Publikace mapuje jeden z prvních politických procesů na Třebíčsku, veřejnosti prakticky neznámý. Zabývá se akcí trojice mladých, Vlasty Málkové, Miloše Wasserbauera a Vladimíra Neradila, kteří tiskli a po Třebíči a okolí šířili protikomunistické letáky, kdy citát z jednoho z nich posloužil pro název knihy. Málková s Wasserbauerem byli odsouzeni na pět let odnětí svobody, Neradil na rok a půl, přičemž všichni tři byli během výslechů mučeni a jejich přiznání bylo vynuceno brutálním zacházením. Kniha vychází nejen z archivních pramenů, ale opírá se hlavně o vzpomínky pamětníků a příbuzných odsouzených a poodhaluje tak jednu z dosud takřka neznámých kapitol třebíčské historie.
