Ladislav Štoll Books

The book presents a significant exploration of socialism, distinguishing between its utopian and scientific aspects. Recognized as a classic, it has been preserved and republished in a modern format to ensure its accessibility for current and future readers. The text has been reformatted and retyped for clarity, making it a valuable resource for those interested in the evolution of socialist thought.

Na historických faktech založená studie podává rozbor literárně teoretických bojů, které probíhaly ve 20. letech v SSSR mezi stoupenci formalistické školy a rodící se marxistickou kritikou. Autor, přímý účastník literárního dění ve 20. letech u nás, objasňuje též ideové kořeny pražského literárního strukturalismu a jeho vztahu k ruským formalistům. Podle autorových slov „chce kniha podnítit výměnu názorů, proto má také vědomě polemický charakter“.

Provides the theoretical basis of political systems in Russia, China, Cuba and Eastern Europe, affecting the lives of millions. This book continues to influence and provoke debate on capitalism and class.

6. vydání (Dějin Svazu Komunistů), 21. české vydání (Manifestu Komunistické strany)

Autor se zabývá rozdílným postavením a chápáním umění v kapital. společnosti a v naší dnešní lid. demokratické společnosti. Kapitalismus učinil vše, i umění, předmětem obchodu. Autor podrobně probírá společenskou funkci uměnívjednotlivých společen. formacích. Teprve socialismus umožňuje pravý poměr k umění, osvobozuje hospod. jak umělce, tak i vnímatele a umění se může stát spolutvořitelem nové lepší společnosti.

První rozsáhlejší krit. rozbor duch. dramatu boje za čes. poesii v letech 1918-1948. Odhaluje střetání zákl. vývoj. tendencí v oblasti naší poesie, zápas za nový, vyšší společen. řád v tvorbě č. básníků. Štoll vysoko vytyčil úlohu S.K. Neumanna, který se dovedl probojovat všemi zmatky a vykročit v čelo socialist. poesie. Pozornost pak věnuje zákrutům básnické cesty Nezvalovy. Vysoko pak rýsuje význam J. Wolkera a konstatuje pak, že proletář. poesii na scestí kosmopolitismu, směrem k poetismu a reakč. surrealismu svedl K. Teige. Na dvou taženích proti Wolkerovi (1925, 1934) nachází stopy Halase, který se stal mluvčím nálad č. inteligence konce let 20. a 30. Štoll vidí v dvojici Wolker - Halas typic. antipody epochy. Na Halasovu chorob. skepsi a hořké rozčarování navazují pak dekadent. a rozklad. tendence existencionalist. kritika V. Černého i katol. skupiny B. Fučíka.

Zdeněk Nejedlý v tomto díle nahlíží na dějiny české očima komunisty ovlivněného Leninským hnutím v Sovětském svazu.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959

Komunistický manifest byl vydán v roce 1848 Karlem Marxem na sjezdu komunistů v Londýně.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959

Studie o životě F. X. Šaldy, v níž se nejedná o ryze odborné pojednání o některém Šaldovo životním období nebo o nějaké jeho konkrétní práci, „dává nahlédnout do hry vnitřních sil, utvářející podobu velkého českého kritika“.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959

Články, vzpomínky a výňatky z korespondence Marxových žáků, současníků a členů rodiny přibližují dospělejší mládeži hlavní zásady Marxova učení, popisují jeho metodu práce a studie, seznamují s poměry, v nichž žil, a přibližují jeho lidské vlastnosti a rodinný život.

První rozsáhlejší krit. rozbor duch. dramatu boje za čes. poesii v letech 1918-1948. Odhaluje střetání zákl. vývoj. tendencí v oblasti naší poesie, zápas za nový, vyšší společen. řád v tvorbě č. básníků. Štoll vysoko vytyčil úlohu S.K. Neumanna, který se dovedl probojovat všemi zmatky a vykročit v čelo socialist. poesie. Pozornost pak věnuje zákrutům básnické cesty Nezvalovy. Vysoko pak rýsuje význam J. Wolkera a konstatuje pak, že proletář. poesii na scestí kosmopolitismu, směrem k poetismu a reakč. surrealismu svedl K. Teige. Na dvou taženích proti Wolkerovi (1925, 1934) nachází stopy Halase, který se stal mluvčím nálad č. inteligence konce let 20. a 30. Štoll vidí v dvojici Wolker - Halas typic. antipody epochy. Na Halasovu chorob. skepsi a hořké rozčarování navazují pak dekadent. a rozklad. tendence existencionalist. kritika V. Černého i katol. skupiny B. Fučíka.

Výběr z teoretických prací je sestaven převahou z podstatných partií spisu "Anti-Gide" a pak z úryvků projevů, jež byly otištěny od r . 1919 do r. 1937 v časopisech Červen, Proletkult a Tvorba a v publikaci"ČeskoslovenskoSovětskému svazu k 20. výročí". Na závěr je přiložen příspěvek L.Štolla k diskusi o A. Gidovi a jeho knížce "Návrat ze Sovětského svazu" z roku 1937. Neumann i Štoll tu formulují, v čem spočívá socialistická akomunistickáspolečnost a její ideje.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959