Jarolímková Stanislava Books

Tato kniha je určena především mladším čtenářům, ale jistě nabídne zajímavé informace i dospělým, kterým postačí do historie jen nahlížet, aniž by museli zdolávat obsáhlé odborné texty. V první části vás seznámí s výstavbou panovnických sídel, jimiž nebyly pouze hrady, s jejich obranou i s běžným životem vznešených obyvatel – od vytápění, svícení a (ne)mytí až po hodování či turnaje, jichž se nezúčastňovaly kobyly. Druhá část knihy je pozvánkou k procházkám po nejvýznamnějších českých sídlech, které doplňují snadno zapamatovatelné a méně známé zajímavosti. Dozvíte se například: • proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě, • proč bylo nutné v přesýpacích hodinách vyměňovat písek, • co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech, • na kterém zámku se nachází nejstarší dochovaný výtah, starý 150 let, • co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě, • který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj, • jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním, • proč nebyli účastníci turnajů vytahováni na koňský hřbet jeřábem.

Kniha představuje Prahu tak, jak ji v ostatních průvodcích najdete jen stěží. Autorka poutavým způsobem přibližuje život pražských obyvatel od jejích počátků do dvacátého století a věnuje se tématům, která často zůstávají čtenářům skryta pod vrstvou místopisných hesel.

Víte, jak skončila úřednická kariéra Jana Zrzavého? Nebo proč byl zaměstnancem Národního muzea pes? Kolik dětí měl J. K. Tyl se svou švagrovou? Kde měl restaurant dědeček Jana Wericha? Druhý dil netradičního průovdce po Praze právě vychází! (aneb 162 pražských zajímavostí)

V knize se dozvíte mnoho zajímavostí. Například jak si pohledný živel Josef Václav Frič vydělával na živobytí obchodem s lihovinami, což mu někteří vlastenci vyčítali. Jak K.J.Erben vystudoval jen díky sbírce úředníkú z miletínského zámku.

Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá a Co možná nevíte o životě našich předků opět přináší mnoho zajímavostí, které se do učebnic dějepisu nevešly, ale které dokreslují a přibližují život našich předků.

Zajímavá místa, postavy a události z českých středověkých dějin. Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá a Co možná nevíte o životě našich předků opět přináší mnoho zajímavostí, které se do učebnic dějepisu nevešly, ale které dokreslují a přibližují život našich předků. Víte, kde se vzal v Brně drak? co to byly šmitny? který Čech navštívil jako první Tibet? proč Horymír neskočil z Vyšehradu? kolik hradů vlastnil Jan Žižka? kdo žádal jako dárek Kutnou Horu? za jak dlouho dojel Jan Lucemburský do Paříže?

Historie Prahy patří k mým oblíbeným tématům již dlouho, ale čím více se jí věnuji, tím více mě láká pátrat po méně známých zajímavostech a souvislostech – ať se týkají objektů, událostí či lidí. Vycházím z toho, že součástí minulosti naší metropole nejsou pouze honosné paláce, kostely různých stavebních slohů či obdiv zasluhující umělecká díla.

Zajímavosti ze života v minulých staletích, které (možná) jinde nenajdete Kniha navazuje na velice úspěšný první díl Zajímavosti ze světových dějin 1 a volně také na dvoudílné vyprávění Co možná nevíte o životě našich předků a Co ještě nevíte o životě našich předků také naCo v učebnicích nebývá 2, které přinášely řadu zajímavostí ze života českých panovníků a jejich poddaných. Nyní přichází autorka se spoustou zajímavých informací o životě lidí na všech kontinentech v novověku. Víte, čeho se báli afričtí černoši převážení do Ameriky? Jakou pochoutku dopřával svým kočkám kardinál Richelieu? Který panovník si přál, aby lokomotivy měly hrací stroj? Co dělal poslední čínský císař, když se mu nechtělo jít do školy? Proč se Albert Einstein nestal vojákem?

Tato v pořadí již třetí kniha od oblíbené autorky historických knih pro starší děti se věnuje období starověku v Africe, Evropě a Asii. Je rozdělena do šesti částí, které vám umožní poznat země i život jejich obyvatel, a to především prostřednictvím pozoruhodných, překvapivých i úsměvných zajímavostí, které v učebnicích dějepisu nenajdete. Dozvíte se například: co si do deníčku napsal před šesti tisíci lety sumerský školáček, proč egyptské ženy nosívaly na hlavě homoli tuku, jak vypadal neobvyklý egyptský dětský účes, že při dobývání Tróje nefiguroval zřejmě dutý kůň, jak řecké věštírny podváděly své klienty, proč řečtí zemědělci psali dopisy myším, proč císař Nero kvákal, že v římské říši se otroci prodávali se zárukou, co hledal Alexandr Makedonský v Indii kromě lidí s ušima až na zem, proč čínská císařská koruna vypadala docela jinak než koruny evropské.

Zajímavosti o událostech i osobnostech českých dějin od roku 1526 do 2. poloviny 20. století. Kniha se zaobírá osudy významných osobností našich dějin z oblasti politiky nebo kultury (např. T. G. Masaryk, J. Masaryk, E. Hácha, L. Marold, J. Jungman), důležitým historickým událostem (prusko-rakouská válka, atentát na Heydricha, vzpoura Chodů atd.), historií českých podnikatelských subjektů (např. automobilka Škoda) nebo málo známým zajímavostem (historie stavebnice Merkur apod.).

Víte, že Jan Hus měl problémy s nadváhou, Václav Budovec z Budova prožil sedm let v turecké říši a že o pověst Petra Voka jako bonvivána se přičinil až řadu let po jeho smrti třeboňský purkmistr? Že autor hudby naší české hymny František Škroup byl také prvotřídní kapelník a Eduard Štorch učitel, který prodal svoji archeologickou sbírku, aby mohl pro žáky zřídit první školu v přírodě?

Tato kniha nabízí setkání se šesti slavnými českými muži, jejichž jména sice patrně znáte a víte, čím zasáhli do historie našeho národa, ale autorka o nich v tomto titulu nabízí řadu méně známých zajímavých informací, které se týkají především jejich osobního života a lidí, kteří jim byli nejbližší. Ze zcela jiného úhlu se zde představí hrabě Karel Chotek, František Palacký, Antonín Dvořák, František Křižík, Emil Holub a Julius Fučík.

Vydejte se s námi na výlet do minulých staletí. Budeme si povídat o tom, na co při vyučování nezbývá čas a na co v učebnicích nebývá místo. Víte, proč někdy nosívali lidé na hrady svoje peřiny? Proč se přesýpací hodiny často předcházely a kolik vážily první kapesní hodinky? Máte představu, co byla hrkavice a k čemu sloužil keser? Kde se vzalo slovo „kuropění“ nebo co byste koupili u brabenáře a ohánečníka? Povíme vám, jak podváděli břichomluvci a majitelé bleších cirkusů a proč nikdo nechtěl mít za souseda mydláře. Dozvíte se i to, kde se vzal plyšový medvídek, proč školáčci slízávali kaňky jazykem nebo kde a kdy byl v Praze umístěn první rentgen.

Kniha vás seznámí s tím, jak si naši předkové v minulosti zajišťovali obživu pro sebe a své rodiny. Někteří k tomu využívali řemesla, další se věnovali dopravě, léčení, pohostinství, psaní, ilustrování i tisku novin a knih či různým způsobům bavení diváků. Dočtete se také o méně známých zajímavostech, které vás možná překvapí, a navíc zjistíte, jak byli lidé dříve pracovití, přemýšliví a vynalézaví. Dozvíte se například: jaký byl rozdíl mezi drátníky a dráteníky, že Marie Terezie již v 18. století propagovala očkování, proč byl u nás první rentgen umístěn v hotelu, že apatykáři prodávali i rovnače uší, kocouří sádlo a zuby vepřů, proč trhovci občas kousali do některých mincí, co prodávali hárkaři a pekáčové báby, s čím tajně obchodovali kati, proč nosívali horníci do dolů v klíckách ptáky či hlodavce, co byla bramborová divadla, jak pracovali břichomluvci a jak reiteráci, proč mívali jarmareční zpěváci s sebou často pejska.

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek po pamětihodnostech Starého města, Nového města a Vyšehradu, se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v průvodcích mnohdy nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Když jsem začala psát II. díl knihy „Co v průvodcích nebývá“, netušila jsem, že se rozroste do rozměrů, které měly jediné řešení: rozdělit text „za pochodu“ na dvě části. Výsledkem je tento III. díl, který se proto rozhodně nestal sbírkou zbytků a pro který platí to, co jsem avizovala v úvodu obou předchozích dílů: chce nabídnout méně známé a víceméně snadno zapamatovatelné zajímavosti o Praze, o jejích stavbách a zákoutích, i událostech a osobách s ní svázaných.

Funkční dyspepsie se projevuje různými způsoby i různou mírou a klasická medicína ji bohužel nedokáže léčit. Autorka v příručce popisuje, že tento zdravotní problém není důvodem k panice, ani k obavám z toho, že jde o doživotní stav, s nímž nelze nic dělat. Text nabízí dlouhodobě získávané rady odborníků, ale i ověřené praktické zkušenosti lidí, kteří se s touto zdravotní odchylkou potýkali.

Tato kniha nabízí setkání se šesti slavnými českými ženami, jejichž jména sice znáte a víte, čím zasáhly do historie našeho národa, ale autorka o nich v tomto titulu nabízí řadu méně známých zajímavých informací, které se týkají především jejich osobního, citového života a partnerů, příbuzných i přátel, které měly nejraději. Ze zcela jiného úhlu se zde představí Polyxena z Lobkovic, Magdalena Dobromila Rettigová, Božena Němcová, Sofie Podlipská, Renáta Tyršová a Alice Masaryková, odhalí nám své lidské stránky a seznámíme se s lidmi, k nimž měly tyto známé osobnosti v životě nejblíže.

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek po pamětihodnostech Starého města, Nového města a Vyšehradu, se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v průvodcích mnohdy nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové na portálu Praha křížem krážem již déle než rok nabízí zajímavosti z pražských ulic, náměstí a zákoutí a autorka se nyní rozhodla vytvořit i knižní verzi. Obohatila ji o další témata a podrobnosti, které literatura běžně nenabízí. Dozvíte se tak například, kde se nacházelo první Maroldovo panoráma, jakou roli hrál podstavec Bruncvíkovy sochy, kde a proč se v Praze málem utopil František Křižík, odkdy má Pražský hrad výtah se stropem potaženým kůžemi ještěrů a celou řadu dalších pozoruhodností, které zpestří zážitek všem, kteří si o Praze nejen rádi čtou, ale se stejnou chutí se ji vydávají i objevovat na vlastní oči. V tom jim pomohou i unikátní fotografie a ilustrace.

V knize se dozvíme, že o odhalování budoucnosti měli lidé zájem už od pradávna, a že vedle lidí, kteří opravdu měli vyjímečné schopnosti, existovali i tací, kteří takovéto schopnosti pouze předstírali a svého postavení zneužívali.

Podtitul: Od Ferdinanda I. Habsburského ke Karlu I. Habsbursko-lotrinskému Autorka pokračuje v dalším vyprávění o českých panovnících - tentokrát výhradně z rodu Habsburků. Časově jde o epochu od nástupu Habsburků na český trůn r. 1526 (Ferdinand I.) až po vládu posledního českého krále Karla I. Habsbursko-1otrinského, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo. Jako v předchozím dílu, tak i zde, se autorka snaží čtenáři přiblížit zejména lidskou stránku osobností českých panovníků; proto do výkladu vkládá množství drobných zajímavostí i historek. - Doplněno portrétem každého z vládců, životopisnou chronologií, tabulkami panovnických potomků a na závěr seznamem doporučené literatury.

Biografie slavného moderátora – léta za mikrofonem a před kamerou. Jeho hlas se stal ikonou mnoha úspěšných rozhlasových i televizních pořadů. Jan Rosák oslavil padesátileté výročí svého působení na mediální scéně a jeho popularita stále trvá. Za nezaměnitelným charismatem a tváří s neodmyslitelným knírkem se skrývá mnoho životních vášní a talentů – rodina, divadlo, sport a touha poznávat a bavit. V rozsáhlé biografii najdete také vzpomínky blízkých lidí a kolegů i fotografie ze soukromého archivu.

V první části knihy se dočteme o úloze spánku a jeho poruchách (jako je např. nespavost či chrápání). Autorka nabízí rady, jak se můžeme zbavit potíží, které způsobují špatné usínání. Druhá část, která je věnovaná snům, odpovídá na otázky, proč se nám sny zdají a jaký význam mají. Výklad snů je prezentován na konkrétních příkladech a je rozdělen do několika kategorií.

Druhý díl knihy Co možná nevíte o životě našich předků a volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá, které přinášely zajímavosti o českých panovnících, přibližuje život obyčejných lidí po nástupu Habsburků na český trůn. Jak bydleli? Co jedli? Jak se oblékali? Jak se léčili? Jak se bavili?

Historičku Stanislavu Jarolímkovou a moderátora Jana Rosáka spojuje kromě zájmu o historii také populární rozhlasový pořad. Z jejich rozhovorů vznikla kniha, která v českých i světových dějinách objevuje překvapivé, neuvěřitelné a málem zapomenuté příběhy. Vítejte na pestré procházce historií – od uměleckých památek k novodobým technickým objevům, zkrátka od andělů po žárovky.

V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové. Opět se dozvíme mnoho zajímavého i nečekaného, například kde se konaly zápasy za pásy, odkud zdravil Pražany nejuzenější uzenáč, jak jezuité podváděli na Malé Straně, komu nosívali pekařští tovaryši supervánočku, jak maminky ošálily o Vánocích pověru, kde závodili pštrosi, jak oslavil F. Křižík 1. máj roku 1890, kde v Praze bývala via longa a kaple sv. Elegia, kdy K. H. Frank plakal nad snímky svých dětí a že Karolinum nepostavil Karel IV.

Méně známé zajímavosti o poměrně známých věcech, osobnostech i událostech. Tentokrát jde o informace, na které nezbývá místo ve většině klasických encyklopedií. Dozvíte se například, že hráčské karty byly dříve i kovové, že semafor sloužil zpočátku jako zařízení, jež na silnici chránilo především britské poslance, že mravenci vytápějí i větrají mraveniště a do dálky vidí asi 15 cm.

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek, tentokrát po pamětihodnostech Malé Strany a Hradčan („něco navíc“ zde znamená procházky po parcích na Letné a ve Stromovce, výpravu po bývalých sídlech některých panovníků a prezidentů a procházku po pražských mostech), se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v běžných průvodcích obvykle nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Kniha volně navazuje na velice úspěšné dvoudílné vyprávění Co možná nevíte o životě našich předků a Co ještě nevíte o životě našich předků a také na Co v učebnicích nebývá, které přinášely řadu zajímavostí ze života českých panovníků a jejich poddaných. Nyní přichází autorka se spoustou zajímavých informací o životě lidí na všech kontinentech v pravěku, starověku a středověku.

Historie není jen o velkých bitvách a slavných osobnostech, ale skládá se i z mnoha všedních a méně všedních událostí. Na stránkách knihy se například dozvíte, odkdy se ve školách začala rozdávat vysvědčení, z jakého důvodu bývala mezi pašeráky i koza, co bylo jedinou slabinou Karlštejna, proč dívky nechtěly pěstovat hlemýždě, v čem se Chodové mýlili anebo proč čeští Němci chystali u Liberce atentát na Františka Josefa I. Autorka z jednotlivých příběhů sestavila pestrou mozaiku „malých“ dějin, na které se často neprávem zapomíná, a navíc opravuje mnohé zažité omyly.

Druhý díl knihy přináší přehled světových osobností novověku, jejichž jména možná znáte ze školy, ale spoustu věcí o nich určitě ještě nevíte. Víte, že první americký prezident George Washington nebydlel ani jediný den v Bílém domě? Že T. A. Edison byl dvakrát ženatý a v Praze navštívil jedno slavné kino? Anglická královna Alžběta I. omezila „mlýnská kola“, vymyslela speciální lžíci a milovala hlávkový salát? Charles Darwin trpěl mořskou nemocí, stěžejní dílo psal přes dvacet let, a se sestřenkou Emou měl 10 dětí? Britská královna Viktorie svého budoucího manžela požádala sama o ruku, zavedla v zemi bílé svatební šaty i vánoční stromeček, a milovala jízdu vlakem? Karel May byl skvělým, čtenáři milovaným „lhářem“, a na svoji skutečnou cestu po světě se vydal až téměř v šedesáti letech, a to s bedekrem a cestovní kanceláří? Car Petr I. nenáviděl Kreml, nezaložil slavný Zimní palác a navštívil Čechy?

Jak žili čeští panovníci, knížata a králové, kteří vládli v naší zemi do roku 1526? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich způsob života, podle čeho se rozhodovali, kdo vedl jejich kroky? Víte, že mocný panovník Sámo měl 37 dětí? Že postřižiny byly původně pohanský svátek zkrácení vlasů? Že už kníže Svatopluk měl na Velehradě skleněná okna? Že až do 12. století fungovalo na českém území otroctví? Že kníže Jaromír strávil 20 let ve vězení? Že kníže Oldřich zemřel při hostině? Že král Vladislav I. vyhrál bitvu díky těstu? Že Karel IV. se původně jmenoval Václav?

Víte, jakou roli sehrálo v čarodějnických procesech obilí? Odkud by musela andělům vyrůstat křídla, aby mohli létat? Nebo proč Ježíš nesl na popraviště pouze část kříže? V knize Stanislavy Jarolímkové se dozvíte nejen vysvětlení těchto věčných otazníků, ale také se autorka pokusí přijít na kloub dalším zázrakům a záhadným událostem, které lidstvo provázely od starověku až po současnost.

Tohle jste se o slavných světových osobnostech ve škole neučili. Tohle jste se o slavných světových osobnostech ve škole neučili: Víte, že Tutanchamon měl v hrobce cukrový meloun, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos se často stěhoval a psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl „Vím, že nic nevím“ a jeho žena Xantipa si nezaslouží svou špatnou pověst?

Kde stával Jarošův dvorec, jaká byla historie staroměstského smetiště, kdy musela Praha čelit největšímu obléhání a odkdy byly povinné vůdčí listy? To všechno a mnohem více se dozvíme v knize, která nás zve k putování pozoruhodnou historií naší metropole a dovolí nám nahlédnout do dalších „pražských okének“.

Život poddaných za vlády českých panovníků před nástupem Habsburků. Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá, které přinášely zajímavosti o českých panovnících, přibližuje život obyčejných lidí ve středověku. Jak bydleli? Co jedli? Jak se oblékali? Jak se léčili? Jak se bavili?

Kniha nabízí zajímavosti a praktické rady týkající se třiceti druhů celozrných obilovin, luštěnin, ořechů a semen. Dozvíte se důvody, proč je zařazovat do jídelníčku, co se skrývá za poněkud tajuplnými pojmy jako pukance, kernotto, bulgur, špalda, amarant, cizrna, kuskus, kapucín či indiánská rýže a navíc (možná) zjistíte, že jste dosud nevěděli všechno o známějších potravinách jako je rýže natural, pohanka, lněné semínko, jáhly či třeba vojtěška. Podstatnou část knihy ovšem zabírá 131 receptů na základní úpravu zmíněných rostlinných pochutin, na jejichž základě můžete popustit uzdu své kuchřské fantazie.

Tato kniha od oblíbené autorky knih o historii určených pro starší děti představí české panovnice, které se výrazně lišily od královen známých z pohádek. Ačkoli většinou nepřicházely do českého panovnického sídla ze své vůle, staly se svým mužům oporou v těžkých chvílích, využívaly kontakty svého rodu ve prospěch nové vlasti, a jedna dokonce neváhala usednout na koně v čele českých vojáků. Dozvíte se například nejen to, odkdy jsme měli místo kněžen královny, proč se čeští králové ženili s cizinkami a zda musely všechny ovládat češtinu, ale i to, jak probíhaly jejich korunovace. Ze soukromí českých panovnic vás bude možná zajímat, proč Jan Lucemburský po čase znemožnil Elišce Přemyslovně zasahovat do jeho vlády, z jakého důvodu se Žofie Bavorská stala vězněm svého švagra Zikmunda a jak si vedla jediná vládnoucí žena na českém trůně, Marie Terezie. Zřejmě vás překvapí, jak se po roce 1918 vyrovnávala poslední česká královna Zita se ztrátou koruny.

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek, tentokrát po pamětihodnostech Malé Strany a Hradčan („něco navíc“ zde znamená procházky po parcích na Letné a ve Stromovce, výpravu po bývalých sídlech některých panovníků a prezidentů a procházku po pražských mostech), se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v běžných průvodcích obvykle nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Tato publikace chce pomoci vyznat se v mnohdy protichůdných doporučeních týkajících se zdraví. Je určena každému, kdo se chce dovědět něco nového o trávení, rozumném stravování, hubnutí, alergiích a dalších civilizačních nemocech.

Tato knížka vychází z faktu, že všechno má svůj rub a líc. Proto, i když jsou v ní uvedené přednosti a léčebné schopnosti zeleniny, ovoce, koření a bylinek, je kladen důraz také na to, že za jistých okolností mohou i tyto složky jídelníčku přicházet o svá pozitiva, nebo dokonce škodit. Někdy za to mohou chyby při pěstování, skladování či zpracování, jindy fakt, že každý z nás je originálem a reaguje po svém.

Kniha určená široké čtenářské veřejnosti (i stomatologům, aby mohli snáze a srozumitelněji informovat své pacienty). Velmi zajímavě, srozumitelně a čtivě informuje o zubech a ústní dutině, o vzniku zubního kazu a dalších onemocněních zubů a ústní dutiny, ale také o vhodné prevenci. Další kapitoly se věnují vztahu výživy k tvorbě kazu, hygieně ústní dutiny, specifikům chrupu dětí a starých lidí, protetickým náhradám a implantátům, bělení zubů apod. Zajímavá je i kapitola věnovaná historii zubního lékařství a problematice léčení zubní bolesti. V příloze jsou návody na přípravu čajů z různých bylinek, které lze doma použít na léčení zánětů dásní a ústní dutiny.