Presents Karl Marx and Friedrich Engels' revolutionary 1848 text, which declared that the history of society is the history of class struggles; and includes the prefaces to seven editions from 1872 through 1893, and an introduction by A.J.P. Taylor
Studie o životě F. X. Šaldy, v níž se nejedná o ryze odborné pojednání o některém Šaldovo životním období nebo o nějaké jeho konkrétní práci, „dává nahlédnout do hry vnitřních sil, utvářející podobu velkého českého kritika“.
Komunistický manifest byl vydán v roce 1848 Karlem Marxem na sjezdu komunistů v Londýně.
Výběr z teoretických prací je sestaven převahou z podstatných partií spisu "Anti-Gide" a pak z úryvků projevů, jež byly otištěny od r . 1919 do r. 1937 v časopisech Červen, Proletkult a Tvorba a v publikaci"ČeskoslovenskoSovětskému svazu k 20. výročí". Na závěr je přiložen příspěvek L.Štolla k diskusi o A. Gidovi a jeho knížce "Návrat ze Sovětského svazu" z roku 1937. Neumann i Štoll tu formulují, v čem spočívá socialistická akomunistickáspolečnost a její ideje.
Na historických faktech založená studie podává rozbor literárně teoretických bojů, které probíhaly ve 20. letech v SSSR mezi stoupenci formalistické školy a rodící se marxistickou kritikou. Autor, přímý účastník literárního dění ve 20. letech u nás, objasňuje též ideové kořeny pražského literárního strukturalismu a jeho vztahu k ruským formalistům. Podle autorových slov „chce kniha podnítit výměnu názorů, proto má také vědomě polemický charakter“.
Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959
Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959
Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959
Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959
Zdeněk Nejedlý v tomto díle nahlíží na dějiny české očima komunisty ovlivněného Leninským hnutím v Sovětském svazu.
Články, vzpomínky a výňatky z korespondence Marxových žáků, současníků a členů rodiny přibližují dospělejší mládeži hlavní zásady Marxova učení, popisují jeho metodu práce a studie, seznamují s poměry, v nichž žil, a přibližují jeho lidské vlastnosti a rodinný život.
Programm der ersten kommunistischen Partei, ausgearbeitet von Marx und Engels.
Referát pronesený na pracovní konferenci Svazu československých spisovatelů dne 22. ledna 1950
První rozsáhlejší krit. rozbor duch. dramatu boje za čes. poesii v letech 1918-1948. Odhaluje střetání zákl. vývoj. tendencí v oblasti naší poesie, zápas za nový, vyšší společen. řád v tvorbě č. básníků. Štoll vysoko vytyčil úlohu S.K. Neumanna, který se dovedl probojovat všemi zmatky a vykročit v čelo socialist. poesie. Pozornost pak věnuje zákrutům básnické cesty Nezvalovy. Vysoko pak rýsuje význam J. Wolkera a konstatuje pak, že proletář. poesii na scestí kosmopolitismu, směrem k poetismu a reakč. surrealismu svedl K. Teige. Na dvou taženích proti Wolkerovi (1925, 1934) nachází stopy Halase, který se stal mluvčím nálad č. inteligence konce let 20. a 30. Štoll vidí v dvojici Wolker - Halas typic. antipody epochy. Na Halasovu chorob. skepsi a hořké rozčarování navazují pak dekadent. a rozklad. tendence existencionalist. kritika V. Černého i katol. skupiny B. Fučíka.
První rozsáhlejší krit. rozbor duch. dramatu boje za čes. poesii v letech 1918-1948. Odhaluje střetání zákl. vývoj. tendencí v oblasti naší poesie, zápas za nový, vyšší společen. řád v tvorbě č. básníků. Štoll vysoko vytyčil úlohu S.K. Neumanna, který se dovedl probojovat všemi zmatky a vykročit v čelo socialist. poesie. Pozornost pak věnuje zákrutům básnické cesty Nezvalovy. Vysoko pak rýsuje význam J. Wolkera a konstatuje pak, že proletář. poesii na scestí kosmopolitismu, směrem k poetismu a reakč. surrealismu svedl K. Teige. Na dvou taženích proti Wolkerovi (1925, 1934) nachází stopy Halase, který se stal mluvčím nálad č. inteligence konce let 20. a 30. Štoll vidí v dvojici Wolker - Halas typic. antipody epochy. Na Halasovu chorob. skepsi a hořké rozčarování navazují pak dekadent. a rozklad. tendence existencionalist. kritika V. Černého i katol. skupiny B. Fučíka.
Autor se zabývá rozdílným postavením a chápáním umění v kapital. společnosti a v naší dnešní lid. demokratické společnosti. Kapitalismus učinil vše, i umění, předmětem obchodu. Autor podrobně probírá společenskou funkci uměnívjednotlivých společen. formacích. Teprve socialismus umožňuje pravý poměr k umění, osvobozuje hospod. jak umělce, tak i vnímatele a umění se může stát spolutvořitelem nové lepší společnosti.
The book presents a significant exploration of socialism, distinguishing between its utopian and scientific aspects. Recognized as a classic, it has been preserved and republished in a modern format to ensure its accessibility for current and future readers. The text has been reformatted and retyped for clarity, making it a valuable resource for those interested in the evolution of socialist thought.
