Michal Pehr Book order

Cílem této monografie je zachytit peripetie vztahů katolické církve a Česko­slovenské republiky v turbulentním čase poválečné třetí republiky, tj. od osvobození na jaře 1945 až do února 1948, kdy se moci v zemi chopili komunisté. Jedná se o unikátní příběh, který je nesrovnatelný s vývojem v ostatních zemích střední a východní Evropy. Autor v syntéze dějin tohoto trojletí popsal vývoj vzájemných vztahů mezi katolickou církví a sekularizovaným státem i témata, jež těmto vztahům dominovala (např. otázku církevního majetku, obsazení biskupských stolců, obnovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a ČSR, problematiku odsunu sudeto­německého obyvatelstva a duchovních, otázku církevních škol a svátků, ale i církevního tisku a možnosti svobodného působení církve v celé společnosti). Sledované období bylo také dobou anarchie, zmatků, nejistot, nepořádku i závisti. Výsledkem zápasů o charakter poválečné republiky bylo vítězství komunistů. Na rozdíl od demokratů byli jednotní, měli svoji pevnou vizi, vůli k moci a v neposlední řadě i podporu Sovětského svazu. Na čtyřicet let byla demokracie a s ní i aktivity katolické církve zatlačeny do podzemí. Čas třetí republiky tak představoval poslední svobodné nadechnutí v činnosti církve, ale vlastně i celé společnosti před nástupem nové diktatury.

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové. Do jejího profesního i osobního života dramaticky zasáhly únorové události roku 1948, které celou rodinu přiměly k odchodu do exilu. Text vzpomínek, uvedený životopisnou studií, je prokládán citacemi z osobité publicistické tvorby Heleny Koželuhové i z rodinné korespondence. Součástí knížky je rozsáhlá fotografická příloha.

Kořeny křesťanské politiky sahají až k počátkům moderního politického systému v našich zemích. Lidovci, jako druhá nejstarší politická strana, slaví sté výročí svého založení, což je tématem této publikace. Vývoj strany je prezentován přehledně a popularizačně. Kniha nabízí nejen shrnutí stranických dějin, ale také zajímavý pohled na českou moderní společnost od meziválečné éry po současnost. Po vzniku Československa v lednu 1919 došlo ke sjednocení českých a moravských katolických stran, což vedlo k vytvoření Československé strany lidové, klíčového prvku prvorepublikového demokratického politického systému. I přes silnou kritiku z různých politických stran si lidovci vybudovali uznávanou pozici a zůstali aktivní i v nejtěžších obdobích. Pod vedením dlouholetého předsedy Jana Šrámka se formovala londýnská exilová vláda a lidovci se účastnili protinacistického odboje. V období komunismu byla ČSL součástí Národní fronty, ale zároveň se podílela na rezistenci proti totalitnímu režimu. Díky tomu se strana dokázala vyrovnat s těžkým dědictvím minulého režimu a zůstává etablovanou součástí politického systému. Text obsahuje bohatou obrazovou přílohu a podrobné statistické přehledy o vývoji strany a celého politického hnutí.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace Edvarda Beneše na prezidentský úřad počátkem října 1938. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.

Diplomatická korespondence a další dokumenty (1917-1928) Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v únoru 1928. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu a doplněny anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, výběrovou bibliografií, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Publikace obsahuje dvaadvacet příspěvků od domácích i zahraničních odborníků mapujících vývoj agrárního hnutí a agrárních stran v českých zemích, na Slovensku a v různých zemích Evropy (Polsko, Maďarsko, Skandinávie, Balkán). Pozornost je věnována také předním domácím i zahraničním agrárním politikům a teoretikům agrárního hnutí. Kniha shrnuje výsledky mezinárodní vědecké konference uspořádané v roce 2013 při příležitosti sto čtyřicátého výročí narození Antonína Švehly a současně konané při příležitosti šedesátého výročí jeho smrti.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/1 zahrnuje období od zvolení Edvarda Beneše prezidentem republiky v prosinci 1935 do léta 1937. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.

Publikace je věnována vzájemným vztahům mezi Československem a Svatým stolcem v prvním desetiletí existence meziválečného Československa a je výsledkem několikaletého výzkumu v českých i vatikánských archivech. V našem dějepisectví představuje první podrobnější práci zaměřenou na tuto problematiku. Svatý stolec reprezentuje římskokatolickou církev, která si i přes výrazný propad podpory po roce 1918 udržovala pozici nejsilnější konfese v ČSR. Církevní a náboženské otázky, včetně vztahů s Vatikánem, ovlivňovaly v této době významně celý společenský život československého státu - politiku, kulturu a vzdělání, národnostní vztahy i sociálně ekonomické poměry. Navíc problematika náboženského a církevního vývoje podstatně zasahovala také do vývoje u československých sousedů, v okolních středoevropských státech.

Podtitul: Válečné představy a poválečná realita. Zápas o nové Československo je pohledem na představy, jaké měla československá společnost o poválečném vývoji a jejich srovnáním s poválečnou realitou. Meritorně zahrnuje období od roku 1939 až do roku 1946, kdy proběhly parlamentní volby. Publikace je rozdělana do tématických kapitol, které mapují představy o velikosti státu, jeho postavení v Evropě, vztahu k sousedům a nakonec i poválečný systém tzv. Třetí republiky.