Jan Řehounek Books

Autor označuje své dílo za „knihu mého života“, na které pracoval několik let a sbíral podklady po celý svůj život. Podle literárního historika PhDr. Jaroslava Rejmond je to mimořádné dílo, které spojuje historická fakta s čtivým vyprávěním, reflektujícím psychologii moderního čtenáře, jenž preferuje kratší texty. Autor neměl ambici vytvořit odbornou publikaci; kniha je psaná tak, aby zaujala široké spektrum čtenářů. Krátké odstavce čtenáře provádějí časovou osou a nabízejí souvislosti s historií města od pravěku po současnost. Text je strukturován do kapitol, které zahrnují příběhy města, architektonické památky, významné osobnosti, spolky a korporace, literární odkazy, lidovou slovesnost, film, podnikání a kulturní akce. Kniha má 240 stran a obsahuje 400 historických fotografií, map a dokumentů. Autor doufá, že kniha osloví nejen místní obyvatele, ale i širší veřejnost, a stane se mostem mezi současným Nymburkem a lidmi, kteří s ním mají osobní vztah. Knihu lze objednat na uvedené e-mailové adrese a více informací je k dispozici na webových stránkách autora.

Nymburský spisovatel a znalec historie regionu na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska, přitahovaný rodinnými vazbami a vzpomínkami z dětství, přichází po knize Zlatým pruhem Polabí s publikací o Svatojiřském lese. Tento mohutný lesní komplex mezi Milovicemi a Dymokury nabízí krásnou přírodu, historii, architektonické památky a bohatou zásobu lidových vyprávění, pověstí a legend. I když region nemá velké město, má co nabídnout. Milovice a zaniklá obec Mladá svědčí o více než století vojenského výcvikového prostoru. V Jabkenicích se setkáme s Bedřichem Smetanou a romantickou oborou. Loučeň se pyšní barokním zámkem a největším souborem labyrintů a bludišť. V lese Bludníku se traduje, že bloudil i Ježíš. Další zámek najdeme v Mcelích, poblíž přírodní rezervace Čtvrtě s bledulovými koberci. V Ledcích vzdáváme hold hrdinům z květnového povstání 1945, a v Seleticích a Košíku se seznámíme se zpytákem tatarským. Vesnické památkové rezervace se nacházejí v Bošíně a Pojedech. Křinec se pyšní rekonstrukcí zámku a legendárním kopcem Chotuc. V Rožďalovicích najdeme zámek, barokní kostel a muzeum klasického knihařství. Oblast „ptačích rybníků“ začíná zde, a rybníky jsou důležitým prvkem Dymokurska a Kopidlenska. Svatojiřský les končí v Městci Králové, kde Kanovnickým lesem uzavíráme tento lesní komplex. Přijměte pozvání na severní okraj středních Čech – uvidíte, že se vám tu bude líbit.

Jan Řehounek má k řece Mrlině hluboký citový vztah, který se formoval od dětství, kdy se kolem ní toulal, chytal ryby a koupal se. Znalost řeky ho vedla k napsání jejího „příběhu“, čímž navázal na předchozí svazky Tajemných stezek a uzavřel své toulky po regionu, který má rád. Putování začíná u pramene Mrliny v Příchvoji a pokračuje k Leštině, Střevači, Chyjicím a Dolanům. Řehounek občas odbočí do Sobotky s zámkem Humprecht, k hradu Kost a romantickému údolí Plakánku, či do Bukvice s pozoruhodnou Loretou. Dále se dostává k Jičíněvsi a Kopidlnu, kde nachází nové zajímavosti, i když některé obce jako Mlýnec a Rožďalovice již popsal v Tajemných stezkách. Na své cestě zavítá i ke Starým Hradům, Libáni a Češovským valům, objevujíc téměř nedotčená místa. Pod Křincem se dostává do polabské roviny, kde se klikatí Sánský kanál, a svou pouť končí v historickém Nymburce, kde se Mrlina vlévá do Labe. I zde přináší nové informace, a ze své sbírky lidových pověstí obohacuje místa poutavými příběhy, které by jinak upadly v zapomnění. Vydejte se tedy na cestu po meandrech řeky Mrliny a nechte se unášet jeho vyprávěním.

Smutná parní mašinka Líza stojí zapomenutá na slepé koleji za nymburským nádražím a vzpomíná… Třeba na to, jak vozila dámy v kloboucích a děti v námořnických čepičkách a jak jí kdysi císař František Josef I. vzdal poctu, až se mu zapletla šavle mezi nohy. Líza dokonce přispěla ke konci jedné války, to když vyklopila u Milovic letadla. A zanedlouho vezla do Poděbrad prezidenta Masaryka. O tom všem a mnohém dalším si povídala s ostatními parními lokomotivami. Třeba jak převážela cirkus Pišingr i s velkým slonem anebo vyhrála závod s automobilem. Nezapomene ani na nespokojenou kamarádku lokomotivu Rozárku a přidá historku o čertovi Breburdovi, který nakonec pracoval na nádraží. Jenže přišel čas moderních elektrických lokomotiv a mašinku Lízu už nikdo nepotřebuje. Co když ale… Proč ji chodí okukovat ta parta mladíků? Při čtení zajímavých příběhů držte mašince Líze palce, ať se vrátí její bývalá sláva.

Nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek se ve své nové knize vydává do podkrkonošského podhůří, kde si při léčení v Lázních Bělohrad zamiloval malebnou krajinu Podzvičinska, jíž dominuje říčka Javorka. Z jeho prvních postřehů z toulání se po těchto místech se zrodila kniha, která spojuje novinářskou zvídavost, vášeň pro historická bádání a regionální slovesnost. Podzvičinsko a celé Podkrkonoší se pyšní nádherným přírodním bohatstvím a cenným kulturním dědictvím. Autor s čtenáři putuje od pramene Javorky v kopcích s dominantou hory Zvičina, sestupuje lesnatými úbočími do bělohradské kotliny s ovocnými sady a rybníky, prochází Mezihořským údolím a mírně zvlněným krajem Podchlumí. Odtud se otevírá rovina s obilnými poli, kde se Javorka spojuje s Cidlinou. Navštěvuje historická města jako Stará a Nová Paka, Miletín či Hořice, obdivuje lidovou architekturu ve vesničkách, a dokonce se dostává do útrob sopky v Hřídelci. Řehounek hledá odkazy na lidové pověsti, ochutnává místní speciality a setkává se s pohostinnými lidmi. Pojďte se tedy s ním vydat na tajemné stezky barevného Podzvičinska.

První část knihy se věnuje tématu Nymburk ve starší české literatuře vychází ze zmínek ve středověkých kronikách, představuje místní humanistické básníky a spisovatele, připomíná lidovou slovesnost a přes období národního probuzení se dopracuje až k literárnímu životu ve městě v první polovině 20. století. Druhá část nazvaná Ulicemi města za literáty je lierární průvodce městem s více jak sedmdesáti zastaveními doplněnými dalšími medailony třiceti autorů. Zajímavými zastávkami jsou místní tiskárny, knihovna, divadlo, muzeum, nakladatelství… Třetí část s názvem I současný Nymburk literárně žije nejprve představí současný literární a kulturníživot a posléze uvede 25 literárních autorů narozených po roce 1945.

Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám čtenářům zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto zlatého pruhu české země. Spolu s ním navštívíme ještě další starobylá města, jako jsou např. Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Stará Boleslav či Brandýs nad Labem, s mimořádně hodnotnými památkami, ale i se zajímavými osudy neméně zajímavých lidí. Projdeme se lužními lesy u Libice nad Cidlinou, kolem někdejšího hradu Mydlovar a podél slepých labských ramen se vzácnou flórou. Potkat tu můžeme také vodníky, bludičky a divoženky. Nejstarší historii našeho státu si připomeneme na někdejší akropoli libického slavníkovského hradiště, u zaniklého hradu Oldříš, na dřevčické tvrzi a především ve Staré Boleslavi, spjaté se zavražděním svatého Václava. V Kolíně, Kovanicích a Brandýse položíme kamínky na zašlé náhrobky židovských hřbitovů, v Čelákovicích a Lysé před námi ze starých pohřebišť vystoupí upíři. V posbíraných lidových povídačkách se to hemží loupeživými rytíři, loupežníky, do borovic zakletými dívkami, ukrytými a nalezenými poklady, legendy a pověsti vyprávějí o kněžně Libuši, svatém Vojtěchu, husitském hejtmanu Janu Žižkovi, ale i o kalhotách hraběte Šporka. Od toku Labe se ale také někdy trochu vzdálíme, abychom si zabloudili v bludištích a labyrintech, rozhlédli se z rozhledny v rovině a ochutnali chleby ve stejnojmenné vesnici.

Třiadvacet pohádek se odehrává na konkrétních místech ve středním Polabí – v Nymburce, Lysé nad Labem, Milovicích, Křinci, Sadské, Dobšicích, Mcelích, Městci Králové, Přerově nad Labem, Loučeni, Krchlebech, Kostomlatech... Vystupují v nich nejen lidé, ale i bytosti nadpřirozené. Knížka vznikla ze spolupráce s mateřskou školou Adélka v Nymburce, jejíž děti namalovaly ilustrace a paní ředitelka napsala metodický list, jak mohou rodiče a paní učitelky knížku využívat k rozvoji dětského čtenářství a seznámení dětí s místy, kde žijí. Pro čtenáře jsou rovněž připravena bílá políčka pro jejich vlastní ilustrace, proto má kniha nadtitul „Jediná pohádková knížka, do které mohou děti malovat“. Vyd. 1. Vydáno ve spolupráci s Mateřskou školou Adélka v Nymburce 1000 výt. Více zde: https://rehounek-kaplanka.webnode.cz/products/pravda-pravdouci-pohadky-ze-stredniho-polabi/

Kniha Sto padesát let železnice v Nymburce se ve dvaceti kapitolách věnuje nejen historii Severozápadní dráhy, ale i všemu, co vytvářelo neopakovatelnou atmosféru železničářského Nymburka. Historii železničních dílen, železniční kolonie, lokomotivního depa a vlakotvorné stanice doplňují osudy železničářů a mnoho dalších regionálních informací.

Kniha s názvem je vydaná k pětistému výročí udělení městských práv městečku Kopidlno. Mapuje dlouhou historii tohoto východočeského města na okraji Českého ráje. Krátké kapitoly jsou rozděleny pomocí nadtitulků do jednotlivých témat: Příběhy tvořící dějiny města, Významné listiny, Architektonické a umělecké památky, Kdo je kdo, Kopidlenské osobnosti, Kopidlenské spolky a korporace, Firmy a podnikání, Pověsti a vyprávění, Kopidlno v české literatuře, Kopidlno ve filmu, Kopidlno v lidové písni a slovesnosti, Řekli či napsali o Kopidlně, Kulturní akce a festivaly (4 historické mapy, 23 reprodukcí historických dokumentů, 207 fotografií). V samostatných kapitolách je zpracovaná historie přidružených obcí Drahorazi, Ledkova, Mlýnce a Pševsi.

Autor Jan Řehounek se nechal inspirovat mistní pověstí o zakletých duších dvou panen do památných borovic. Příběhy svých pohádek situoval do konkrétních známých míst Kerska - k již zmíněným borovicím, Svatojosefskému prameni, svícnovému smrku, menhiru, k rybníku Pod Hrází, do Hajster... Oživil je nejen lidmi, kteří tu přebývají ve vzájemné pospolitosti - hlavní postavou je hrnčíř Kuba, ale i takovými, kteří jim občas dělají problémy (knížepán, správce, loupežníci...), a také různými „hemžílky“ (vílami, skřítky, čerty, obrem, Smrtí...). Laskavé pohádky napsané bohatým jazykem doprovodila krásnými ilustracemi malířka Milada Kudrnová.

Co si nymburští skřítci Nárožníčci vyprávěli. Autor seznamuje především dětské čtenáře s příběhy z historie královského města Nymburka pomocí pravidelného setkávání - meldování - skřítků Nárožníčků v hradební věži Kaplanka. Formou sdělení zaujme kniha i dospělé čtenáře.

Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá. Kniha mapuje stoletou historii vojenského výcvikového prostoru Milovice - Mladá od jeho vzniku v roce 1904, za působnosti rakousko - uherské armády, poté armády československé, po roce 1939 Wehrmachtu, po roce 1945 opět československé armády a od 21. srpna 1968 armády sovětské. Texty rozdělené na kapitoly podle jednotlivých armád jsou doplněny třemi stovkami historických dokumentárních fotografií, map a dokumentů. První vydání knihy v roce 2007 mělo velký úspěch, dvoutisícový náklad byl velmi rychle rozebrán. V roce 2008 byla kniha Osudové okamžiky oceněna Cenou Miroslava Ivanova za literaturu faktu.

V první části knihy vzpomínají na Bohumila Hrabala jeho přátelé. V druhé části se může čtenář vydat na procházku po místech, která měl B.H. v Kersku rád.

Jan Řehounek, spisovatel a znalec regionu středního Polabí, se tentokrát zaměřil na oblast Českobrodska, známou jako Pošembeří. Tato turisticky málo objevovaná lokalita se nachází kousek za Prahou, ohraničená toky Výrovky a Šembery. Na severu ji vymezuje dálnice D11, na jihu silnice z Mukařova do Zásmuk, a na východě téměř sahá ke Kolínu. Největšími městy jsou Český Brod, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim a Pečky. Oblast se vyznačuje krásnou přírodou a historickými památkami, jako jsou městská památková centra, skanzen v Kouřimi, kostely v Plaňanech a lipanské bojiště. Méně známé jsou gotické památky ve Vyšehořovicích, zámek ve Škvorci, románská bazilika v Tismicích a další zajímavosti, včetně archeologických nalezišť a barokní sladovny v Kounicích. Přírodní krásy zahrnují kopec Klepec, romantické Údolí Šembery a přírodní rezervace. Pro cyklisty je tu Středočeská ovocná cyklostezka. Kromě toho se zde nachází řada míst opředených legendami a lidovými povídačkami, od příběhů o svatém Prokopovi po zvyky a tradice. S autorem se tak můžete vydat na objevování tajemných stezek Pošembeří.

Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek tentokrát vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou. Tato oblast, ač málo známá turistům, nabízí množství zajímavých míst s bohatou historií a architektonickými památkami. Mezi známější města regionu patří Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov, zatímco obce jako Žehuň se pyšní barokními památkami a velkým rybníkem, a Libice nad Cidlinou je spojena se slavníkovskou historií. Méně známé, ale stejně fascinující jsou obora Kinských u Kněžiček, keltské Dobšice, Zbraň s technickým zařízením na přítoku Žehuňského rybníka, a dřevěné zvonice ve Skřivanech, Končicích, Vysočanech či Měníku. V Mlékosrbech se nachází místo posledního odpočinku Kinských, a kostely v Opočnici, Nepolisech, Smidarech a Lučici dodávají regionu další historickou hodnotu. Pocidliní je rovněž bohaté lidovou slovesností, s příběhy o svatém Vojtěchu a legendami v Libici nad Cidlinou. Řeka Cidlina a její přítoky, mlýnské struhy a rybníky dotvářejí malebnou krajinu, kde určitě najdete místa blízká vašemu srdci.

NYMBURSKÝ „ULIČNÍK“ - průvodce ulicemi, jejich osudy, historií, původem názvů. V úvodní kapitole autor seznamuje čtenáře s historickým vývojem označování a pojmenovávání ulic, se zákony a vyhláškami, které k tomu byly podkladem. Zmiňuje rovněž rozdělení města na čtvrtě. V devatenácti kapitolách pojednává o ulicích v jednotlivých částech města, s jejich historickým vývojem, vznikem názvů a jejich měnění, všímá si věží, které v ulicích a na náměstích tvoří dominanty. Následuje rejstřík ulic a lokalit, rejstřík osobností v názvech ulic, seznam jmenovaných a citovaných historiků, autorů a pamětníků. Na 118 stranách je použito 97 současných a 83 historických fotografií, 9 plánů města a 19 uličních cedulí jak záhlaví kapitol.

Kronika nebo několik střípku z historie města Nymburka.

Kniha vyšla u příležitosti patnáctého výročí úmrtí a devadesátých osmých nedožitých narozenin spisovatele Bohumila Hrabala. Pro první část knihy napsal historik Pavel Fojtík zasvěcený životopis Bohumila Hrabala, jenž je doplněn řadou méně známých dokumentárních fotografií. Díky Hrabalovým textům a Řehounkovým fotografiím v druhé části knížky může nyní čtenář s knihou v ruce, stejně jako v Krasosmutnění "...lampář pan Rambousek kráčí městečkem...", procházet se pitoreskními uličkami historického centra města a zjišťovat, že Nymburk neztratil svého genia loci.

V devětačtyřiceti převážně nevážných povídkách vtáhne autor čtenáře do děje příběhů ze života, které se mohou stát každému. Jsou okořeněné notnou dávkou sarkasmu a také troškou vkusné erotiky. Povídky jsou proleženy na stejnou notu laděnými černobílými fotografiemi.

V knize autor popisuje všechny nejznámější lidové svátky ve středním Polabí - Hromnice, masopust, Velikonoce, čarodějnice, máje, posvícení, advent, Vánoce..

Kniha představuje víc jak čtyři stovky osobností, které se svým dílem zapsaly do dějin města Nymburka, medailonky organizací oceněných městským vyznamenáním, přehled nymburských purkmistrů regulovaného magistrátu od roku 1788, starostů od roku 1849, předsedů MěNV od roku 1945 a starostů po roce 1989, včetně fotogalerie. Knihu lze objednat na adrese Městského úřadu v Nymburce.

Kniha popisuje sto třicetiletou historii nymburského pivovar, který je známý rovněž jako Postřižinský pivovar. Texty jsou doprovozeny sedmi desítkami dokumentárních, převážně historických fotografií, historickými ilustracemi a grafy.

Monografie dekadentního básníka Jana z Wojkovicz (vlastním jménem Jan Nebeský). V první části je vylíčen osud rodiny a především jeho otce, jenž získal šlechtický titul podvodem genealoga Mejtského – s ostudou o něj přišel. Přídomek z Wojkowicz si ovšem ponechal Jan Nebeský jako své umělecké jméno. V druhé části čtenář najde životopis básníkův. Ve třetí části jsou obsaženy všechny Wojkowiczovy vydané knihy (obrázek titulní strany, charakteristika díla, příklady zveřejněných kritik). Poslední část obsahuje výběr z díla. Kniha je vybavena řadou unikátních dokumentárních fotografií.

Autor svoji knížku charakterizuje jako „autobiografii dvanáctiletého kluka“, který se svými kamarády zažívá všední i nevšední příhody doma, ve škole i v ulicích malého města v první polovině šedesátých let minulého století. Příběh je prodchnut laskavým humorem a zcela jistě si ho rádi přečtou nejen ...náctiletí čtenáři, ale i jejich rodiče, kterým zprostředkuje návrat do krásných let dospívání.

V roce 2006 vydalo nakladatelství Kaplanka publikaci Šlápněte do pedálů – na kole do Svatojiřského lesa. Její náklad 2 500 ks byl velmi rychle rozebrán a svazek obcí Region Taxis Bohemia volal po reedici. Vzhledem k tomu, že se v průběhu času obce sdružené ve svazku změnily, byla připravena nová přepracovaná verze a publikace vydaná v druhém přepracovaném vydání. Každá dvoustrana publikace je pozvánkou na cyklovýlet do jedné obce (formou příběhu - historie obce, pamětihodnosti, zajímavosti, kontakty) doplněnou barevnými fotografiemi. Celkem dvacet pět obcí v území na pomezí Nymburska, Mladoboleslavska a Jičínska, které se nazývá Svatojiřský les. Doplněno úvodním slovem, turistickou charakteristikou, mapou a ilustracemi Inky Delevové.

Kniha mapuje historii malé obce na okraji bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice - Mladá. V obrazové části (základ tvoří snímky ze sbírky Ivana Vondráčka) je několik desítek unikátních historických i současných fotografií obce.

V zavšivené košili a se šrapnelem v těle kolem světa. Po desetiletích objevené zápisky legionáře Rudolfa Sergeje Řehounka zpracoval jeho prasynovec Jan Řehounek do strhujícího příběhu účastníka bitvy u Zborova, obyčejného vojáka – rozvědčíka z bojů na transsibiřské magistrále i z cesty kolem světa přes Japonsko, Spojené státy a Francii po návrat do vlasti. Od známých legionářských knih – Kratochvíla, Medka, Gajdy a dalších vysokých důstojníků – se liší pohledem vojáka, který se plazil blátem, spal na zemi či ve vagónech plných štěnic, zranění si léčil v tyfových špitálech, po sibiřské magistrále šel před ešalony pěšky s puškou v ruce, aby ji zbavil protivníků z řad bolševiků, bělogvardějců i zločineckých band, jemuž zůstal kus šrapnelu od Zborova v těle až do smrti. Doplněno řadou fotografií.

„Vždycky mi vadilo, že v životopisech či novinových článcích se u Bohumila Hrabala uvádělo: Mládí prožil v Nymburce. Jedna jednoduchá věta – tečka. A přitom Nymburk hrál v jeho životě a tvorbě zcela mimořádnou úlohu, zcela srovnatelnou s vlivem rodného Brna, Kladna, Libně či Kerska. Proto jsem se, v roce 1996, rozhodl, že se pokusím novinovým článkem vysvětlit komplikovaný vztah Bohumila Hrabala k Nymburku a opačně – Nymburka ke svému občanovi a spisovateli. Tehdy jsem zajel do Kerska, abych dal panu Hrabalovi článek k autorizaci. To on však striktně odmítl s tím, že si o něm mohu psát, co chci. Strávil jsem s ním na zahradě chaty v Kersku velmi příjemné odpoledne, po němž mi bylo jasné, že článek do novin nestačí. Vznikla knížka, která, bohužel, spatřila světlo světa až poté, co velký pábitel „odletěl na křídlech holubů“. Já jsem s ní splatil dluh, alespoň podle vlastního svědomí, který ke svému panu spisovateli mělo městečko, kde se (bohužel) nezastavil čas,“ říká autor.

Úspěšný překladatel a vysokoškolský pedagog Honza se vrací po sedmi letech ze Spojených států, kde ztratil svoji lásku, do rodné vesnice. I když se mezi obyvateli objeví náznaky nedůvěry, brzy se s nimi sžívá. Nachází i nové přátele včetně cikánské rodiny, kterou v prvním okamžiku vesnice zcela odmítá přijmout, brzy se ale ukáže, že neopodstatněně. Realita současnosti se všedními starostmi a radostmi, ale i dramatickými událostmi, se Honzovi prolíná se vzpomínkami na dětství. Nenadálý nález dědečkovy skryté ilegální knihovny z doby druhé světové války a z komunistických padesátých let vyvolá téměř detektivní pátrání po příčinách jeho věznění a dokonce po udavačích, kvůli nimž přišlo o život několik lidí. Hlavního iniciátora – paradoxně svého dědečka – pomůže odhalit Honzova nová láska. V románu se střídají autobiografické prvky, humor, napětí, návraty do historie. Je situován do konkrétní vesnice, vystupují v něm autentické postavy, ale příběh je do velké míry fabulován. Autor jím chtěl vzdát hold svému dědečkovi, jenž byl jako vesnický knihovník pronásledován a dokonce vězněn v době druhé světové války a posléze i v padesátých letech.

Eliška Přemyslovna, jež kvůli úkladům svého švagra Jindřicha Korutanského musela uprchnout z Prahy, zvolila pro svůj přechodný azyl královské město Nymburk. Poklidná hladina všedního života nymburských obyvatel je právě ve chvíli, kdy doráží do města, narušena úkladnou vraždou. Málem je za ni odsouzen nevinný člověk – bednář Martin, ale Eliška uvěří v jeho nevinu a prosadí veřejný soud. Martinova nevina je prokázána díky svědectví malého kluka a katu je vydán pravý viník – zeman Adam z Kovanic. Děj se odehrává v roce 1310 na pražském hradě, ve Svatojiřském klášteře, v bouřlivě se rozvíjejícím městě Nymburce, založeném před necelým půlstoletím, ale přesahuje rovněž do míst v okolí – do Chotouně, Kolína, ale i na Moravu.

Poutavé příběhy holčičky Julinky a jejích kamarádů - postaviček vytvořených z písmenek. Malí čtenáři si mohou knihu dotvořit - vymalovat černobílé ilustrace, nakreslit si svoje a dokonce i napsat vlastní texty.

Kniha mapuje dvacet let výjimečné soutěže a výstavy Šikovné ruce našich seniorů, která se koná vždy v červnu na výstavišti v Lysé nad Labem.