Kniha sleduje genezi dvou pozoruhodných Janáčkových oper Po dokončení své nejslavnější opery Její pastorkyňa hledal Janáček nové způsoby, jak dále rozvíjet svou skladatelskou metodu vycházející z mluveného projevu. Osud i Výlety páně Broučkovy tak tvoří spojnici mezi Její pastorkyní a autorovými vrcholnými pozdními operami. Není divu, že toto období hledání patří k Janáčkovým nejzajímavějším tvůrčím, ale i osobním životním etapám. Kniha přináší mnoho informací o skladatelových inspiracích, zvažovaných námětech ke zhudebnění, jeho spolupráci s literáty, setkáních s hudebními díly, která mu otevřela oči, a otevírá také mnoho dalších témat.
Umělecká monografie předního českého představitele tzv. konkrétního umění a strukturální malby Pavla Hayeka (nar. 1959). Autor se dlouhodobě inspiruje přírodními tvary, které přenáší do vizuálně a esteticky působivých černobílých struktur grafického charakteru, jež po léta představují jeho osobitý a nezaměnitelný výtvarný jazyk. V novějších dílech pak vychází z optiky a dynamiky textilních struktur, geometrických tvarů a linií či hudebních partitur.
Publikace v působivé knižní a grafické úpravě Pavla Coufalíka přináší průřez jeho tvorbou za poslední tři dekády, kterou provázejí texty teoretiků umění Martina Dostála, Zbyňka Fišera, Edith Jeřábkové, Terezie Petiškové, Jiřího Valocha, Jiřího Zahrádky a rozhovor s Radkou Kaclerovou.
V hudebních dějinách nalezneme jen málo kompozic, která mají tak poutavou a
spletitou historii jako právě Janáčkova Její pastorkyňa. Dlouhá a nesnadná
cesta plná usilovného hledání nových tvůrčích principů ji nakonec přivedla
mezi nejhranější opery 20. století. Tato kniha přináší mnoho nových informací
zpracovaných na základě současných poznatků vycházejících mimo jiné z přípravy
kritické edice partitury. Provází čtenáře genezí díla a odpovídá na otázky, co
Janáčka vedlo k?volbě realistické divadelní hry, kdy přesně operu zkomponoval
a proč autor dělal všechno pro to, aby nebylo možné určit dobu dokončení
prvního jednání. Nastíní rodinné, pracovní i společenské okolnosti, vzniku
opery, včetně jejího úzkého spojení s?nemocí a úmrtím Janáčkovy dcery Olgy.
Osvětluje nekompromisní postoje dirigenta Karla Kovařovice při Janáčkově
neúspěšném úsilí zadat premiéru opery pražskému Národnímu divadlu, pojednává o
světové premiéře v Brně i zákulisních jednáních vedoucích k?pozdější úspěšné
pražské premiéře, včetně okolností vzniku úprav partitury provedených Karlem
Kovařovicem. Věnuje se také Janáčkovu přátelství s?Maxem Brodem a jeho
aktivitám směřujícím k?mezinárodnímu uznání Její pastorkyně i celého
skladatelova díla. Čtenář se seznámí s?významnými inscenacemi, které byly
nastudovány za Janáčkova života, či se skladatelovými finančními výnosy
plynoucími z?vydání a uvádění Její pastorkyně. Knihu provází množství
dokumentů a fotografií, často poprvé publikovaných.
Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.
Tato výpravná publikace, vytvořená renomovanými badateli Svatavou Přibáňovou a Jiřím Zahrádkou, přináší soubor všech známých fotografií Leoše Janáčka a snímků jeho rodiny. Dvojjazyčná česko-anglická koncepce je výhodná v kontextu globálního zájmu o Janáčka. Úvodní studie osvětlují okolnosti vzniku fotografií a historii ikonografické sbírky Janáčkova archivu, přičemž zachovávají stručnost a přehlednost. Publikace obsahuje 243 snímků rozdělených do třinácti oddílů. První oddíl se zaměřuje na Janáčkovy portréty z let 1874 až 1928, dokumentující proměnu skladatelovy podoby. Následující kapitoly ukazují Janáčka v různých lokalitách, jako je Brno, Hukvaldy, Lašsko, Valašsko, Slovensko a při zahraničních návštěvách. Mnohé fotografie zachycují Janáčka s významnými osobnostmi, jako jsou Alfons Mucha a Jan Masaryk. Dvanáctá kapitola se věnuje jeho rodině a závěrečná část dokumentuje Janáčkovu poslední cestu a obsahuje unikátní rentgenový snímek jeho ruky. Kvalitní reprodukce fotografií jsou doplněny podrobnými informacemi o původu snímků. Editoři se museli věnovat náročnému pátrání po autorech fotografií, mezi nimiž jsou jak významné fotografické podniky, tak i soukromí majitelé. Publikace osloví nejen milovníky Janáčka, ale i zájemce o historii fotografie.
