Marta Urbanová Books

Láska je proměnlivá jako vítr v haluzích, jako voda padající z hor. Dokáže být povznášející i krutá, zázračný lék i hořký jed, závratná i držet se při zemi. A právě ty nebetyčné a krkolomné lásky uchvacovaly generaci za generací, přežívaly v jejich vyprávění nejedno století, než zanikly, než se ztratily ve víru jiných citů, než zmizely jako studánky v kamení. Byly delší než lidský život, přežily mocné hrady, troufly si i na kámen, ale pověst, tu jedinou nepřekonaly. Umlkne-li pověst, láska jako by nebolela, jako by nebyla

V drsném, ale krásném kraji Vysočiny se odehrává příběh Berty od malého děvčátka až k cílevědomé, citově založené ženě, příběh o lidských vztazích, důvěře, lásce, zklamáních a nadějích.

Román Marty Urbanové Vteřinová noc je hlavně pro ty čtenáře, kteří milují příběhy o lásce, touze a odpovědnosti, laskavé příběhy, v nichž nemá místo zloba ani nenávist. Autorka vyrůstala na Vysočině, z čehož pramení i do děje přirozeně zapadající kresba přírody. Příběh Olgy začíná jednoho, pro ni významného dne. V tom dni na něco čeká a současně se retrospektivně vrací ke svému mládí, rodičům, a k rozcestí, které ji vedlo tou cestou, kterou by si rozumem nevybrala. Vybrala si ji instinktem a šla po ní bez zaváhání za touhou a láskou.

Deník pro jiný svět je román, ve kterém jeho autorka Marta Urbanová naplňuje motto: "Pro tolik blaha, tolik bolesti". Próza úspěšně představuje syrovou skutečnost jednotlivých údobí života hlavní hrdinky, která vypráví svůj příběh. Venkovská dívenka se vlastní pílí a sebekázní stane doktorkou, ale ten venkov v ní přes všechny nabyté zkušenosti zůstane. Jde o místy až dojímavý text, o jeden z příběhů, který nepochybně na dlouho utkví v paměti. Román má hodně společného s předcházející úspěšnou Vteřinovou nocí, ale jde tu nesporně o hlubší ponor a vlastně pokračuje tam, kde její hrdinka skončila, zvláště pokud jde o utrpení, kterého se tu nakupí až příliš na jednoho člověka. Nejde pouze o čas, kdy se její láska následkem nechtěného rozvodu mění v nenávist, ale i o smrt milované dcery a v neposlední řadě i o problémy spojené s vlastní nemocí.

Jde o devátý díl edice Posvícení, která různými literárními formami podchycuje humor a satiru a posvícení si na bolavé problémy dnešní společnosti. Jde o krátké povídky, básně, slovní hříčky, aforismy, epigramy a další literární formy. V 9. dílu se zúčastnili následující autoři: Jiří Cenek, Ivan Fontana, Hanka Hosnedlová, Iva Husárková, Dráža Holmannová, Josef Jarolímek, Michael Lorenc, Jaroslav Odehnal, Václav Smrčka, František Uher, Marta Urbanová, Zuzana Zimmermannová.

Kniha veršů Při procházení různými městy, mne tu a tam něco zastaví, nečekaně osloví.

Soubor téměř třiceti povídek vypráví příběhy drobných lidí z českého maloměsta nedávné doby. Autorka se všímá ve svých povídkách všedního, prostého života na českém maloměstě, drobných příhod lidí, jejich lásek i různých nevraživostí a nepochopení. Oceňuje však i vzájemnou pomoc a nezištnost i různá podivínství nebo zvláštní kutilství a zájmy. Povídky vycházejí z prostředí českého maloměsta, kde se všichni navzájem znají a tolerují drobné výstřelky a podivínství, ale i citlivě vnímají své okolí a osudy ostatních spoluobčanů.

Našemu městečku jako každému druhému sluší čas, kdy se stmívá. A v takový čas si můžete otevřít tuto knížku. Nejsou v ní obrázky smyšlených figurek, ale potkáte v ní lidi, kteří v Chotěboři žili a žijí. Lidi, kteří dovedou podat jevy života svěží a neohmatané. Lidi, jimž nelze upřít vášnivou lásku k životu. Lidi, kteří kolem mne neprošli lhostejně, ale dotkli se mě, něčím mě zaujali a zanechali ve svých stopách pel. Někteří z nich se vysoko vzepjali, vzápětí padli k zemi s popálenými křídly a lidská nechápavost na ně vrhla své kosé stíny. Jiní se drželi při zemi a rozsévali bez povšimnutí zrno. Tím, že jsem jejich životní příběhy položila do knížky jako obtisk, jejich cesty nepůjdou k zapomnění. A to je pro ně odměna a pocta.

Kniha veršů. Hlavní tématikou je láska, stav duše v magickém poli citlivého pohledu zažehnutého v plamen.

Tato kniha milostných básní, vydaná ke 120. výročí narození vynikající estonské básnířky Marie Underové, zakladatelky estonské moderní poezie, je zároveň vzpomínkou na Vladimíra Macuru, překladatele estonské poezie a prózy.

Soubor dvaceti pověstí města Vamberka a přilehlého okolí nacházejícího se nedaleko Rychnova nad Kněžnou ve východních Čechách.

Milé vyprávění o chlapci Peciválkovi a jeho kamarádech, víle a vodníkovi.

Pohádková knížka JAK PŘIPLAVALI KAPŘÍCI DO CHOTĚBOŘE je bohatě ilustrovaná Alenou KUBKOVOU. Vydalo jako 4. svazek Chotěbořské edice. Děti se v ní seznámí s Peciválkem, domácím skřítkem, který žije v domku malíře Kubáska. Malíř Kubásek jako mladý odešel do světa a k nám, do rodného domu se vrátil až po několika letech. Začal si domek po rodičích zabydlovat. Maličký Peciválek mu přitom pomáhal, ale tajně. Na zahradě domu byl rybníček a v něm měl svůj ráj vodník Vrbátko. A jak už to na jaře bývá, velká voda mu přinesla s rybkami i lesní vílu. A tak domek, který byl do té doby opuštěný, pustý, najednou ožil…

Pověsti Železných hor - od Lichnice po Žákovu horu

Kniha veršů Je o naději. O červené niti prolínající se naším životem. Není jiného léku na bolest, nežli naděje

Čas si s námi hraje jako kočka s myší. Co je čas? Vonnegut odpovídá: je to had, který si užírá vlastní ocas. Můj syn říká: čas je filosofická kategorie, která má jeden rozměr. Český jazyk má tři časy: přítomný, budoucí, minulý, jako Bermudský trojúhelník tři body. Fyzika zná nanosekundu a v dějinách se praví: století. Kladu si otázku: který z časů vybrat pro své příběhy? Kdy do něj vstoupit, jaký mu dát rytmus, kterou vteřinu určit pro peripetii. Čím skloubit malé všední epizody? Zvolit kontrast, totožnost či nepatrný pastelový odstín? Před naším letopočtem, v legendách a mýtech, jež přecházejí z generace na generaci, je možno objevit nespočet příběhů, které nám mají co říct i dnes a jež lze spojit se současností jedním bodem, jediným švem, příslovím, ustáleným rčením, fragmentem či fatální větou spisovatele. Souhvězdí času je čtvercem bílých polí k hledání spojnic citů, vztahů, cností i neřestí, křížovkou anonymních polí k rozluštění. Tak je tomu i u povídek, které držíte v ruce. Jedinou spojnicí je sport.

V první povídce řeší poručík Horáček záhadu zmizení obrazu Jana Zrzavého, který proslulý umělec původně věnoval jednomu méně známému, avšak talentovanému malíři. Obdarovaný výtvarník nečekaně brzy umírá, ale Zrzavého kresba v jeho pozůstalosti není nalezena. Druhá próza se odehrává během školení na rekreačním zařízení u Orlické přehrady, kde dojde k vraždě jednoho z účastníků akce, následující pak přináší příběh zámožného českého emigranta, který se po navratu do rodné vlasti málem stane obětí bývalého ziskuchtivého spolužáka. Závěrečný text pak vypráví o nenaplněném a poněkud rozporuplném vztahu dvou starších a vnitřně osamělých lidí.