Jan Řehounek Book order

Jan Řehounek má k řece Mrlině mimořádný citový vztah. V dětství se kolem ní s oblibou toulal, později v ní chytal ryby a koupal se pod nymburským lokomotivním depem, po jejích březích nachodil nebo na kole najezdil stovky kilometrů. Zná ji jako málokdo. Proto se rozhodl sepsat její „příběh“. Navázal na pět svých předchozích svazků Tajemných stezek a uzavřel tak toulky po regionu blízkém svému srdci. Putování začíná u pramene Mrliny v podkrkonošské vesničce Příchvoji a po zprvu uzoučkém potůčku schází dolů k Leštině, Střevači, Chyjicím a Dolanům. Občas odbočí, například do půvabné Sobotky korunované zámkem Humprecht, k hrdému hradu Kost a romantickému údolí Plakánku či do Bukvice, nad níž se tyčí pozoruhodná Loreta. Pokračuje k Jičíněvsi s dominantou zámku a ke staroslavnému Kopidlnu, jemuž se s několika dalšími obcemi (Mlýnec, Rožďalovice, Křinec…) níže po toku řeky věnoval již v Tajemných stezkách Svatojiřským lesem, nicméně i nyní nachází stále nové zajímavosti. Neodolá a zavítá ke Starým Hradům, Libáni nebo Češovským valům, aby objevil turisticky téměř nedotčená místa. Pod Křincem se dostává do polabské roviny, jíž se klikatí uměle vytvořený Sánský kanál spojující Mrlinu s Cidlinou, a svoji pouť končí v historickém královském městě Nymburce, kde se Mrlina vlévá do Labe. I když Nymburk představil v Tajemných stezkách Zlatým pruhem Polabí, i tady přináší čtenářům nová sdělení. Ze své velké sbírky lidových pověstí a povídaček, které soustřeďuje dlouhá léta, obohatil řadu míst poutavými příběhy, které by jinak postupně upadly v zapomnění. Vydejte se tedy s Janem Řehounkem na cestu po meandrech řeky Mrliny a nechte se unášet jeho vyprávěním.

Kronika nebo několik střípku z historie města Nymburka.

Nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek se ve své nové knize vydává do podkrkonošského podhůří, kde si při léčení v Lázních Bělohrad zamiloval malebnou krajinu Podzvičinska, jíž dominuje říčka Javorka. Z jeho prvních postřehů z toulání se po těchto místech se zrodila kniha, která spojuje novinářskou zvídavost, vášeň pro historická bádání a regionální slovesnost. Podzvičinsko a celé Podkrkonoší se pyšní nádherným přírodním bohatstvím a cenným kulturním dědictvím. Autor s čtenáři putuje od pramene Javorky v kopcích s dominantou hory Zvičina, sestupuje lesnatými úbočími do bělohradské kotliny s ovocnými sady a rybníky, prochází Mezihořským údolím a mírně zvlněným krajem Podchlumí. Odtud se otevírá rovina s obilnými poli, kde se Javorka spojuje s Cidlinou. Navštěvuje historická města jako Stará a Nová Paka, Miletín či Hořice, obdivuje lidovou architekturu ve vesničkách, a dokonce se dostává do útrob sopky v Hřídelci. Řehounek hledá odkazy na lidové pověsti, ochutnává místní speciality a setkává se s pohostinnými lidmi. Pojďte se tedy s ním vydat na tajemné stezky barevného Podzvičinska.

NYMBURSKÝ „ULIČNÍK“ - průvodce ulicemi, jejich osudy, historií, původem názvů. V úvodní kapitole autor seznamuje čtenáře s historickým vývojem označování a pojmenovávání ulic, se zákony a vyhláškami, které k tomu byly podkladem. Zmiňuje rovněž rozdělení města na čtvrtě. V devatenácti kapitolách pojednává o ulicích v jednotlivých částech města, s jejich historickým vývojem, vznikem názvů a jejich měnění, všímá si věží, které v ulicích a na náměstích tvoří dominanty. Následuje rejstřík ulic a lokalit, rejstřík osobností v názvech ulic, seznam jmenovaných a citovaných historiků, autorů a pamětníků. Na 118 stranách je použito 97 současných a 83 historických fotografií, 9 plánů města a 19 uličních cedulí jak záhlaví kapitol.

Kniha Sto padesát let železnice v Nymburce se ve dvaceti kapitolách věnuje nejen historii Severozápadní dráhy, ale i všemu, co vytvářelo neopakovatelnou atmosféru železničářského Nymburka. Historii železničních dílen, železniční kolonie, lokomotivního depa a vlakotvorné stanice doplňují osudy železničářů a mnoho dalších regionálních informací.

Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek tentokrát vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou. Tato oblast, ač málo známá turistům, nabízí množství zajímavých míst s bohatou historií a architektonickými památkami. Mezi známější města regionu patří Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov, zatímco obce jako Žehuň se pyšní barokními památkami a velkým rybníkem, a Libice nad Cidlinou je spojena se slavníkovskou historií. Méně známé, ale stejně fascinující jsou obora Kinských u Kněžiček, keltské Dobšice, Zbraň s technickým zařízením na přítoku Žehuňského rybníka, a dřevěné zvonice ve Skřivanech, Končicích, Vysočanech či Měníku. V Mlékosrbech se nachází místo posledního odpočinku Kinských, a kostely v Opočnici, Nepolisech, Smidarech a Lučici dodávají regionu další historickou hodnotu. Pocidliní je rovněž bohaté lidovou slovesností, s příběhy o svatém Vojtěchu a legendami v Libici nad Cidlinou. Řeka Cidlina a její přítoky, mlýnské struhy a rybníky dotvářejí malebnou krajinu, kde určitě najdete místa blízká vašemu srdci.