Petr Blažek Book order

Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy. Ve čtyřech obdobích byl postupně spolupracovníkem komunistické tajné policie s krycími jmény„Klíma“, „Zbyněk“, „Mao“ a „Oskar“. Od roku 1961 až do roku 1989 byl s přestávka mi úspěšně nasazen do mnoha akcí Státní bezpečnosti. Kniha má dvě části. První je interpretační studie Miroslava Vodrážky nazvaná Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla. Její titul je inspirován teoretickým spisem filosofa postmoderny Umberta Eca Otevřené dílo. Studie se zaměřuje na zkoumání života a díla Zbyňka Fišera (alias Egona Bondyho) a nejrůznějších poloh bondyovského mýtu, který je specifický tím, že byl dlouhodobě vytvářen nejen samotným autorem, různými aktéry a skupinami, ale zejména nebyl možný bez tajných plánů StB. Druhou částí knihy je edice archivních dokumentů Státní bezpečnosti z let 1949–1989, které vybral a kritickým poznámkovým aparátem opatřil historik Petr Blažek.

Hlavním tématem této publikace jsou životní osudy, činnost a tvorba Pavla Tigrida (1917-2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století. Dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. V období německé okupace působilv československém vysílání BBC v Londýně. Po válce působil jako novinář v lidoveckém tisku. Na počátku padesátých let byl vedoucím československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V roce 1956 byl spoluzakladatelem exilového časopisu Svědectví, který redigoval až do počátku devadesátých let. Podporoval domácí opozici. Po pádu komunistického režimu působil v prezidentské kanceláři jako poradce Václava Havla. V letech 1994-1995 zastával post ministra kultury České republiky. Získal vysoká česká, francouzská a německá státní vyznamenání.

Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Jeho autory byli sochař Zdeněk Krybus a architekt Vratislav Růžička. V zemi, kdevládla od konce druhé světové války Komunistická strana Československa, byla po 21. srpnu 1968 umístěna početná okupační sovětská vojska. Je příznačné, že slavnostního odhalení Koněvovy sochy se zúčastnil i jejich nejvyšší představitel. Po roce 1989 se Koněvův pomník stal předmětem sporů, které odrážely různé pohledy na minulost. Doslov napsal historik architektury Zdeněk Lukeš. Kniha je vybavena řadou dobových fotografií a archivních dokumentů.

Publikace přibližuje pomocí dobových dokumentů a fotografií vykonstruovaný politický proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se na pokyn vedení Komunistické strany Československa uskutečnil na jaře 1950. Na jeho přípravě se podíleli sovětští poradci vyslaní do Československa na podzim 1949. Doprovázela ho masivní dehonestační a propagandistická kampaň. Katalog vychází ze stejnojmenné výstavy, která byla v červnu 2020 připravena při příležitosti sedmdesátého výročí těchto tragických událostí. The publication presents, with the help of contemporary documents and photographs, the fabricated political trial with JUDr. Milada Horáková and other co-defendants, which took place in the spring of 1950 upon the instructions of the leadership of the Communist Party of Czechoslovakia. In the preparation of this political show-trial, Soviet advisers sent to Czechoslovakia in the autumn of 1949 took active part. The trial was accompanied by a massive defamatory and propaganda campaign. The publication is based on the eponymous exhibition organised in 2020 to commemorate the seventieth anniversary of these tragic events.

Tématem této knihy jsou slavnosti konané od baroka k poctě sv. Jana Nepomuckého, jednoho z nejuctívanějších českých světců. Autoři sledují vznik, rozvoj a proměny jeho kultu od středověku do současnosti. Květnové poutě do Prahy, konané u příležitosti Nepomukova svátku, zahrnovaly po tři století svatojanské lodní hudby, která má tradici od roku 1715. Tyto slavnosti odrážely duchovní, kulturní a sociální proměny společnosti v různých historických obdobích, včetně významných událostí českých dějin. Po letech útlumu a zákazů se po roce 1989 podařilo slavnosti obnovit, nyní známé jako „Navalis“, a patří mezi největší pražské kulturní a náboženské akce. Kromě lodních slavností publikace zpracovává také aktivity spojené se svatým, jako jsou náboženská bratrstva, oslavy jeho blahořečení a kanonizace, a připomínky těchto aktů při kulatých výročích. Dále sleduje každoroční poutě a pražská poutní místa, kde si věřící připomínali tohoto mučedníka. Historický výklad je doprovázen rozsáhlou obrazovou dokumentací, včetně dosud nepublikovaných dobových grafik, fotografií a textů.

Zatím nejucelenější historický pohled na nejradikálnější projev kolektivizace českého a moravského venkova, kdy byly v rámci akce "Kulak" (v dobových dokumentech se používala zkratka akce "K") nuceně ze svých statků vystěhovány až čtyři tisíce selských rodin. Kniha, na které po několik let pracovalo šest historiků, vymezuje obecný politický a institucionální rámec kolektivizace zemědělství v Československu po roce 1948. Zabývá se přijetím, uplatňováním a zrušením "směrnic tří ministrů", na jejichž základě byla v roce 1951 akce "K" zahájena. Jsou v ní popsány proměny vztahů centrálních institucí a přiblížen základní normativní rámec celého procesu. Případové studie přibližují také podobu násilné kolektivizace ve třech tehdejších okresech (jindřichohradecký, jičínský a sedlčanský), kterou jako ilustraci poměrů dokresluje autentická vzpomínka oběti. V příloze jsou publikovány základní archivní dokumenty k akci "K", z nichž většina nebyla doposud zveřejněna (poprvé je zde například publikován originál "směrnice tří ministrů"). Velmi podstatnou přílohu knihy tvoří seznamy vystěhovaných selských rodin, které byly poprvé pro účel vydání překontrolovány, byly v nich opraveny chyby, duplicity, byly abecedně seřazeny a obsahují jmenný i místní rejstřík.

Kniha přináší ucelený pohled, který jasně dokumentuje zločinnost komunistického režimu. Kromě Ladislava Kudrny přispěli svými texty například Petr Blažek, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Zdeněk R. Nešpor nebo Antonie Doležalová. Jedná se o ucelený pohled na zločiny normalizace, kniha obsahuje spoustu zajímavých fotografií a navíc také články novinářů, kteří se do debaty s Michalem Pullmannem zúčastnili. Třicet let po sametové revoluci tu máme situaci, kdy někteří lidé tvrdí, že se „zase tak moc nestalo“ – a to nemůžeme nechat jen tak, zejména s ohledem na disidenty, politické vězně a emigranty, jimž komunisté zničili život.