslední doby přivodil jemnohmotnému prostředí naší Země utrpení, a ohrožuje postupně i život nás samotných. K léčení „Matky Země“ může každý z nás přispět vědomějším životem, orientovaným nikoliv na „mít“, ale „být“, a láskou k přírodě, k jejím bytostem i k sobě navzájem.