František Ochrana Book order

Problém dosahování úspor ve veřejném sektoru patří k aktuálním teoretickým a praktickým otázkám teorie a praxe veřejných financí, veřejné ekonomie, správy a politiky. Autoři publikace předkládají původní koncept a návrhy, jak systémově řídit proces dosahování úspor ve veřejném sektoru. Kladou si zásadní otázky, pro něž nalézají řešení: Co je podstatou plýtvání ve veřejném sektoru a jakými způsoby lze ve veřejném sektoru dosahovat racionální úspory? Jaké rozpočtové metody jsou vhodné pro optimální alokaci zdrojů a pro dosahování úspor? Jak optimálně nastavit proces změn vedoucí k racionálním úsporám ve veřejném sektoru? Jaké závěry a doporučení vyplývají z provedeného zkoumání pro oblast řízení úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektoru? Inspiraci pro svou práci zde naleznou jak vědecko-odborní pracovníci zabývající se problémy veřejného sektoru, tak i řídící, analytičtí a koncepční pracovníci veřejné správy. Publikace může být využita i při přípravě odborníků veřejné správy na univerzitách a vysokých školách.

Kniha se zabývá vybranými klíčovými problémy metodologie vědy: vědeckým paradigmatem a vědeckými přístupy. První kapitola zkoumá problém vědeckého paradigmatu, pozornost je dále věnována problému nesouměřitelnosti paradigmat, explanačnímu a výkladovému paradigmatu. Druhá kapitola se zabývá problémem Lakatosovy metodologie vědeckovýzkumných programů. Lakatos svoji metodologii rozvíjí na příkladu přírodních věd. Autor ukazuje, že je možné ji aplikovat i v oblasti jiných věd. Třetí kapitola vymezuje pojem „volba přístupu ve vědeckém zkoumání“. Na základě dichotomického přístupu jsou vymezeny a charakterizovány jednotlivé vědecké přístupy: tradiční a netradiční paradigmatický přístup, nenormativní a normativní přístup, induktivní a deduktivní přístup, aprioristický a relativistický přístup, evolucionistický versus kreacionistický přístup. Čtvrtá kapitola vypracovává nový vědecký přístup, který je východiskem ke zkoumání trajektorie sociálních a historických jevů. Autor jej pojmenovává „historicko-evolucionistický přístup“. V jeho rámci rozpracovává metodu retrográdní analýzy. Tento přístup je demonstrován na příkladu historického vývoje veřejné správy v českých zemích.

Vážení čtenáři, někdy se při úvahách o veřejných záležitostech ptáme, jak se rozhoduje o našich společných otázkách. Jaká kritéria používáme při hledání nejlepších řešení? Jsme vždy racionální aktéři, jak tvrdí mainstreamová ekonomie? Pokud ano, proč se rozhodování o společenských otázkách často ukazuje jako problematické? Jaké jsou příčiny selhání a kdo nese odpovědnost? Lze tyto chyby napravit a zabránit budoucím ztrátám? Tyto otázky mají praktický význam, například v debatě o zemědělských dotacích: měly by se poskytovat, i když mohou narušit tržní prostředí, nebo je lepší nakupovat levnější potraviny ze zahraničí? Na tyto otázky se zaměřujeme a nabízíme nový pohled na problematiku, odlišný od tradičních publikací o veřejné volbě. Neomezujeme se na předpoklad dokonale racionálního jedince, ale uznáváme, že člověk má také mravní rozměr, což ovlivňuje jeho rozhodování. Je důležité brát v úvahu i aspekty jako povinnost, čest a spravedlnost. Pokud hledáte odpovědi na výše uvedené otázky a chcete rozvíjet své kritické myšlení, tato kniha vám poskytne cenné informace a inspiraci k zamyšlení o veřejných záležitostech.

Publikace se zabývá vztahem mezi volbou metodologie, metodou, výzkumným cílem a výslednou výpovědí v obecné rovině vědeckého zkoumání. Na teoretické bázi představuje jednotlivé typy metod a možnosti jejich uplatnění a analyzuje jejich přednosti a omezení. Podrobněji je zkoumána explanace a z časového, procesního a strukturně-funkčního pohledu také narace. Závěr knihy je věnován problému evaluace vědeckovýzkumné činnosti a jejího dopadu na financování věd.

Publikace pomůže čtenáři pochopit vzájemné vazby v oblasti veřejných financí, vysvětluje fungování jednotlivých prvků veřejných financí a nastiňuje aktuální problémy a možnosti jejich řešení. Po úvodu do základních teoretických konceptů se autoři zaměřují na praxi veřejných financí v České republice a EU. Je určena studentům vysokých škol, pracovníkům veřejné správy a dalším lidem z praxe. Výklad začíná základními pojmy, včetně veřejné volby, a pokračuje problematikou státního rozpočtu, jeho tvorbou, plněním a kontrolou. Dále se věnuje problémům veřejných výdajů, faktorům, které je ovlivňují, veřejným zakázkám a PPP projektům. Autoři se zaměřují na sociální zabezpečení, problémy v této oblasti v ČR a možné způsoby jejich řešení. Následuje otázka veřejných příjmů, se zdůrazněním daňových příjmů a charakteristikou daňové soustavy ČR, a také fiskální decentralizaci z teoretického i empirického pohledu. Kapitola o fiskální politice podtrhuje význam státního rozpočtu jako nástroje hospodářské politiky pro stabilizaci ekonomického vývoje. Poslední kapitola se zabývá rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem, které mají významné ekonomické, politické a sociální dopady. Každá kapitola obsahuje přehled cílů, shrnutí a soubor otázek pro ověření porozumění.

Kniha se zabývá stěžejními metodologickými problémy sociálních věd. Úvodem vytyčuje základní problém, jímž je otázka tzv. souměřitelnosti a nesouměřitelnosti sociálních věd s přírodními vědami. Je výpověď sociálních věd explanací podobnou v přírodních vědách, nebo je odhalením smyslu a porozuměním sociálním jevům na bázi objasnění systémů pravidel? Je sociální poznání svou povahou kauzálním vysvětlením, či interpretací? Hledání odpovědí na tyto otázky je propojeno s problémem oddalování podstaty poznávání v sociálních vědách, možnými způsoby výstavby vědeckých teorií a definováním pojmů, explanací a narací v sociálních vědách. Poznávání sociální reality je možné jak prostředky explanace, tak i formou narace. Výsledkem poznání jsou dva různé vědecké obrazy světa, které se liší jak metodologickými východisky, tak i rozdílným přístupem k výzkumnému předmětu a normativností či nenormativností vědeckého diskursu. Explanace se opírá o ideu "nomologického zákona", jak ji známe z nenormativní metodologie sociálních věd. Nově je rozpracována problematika narace, která je představena jako retrográdní analýza. Přestože se explanace a narace vzájemně liší, lze je ve vědeckém zkoumání sociální reality brát jako dva vzájemně doplnitelné přístupy vědeckého poznávání společnosti.

Publikace se zabývá klíčovými problémy metodologie vědy. Metodologie vědy je pojímána jako teorie vědeckých metod a vědeckých postupů, jak dané vědecké metody používat ve vědeckém zkoumání a při budování vědeckých teorií. Podrobněji je zkoumán axiomaticko-deduktivní a induktivní přístup při budování vědecké teorie. Je analyzována role explanace a predikce ve vědeckém zkoumání a role narace v sociálních vědách. Na základě metody komparace je porovnávána vědecká explanace, interpretační výklad v sociálních vědách a definována východiska integrativního přístupu ke zkoumání sociálních jevů. Součástí publikace je slovník základních pojmů, věcný rejstřík a seznam literatury. Kniha je vhodnou studijní pomůckou pro studenty nefilosofických fakult, zejména sociálních věd, jakož i všechny zájemce, kteří se chtějí seznámit s klíčovými problémy filosofie a metodologie vědy.

Problém dosahování úspor ve veřejném sektoru patří k aktuálním otázkám teorie a praxe veřejné ekonomie, veřejných financí a veřejné správy. Ačkoliv se tato skutečnost obecně uznává, dosud v odborné literatuře nebyla zpracována publikace, která by se touto otázkou samostatně zabývala. V knize najdou inspiraci pro svou práci jak vědecko-odborní pracovníci zabývající se problémy veřejné správy, tak i řídící, analytičtí a koncepční pracovníci veřejné správy. Publikace může být využita i při přípravě odborníků veřejné správy na univerzitách a vysokých školách.