Michal Pehr Books

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové. Do jejího profesního i osobního života dramaticky zasáhly únorové události roku 1948, které celou rodinu přiměly k odchodu do exilu. Text vzpomínek, uvedený životopisnou studií, je prokládán citacemi z osobité publicistické tvorby Heleny Koželuhové i z rodinné korespondence. Součástí knížky je rozsáhlá fotografická příloha.

Biografický slovník křesťanských a lidoveckých osobností je první publikací svého druhu. Autorský kolektiv předních českých odborníků pod vedením PhDr. Michala Pehra z Masarykova ústavu – Archivu AV ČR zde předkládá výsledky několikaletého výzkumu dané problematiky. Jejím výsledkem je výběrový slovník, který obsahuje téměř 600 abecedně řazených hesel významných osobností, ministrů, poslanců a komunálních politiků, ale i novinářů a dalších významných postav české křesťanské politiky od vzniku prvních katolických stran v 90. letech 19. století až do současnosti. Slovník zahrnuje také zástupce polských a německých křesťanských stran meziválečného Československa, které působily v českých zemích a představitele Československé strany lidové na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Slovník je opatřen úvodní studií a řadou příloh (seznamy předsedů, stranických sjezdů či volebních výsledků od r. 1920) a obrazových dokumentů. Publikace se tak stává nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky či publicisty, ale mnohem šíře i pro zájemce o křesťanskou politiku a její mnohdy nelehké osudy v českých zemích.

Diplomatická korespondence a další dokumenty (1917-1928) Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v únoru 1928. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu a doplněny anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, výběrovou bibliografií, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Cílem této monografie je zachytit peripetie vztahů katolické církve a Česko­slovenské republiky v turbulentním čase poválečné třetí republiky, tj. od osvobození na jaře 1945 až do února 1948, kdy se moci v zemi chopili komunisté. Jedná se o unikátní příběh, který je nesrovnatelný s vývojem v ostatních zemích střední a východní Evropy. Autor v syntéze dějin tohoto trojletí popsal vývoj vzájemných vztahů mezi katolickou církví a sekularizovaným státem i témata, jež těmto vztahům dominovala (např. otázku církevního majetku, obsazení biskupských stolců, obnovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a ČSR, problematiku odsunu sudeto­německého obyvatelstva a duchovních, otázku církevních škol a svátků, ale i církevního tisku a možnosti svobodného působení církve v celé společnosti). Sledované období bylo také dobou anarchie, zmatků, nejistot, nepořádku i závisti. Výsledkem zápasů o charakter poválečné republiky bylo vítězství komunistů. Na rozdíl od demokratů byli jednotní, měli svoji pevnou vizi, vůli k moci a v neposlední řadě i podporu Sovětského svazu. Na čtyřicet let byla demokracie a s ní i aktivity katolické církve zatlačeny do podzemí. Čas třetí republiky tak představoval poslední svobodné nadechnutí v činnosti církve, ale vlastně i celé společnosti před nástupem nové diktatury.

Agrárníci, národní demokraté a lidovci ve druhém poločase první Československé republiky. Kolektivní monografie analyzuje, jak se v politice tří významných československých meziválečných stran - agrární, národně demokratické a lidové - obrazila mezinárodní i domácí situace třicátých let 20.st., charakteriovaná svět.hospodář.krizí, nástupem autoritativních režimů v řadě evropských států i krizí demokracie, a jak se v těchto peripetiích projevoval jejich vztah k demokracii. Podrobně si všímá různých návrhů na reformu demokratického politického systému v Českolovensku, vzešlých ze sledovaných stran v uvedeném období, a na pramenném materálu dokazuje, že ani jedna z těchto stran jako celek nepřekročila pozice demokracie.

Podtitul: Válečné představy a poválečná realita. Zápas o nové Československo je pohledem na představy, jaké měla československá společnost o poválečném vývoji a jejich srovnáním s poválečnou realitou. Meritorně zahrnuje období od roku 1939 až do roku 1946, kdy proběhly parlamentní volby. Publikace je rozdělana do tématických kapitol, které mapují představy o velikosti státu, jeho postavení v Evropě, vztahu k sousedům a nakonec i poválečný systém tzv. Třetí republiky.

Publikace obsahuje dvaadvacet příspěvků od domácích i zahraničních odborníků mapujících vývoj agrárního hnutí a agrárních stran v českých zemích, na Slovensku a v různých zemích Evropy (Polsko, Maďarsko, Skandinávie, Balkán). Pozornost je věnována také předním domácím i zahraničním agrárním politikům a teoretikům agrárního hnutí. Kniha shrnuje výsledky mezinárodní vědecké konference uspořádané v roce 2013 při příležitosti sto čtyřicátého výročí narození Antonína Švehly a současně konané při příležitosti šedesátého výročí jeho smrti.