Martin Gaži Books

Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy, Valdštejnská jízdárna v Praze, 20.5.-20.8.2011.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Druhý svazek sborníku Památky jižních Čech mapuje dění v památkové péči v posledním několika letech, upozorňuje na významné akce obnovy památek, nabízí ale také hlubší odborné studie o různorodém památkovém fondu jižních Čech. Několik studií si všímá unikátního areálu cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, svazek obsahuje též ikonografický rozbor nástěnných maleb dientzenhoferovského kostela v Opařanech, studii o proměnách památkového pohledu na hřbitov v Albrechticích nad Vltavou, texty o průzkumech a restaurování fasád venkovských zámků a další témata doplněná velkým množstvím převážně barevných fotografií.

Také třetí svazek Památek jižních Čech přináší studie o památkovém fondu v Jihočeském kraji i informace o důležitých realizacích památkové péče v poslední době. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o kostele Sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích, středověkých dlaždicích s motivem střely nalezených v boletickém kostele, renesančním vodním mlýně u Holubova, krbech ve schwarzenberském loveckém zámku Ohrada či unikátním souboru proticikánských varovných tabulí z počátku 18. století, které se dochovaly ve sbírkách hradu Nové Hrady. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na studii o restaurování obrazů Johanna Georga Hammiltona, informace o instalaci části prohlídkové trasy hradu Rožmberk, bezpečnostním zajištění a prezentaci barokních soch z poutního Římova v borovanském zámku či nálezu unikátních středověkých dřevěných konstrukcí v domě na českobudějovickém náměstí. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic. Delší texty rozkrývají fakta o – ve své době vážně míněných – záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, dále úspěšné restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov či dlouhé anabázi barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma), židovském hřbitově v Jindřichově Hradci (Iva Steinová), renesančních stavitelích zámku Komařice (Jan Salava) a zejména rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled o jihočeských historických zvonech (Radek Lunga). Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780–1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.

První svazek sborníku Památky jižních Čech mapuje dění v památkové péči v posledních několika letech, upozorňuje na významné akce obnovy památek, nabízí ale také hlubší odborné studie o různorodém památkovém fondu jižních Čech (od historie památkové péče, přes archeologii, průzkumy venkovského zámku, šumavských poutních kaplí i středověkých venkovských domů, odpustkových desek, informace o restaurování typově ojedinělého oltáře či obrazu, o obnově fasád zámku Hluboká, mlýna, kovárny, tapisérie či kupř. kolekce šlechtické garderoby).

Čtvrtý svazek sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlejší studie a aktuální zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Jako již tradičně svazek otevírá text věnovaný historii památkové péče, tentokrát faktograficky i fotograficky bohatě vybavený vzpomínkový text architekta a dlouholetého českobudějovického okresního konzervátora Vojtěcha Storma. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o proměnách vnímání jihočeských novoslohů a historismu, dokumentaci rozsáhlých technických památek (Kaplický potok), archeologickém průzkumu zaniklé hradní věže v Nových Hradech, grafických předlohách štukové a malířské výzdoby zámku Kratochvíle, barokním vybavení kostela v Bílé Hůrce či pestré a v dobách odsunu německých obyvatel i značně pohnuté historii českobudějovického Ferusova domu. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na průzkumy venkovských šlechtických sídel v Poli na Blatensku a v Budkově na Jindřichohradecku, opravu schwarzenberské hrobky v areálu zámku Orlík, restaurování rozměrného barokního obrazu schwarzenberského rodokmenu z mobiliáře zámku Český Krumlov či delfínového kabinetu, který se na zámek Hluboká dostal z majetku spisovatele Adalberta Stiftera.

Schwarzenbergové výrazněji vstoupili do českých dějin poté, co roku 1660 získali třeboňské panství a na počátku 18. století v jižních Čechách vybudovali nejrozsáhlejší dominium střední Evropy. Pětačtyřicet studií této knihy se zaměřuje na výzkum schwarzenberského dědictví (od kulturní krajiny, přes stavební památky až po relikty sociálně-ekonomického systému), historie významných osobností rodu, jejich veřejných aktivit i životního stylu od 17. do druhé poloviny 20. století. Studie jsou plodem širokého spektra 44 autorů, od terénních památkářů a archivářů až po univerzitní profesory zejména z českých zemí, ale i Slovenska, Maďarska a Bavorska.Knihu vydalo pracoviště NPU v Českých Budějovicích.

Páté pokračování sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlé studie a aktuální zprávy o památkovém fondu v Jihočeském kraji. Otevírá ho historický přehled jihočeské památkové péče, včetně faktograficky a fotograficky bohaté studie o přemístění románského kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou a o devastaci zámku Český Rudolec. Další významné studie se zaměřují na historii a současný stav Staré obory u Hluboké nad Vltavou, esej Jana Müllera o proměnách reklamních ploch v Českých Budějovicích, kašnu na náměstí ve Lhenicích a vyřezávané stropy v Českém Krumlově. Aktuální zprávy zahrnují shrnutí archeologického průzkumu hradní studny v Nových Hradech, restaurátorské objevy v kapli z Křížové hory a zjištění o milostném obrazu Panny Marie Klokotské. Několik textů se věnuje architektonickému dědictví 20. století, včetně mostu Duha u Bechyně, který byl prohlášen národní kulturní památkou, souboru staveb architekta Karla Chocholy a mirovické vile živnostníka, který se na počátku 20. století odstěhoval z čtvrti určené pro židovské obyvatelstvo.

Kolektivní monografie se zabývá evropskou diplomacií v dlouhém časovém období od středověku do druhé poloviny 20. století. Jejími protagonisty jsou příslušníci šlechtických rodů, kteří vlastnili panství na území českých zemí a vystupovali v roli zástupců panovníka či státu. V knize jsou zmíněny především ty osobnosti, jež po sobě zanechaly kromě významného otisku v politické historii také umělecké, architektonické, písemné či osobní památky související se jejich zahraničním působením. Publikace propojuje „portréty“ předních diplomatů s „portréty“ věcí, zdánlivě němých svědků jejich zahraničních aktivit. K pochopení šíře těchto souvislostí výrazně přispívá více než 800 obrazových příloh. Autoři jednotlivých kapitol, specialisté z Národního památkového ústavu i akademické obce, čtenářům předkládají široké spektrum mezioborových studií a rozkrývají tak netradiční perspektivu výzkumu evropské kulturní historie.

Památkáři mají své velké příběhy, které se mezi lety 1919 a 1989 předávaly z generace na generaci. Tyto příběhy reagovaly na snahu technické inteligence a státních orgánů o výstavbu vodních děl na Vltavě, což vedlo k obětování rozsáhlých území. Tato rozhodnutí se stala prubířskými kameny památkové péče v České republice. Zánik krásné krajiny motivoval památkáře k upozorňování na kulturní a přírodní ztráty a k iniciativám na záchranu významných památek. Některé projekty, jako snahy o zachování kostela v Dolní Vltavici nebo farního areálu v Purkarci, ztroskotaly, zatímco jiné, jako přenesení kostela v Červené nad Vltavou nebo zajištění podloží zámku Orlík, byly částečně úspěšné. Mezi úspěšné akce patří záchrana ostrova sv. Kiliána u Davle a transfer řetězového mostu z Podolska do Stádlce. Kniha se metodicky zaměřuje na prolínání makro- a mikrohistorického výzkumu a zachycuje proměny strategií vyjednávání mezi památkáři a úředníky. V textu se objevují desítky specialistů a lokálních zájemců, což přispívá k rekonstrukci tradování oborového étosu na různých úrovních.

Opat Bohumír Bylanský přivedl cisterciácký klášter Zlatá Koruna k významnému kulturnímu a hospodářskému rozkvětu v letech před jeho zrušením (1755–1785). Řeholní společenství zde vytvořilo centrum, které navazovalo na středověké a barokní tradice, a zároveň se zapojilo do osvícenského státu. Mezi jeho nejzajímavější aktivity patřilo zřízení inovativní školy pro místní děti, jejíž prostory byly vyzdobeny didaktickými olejomalbami. Tři desítky těchto pláten, které se dochovaly dodnes, nabízejí unikátní pohled do duchovního a každodenního života českého venkova v druhé polovině 18. století. Zaznamenávají detaily domácností, dobové nástroje a řemeslné postupy jako textilní výrobu, lázeňství a stavebnictví. Kniha tyto obrazy zachycuje fotograficky a zkoumá jejich předlohy, stejně jako každodenní fungování klášterní školy a myšlenkový svět opata, jehož názory na společnost jsou shrnuty v obsáhlé stati. Ukazuje, jak byla individuální iniciativa „zdola“ rozmetána státními reformami. Publikace obsahuje 244 barevných a 8 černobílých fotografií.

Sborník příspěvků z odborného semináře, konaného dne 14. září 2004 v Městské galerii ve Vodňanech u příležitosti kulatého výročí vysvěcení chrámu.

Trhové Sviny 1280–1520. Interpretace obsažená v této knize je vystavěná na příkladu jednoho z nejvýstavnějších jihočeských pozdně gotických městských kostelů, farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech na Českobudějovicku. Je založena na důkladné rešerši písemných pramenů a rekonstrukci stavebního a uměleckého vývoje kostela a pokouší se rozkrýt sociální předivo, které tuto stavbu i její předchůdkyně doprovázelo od 13. do první poloviny 16. století. Kniha je doplněná velkým množstvím fotografií a rejstříkem. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Bývalá rožmberská a schwarzenberská rezidence Český Krumlov a město, které k ní přiléhá, je dnes souborem památek světové proslulosti. Tuto jedinečnost zachycuje kniha doplněná stovkami černobílých i barevných fotografií, pod níž je autorsky podepsáno sedmačtyřicet památkářů, krajinářů, archivářů, historických antropologů, sociologů, historiků všedního života, výtvarných umění, literatury či hudby. Objevují konstanty a proměny sídla vrostlého do říčních meandrů, místa zažívajícího vzmachy i pády, hřejícího se v lesku sídla jihočeských "skorokrálů" i naslouchajícího nářku vysídlenců, místa zapomínaného i opojeného svou příslušností ke světovému kulturnímu dědictví.

Kniha, na jejímž vzniku se autorsky posílelo 35 autorů, obsahuje 46 vzájemně provázaných studií, 272 černobílých a 58 barevných fotografií. Mezioborová cesta poznávání dějin kláštera vede od kultivace krajiny, jakožto základního úběžníku hospodářské aktivity a vytváření prostoru „starosti o druhé“ (mj. studie Jindřicha Špinara, Romana Lavičky, Zdeňky Prokopové či Marie Ryantové), přes jednotlivé památky, tedy stavby a umělecká díla vzniklá a užívaná v průběhu sedmi a půl staletí klášterní existence (mj. texty Zdeňka Chudárka, Jana Royta, Kateřiny Charvátové, Petra Pavelce, Štěpána Váchy, Martina Mádla, Zdeňka Bezecného či Zdeňka Troupa), až po konkrétní osobnosti s klášterem spojené, jejich všední život a duchovní svět (mj. texty Jarmily Hansové, Martina Gažiho, Karla Maráze či Ireny Bukačové). Texty vycházejí z důkladného archivního studia či archeologických, stavebních a restaurátorských průzkumů a navazují tak na zjištění, která byla publikována Jaroslavem Kadlecem ve čtyřicátých letech 20. století. Knihu doplňuje rozsáhlá bibliografie.

Také třetí svazek Památek jižních Čech přináší studie o památkovém fondu v Jihočeském kraji i informace o důležitých realizacích památkové péče v poslední době. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o kostele sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích, středověkých dlaždicích s motivem střely nalezených v boletickém kostele, renesančním vodním mlýně u Holubova, krbech ve schwarzenberském loveckém zámku Ohrada či unikátním souboru proticikánských varovných tabulí z počátku 18. století, které se dochovaly ve sbírkách hradu Nové Hrady. Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na studii o restaurování obrazů Johanna Georga Hammiltona, informace o instalaci části prohlídkové trasy hradu Rožmberk, bezpečnostním zajištění a prezentaci barokních soch z poutního Římova v borovanském zámku či nálezu unikátních středověkých dřevěných konstrukcí v domě na českobudějovickém náměstí.

Sedmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší studie a informativní zprávy o památkovém fondu v Jihočeském kraji. Úvodní část dokumentuje historii památkové péče, včetně úsilí o zachování prachatických hradeb a záchranu románského kostela sv. Mikuláše v boletickém vojenském prostoru. Další studie se zaměřují na židovský hřbitov v Jistebnici, renesanční malby v kostele sv. Václava v Písku, pozdně barokní výzdobu kláštera Vyšší Brod a architekturu Českého Krumlova během druhé světové války. Nejrozsáhlejší text analyzuje stavebněhistorický průzkum letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě, včetně 3D vizualizace jeho podoby z konce 17. století. Nové interpretace se dočkala i koncepce Prokyšových nástěnných maleb. Další články se věnují revitalizaci klášterních areálů v Českém Krumlově, architektonickému dílu Bohumila Böhma, opravě čimelické hrobky Vratislavů z Mitrovic, a nálezu nacistické a komunistické nástěnné malby. Informace zahrnují i nově prohlášené kulturní památky a úsilí o záchranu jihočeských historických staveb a artefaktů, jako je zámek Měšice u Tábora, dům Štěpánka Netolického v Třeboni a další.

Sborník NPÚ v Českých Budějovicích nabízí odborně zaměřené stati prezentující památkový fond jižních Čech i stati kulturněhistorického obsahu.

Sborník NPÚ v Českých Budějovicích nabízí odborně zaměřené stati prezentující památkový fond jižních Čech i stati kulturněhistorického obsahu.