Kde stával Jarošův dvorec, jaká byla historie staroměstského smetiště, kdy musela Praha čelit největšímu obléhání a odkdy byly povinné vůdčí listy? To všechno a mnohem více se dozvíme v knize, která nás zve k putování pozoruhodnou historií naší metropole a dovolí nám nahlédnout do dalších „pražských okének“.
Historie není jen o velkých bitvách a slavných osobnostech, ale skládá se i z mnoha všedních a méně všedních událostí. Na stránkách knihy se například dozvíte, odkdy se ve školách začala rozdávat vysvědčení, z jakého důvodu bývala mezi pašeráky i koza, co bylo jedinou slabinou Karlštejna, proč dívky nechtěly pěstovat hlemýždě, v čem se Chodové mýlili anebo proč čeští Němci chystali u Liberce atentát na Františka Josefa I. Autorka z jednotlivých příběhů sestavila pestrou mozaiku „malých“ dějin, na které se často neprávem zapomíná, a navíc opravuje mnohé zažité omyly.
V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové. Opět se dozvíme mnoho zajímavého i nečekaného, například kde se konaly zápasy za pásy, odkud zdravil Pražany nejuzenější uzenáč, jak jezuité podváděli na Malé Straně, komu nosívali pekařští tovaryši supervánočku, jak maminky ošálily o Vánocích pověru, kde závodili pštrosi, jak oslavil F. Křižík 1. máj roku 1890, kde v Praze bývala via longa a kaple sv. Elegia, kdy K. H. Frank plakal nad snímky svých dětí a že Karolinum nepostavil Karel IV.
Tato kniha od oblíbené autorky knih o historii určených pro starší děti představí české panovnice, které se výrazně lišily od královen známých z pohádek. Ačkoli většinou nepřicházely do českého panovnického sídla ze své vůle, staly se svým mužům oporou v těžkých chvílích, využívaly kontakty svého rodu ve prospěch nové vlasti, a jedna dokonce neváhala usednout na koně v čele českých vojáků. Dozvíte se například nejen to, odkdy jsme měli místo kněžen královny, proč se čeští králové ženili s cizinkami a zda musely všechny ovládat češtinu, ale i to, jak probíhaly jejich korunovace. Ze soukromí českých panovnic vás bude možná zajímat, proč Jan Lucemburský po čase znemožnil Elišce Přemyslovně zasahovat do jeho vlády, z jakého důvodu se Žofie Bavorská stala vězněm svého švagra Zikmunda a jak si vedla jediná vládnoucí žena na českém trůně, Marie Terezie. Zřejmě vás překvapí, jak se po roce 1918 vyrovnávala poslední česká královna Zita se ztrátou koruny.
Tato v pořadí již třetí kniha od oblíbené autorky historických knih pro starší děti se věnuje období starověku v Africe, Evropě a Asii. Je rozdělena do šesti částí, které vám umožní poznat země i život jejich obyvatel, a to především prostřednictvím pozoruhodných, překvapivých i úsměvných zajímavostí, které v učebnicích dějepisu nenajdete. Dozvíte se například: co si do deníčku napsal před šesti tisíci lety sumerský školáček, proč egyptské ženy nosívaly na hlavě homoli tuku, jak vypadal neobvyklý egyptský dětský účes, že při dobývání Tróje nefiguroval zřejmě dutý kůň, jak řecké věštírny podváděly své klienty, proč řečtí zemědělci psali dopisy myším, proč císař Nero kvákal, že v římské říši se otroci prodávali se zárukou, co hledal Alexandr Makedonský v Indii kromě lidí s ušima až na zem, proč čínská císařská koruna vypadala docela jinak než koruny evropské.
Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové na portálu Praha křížem krážem již déle než rok nabízí zajímavosti z pražských ulic, náměstí a zákoutí a autorka se nyní rozhodla vytvořit i knižní verzi. Obohatila ji o další témata a podrobnosti, které literatura běžně nenabízí. Dozvíte se tak například, kde se nacházelo první Maroldovo panoráma, jakou roli hrál podstavec Bruncvíkovy sochy, kde a proč se v Praze málem utopil František Křižík, odkdy má Pražský hrad výtah se stropem potaženým kůžemi ještěrů a celou řadu dalších pozoruhodností, které zpestří zážitek všem, kteří si o Praze nejen rádi čtou, ale se stejnou chutí se ji vydávají i objevovat na vlastní oči. V tom jim pomohou i unikátní fotografie a ilustrace.
Biografie slavného moderátora – léta za mikrofonem a před kamerou. Jeho hlas se stal ikonou mnoha úspěšných rozhlasových i televizních pořadů. Jan Rosák oslavil padesátileté výročí svého působení na mediální scéně a jeho popularita stále trvá. Za nezaměnitelným charismatem a tváří s neodmyslitelným knírkem se skrývá mnoho životních vášní a talentů – rodina, divadlo, sport a touha poznávat a bavit. V rozsáhlé biografii najdete také vzpomínky blízkých lidí a kolegů i fotografie ze soukromého archivu.
Kniha vás seznámí s tím, jak si naši předkové v minulosti zajišťovali obživu pro sebe a své rodiny. Někteří k tomu využívali řemesla, další se věnovali dopravě, léčení, pohostinství, psaní, ilustrování i tisku novin a knih či různým způsobům bavení diváků. Dočtete se také o méně známých zajímavostech, které vás možná překvapí, a navíc zjistíte, jak byli lidé dříve pracovití, přemýšliví a vynalézaví. Dozvíte se například: jaký byl rozdíl mezi drátníky a dráteníky, že Marie Terezie již v 18. století propagovala očkování, proč byl u nás první rentgen umístěn v hotelu, že apatykáři prodávali i rovnače uší, kocouří sádlo a zuby vepřů, proč trhovci občas kousali do některých mincí, co prodávali hárkaři a pekáčové báby, s čím tajně obchodovali kati, proč nosívali horníci do dolů v klíckách ptáky či hlodavce, co byla bramborová divadla, jak pracovali břichomluvci a jak reiteráci, proč mívali jarmareční zpěváci s sebou často pejska.
Tato kniha nabízí setkání se šesti slavnými českými muži, jejichž jména sice patrně znáte a víte, čím zasáhli do historie našeho národa, ale autorka o nich v tomto titulu nabízí řadu méně známých zajímavých informací, které se týkají především jejich osobního života a lidí, kteří jim byli nejbližší. Ze zcela jiného úhlu se zde představí hrabě Karel Chotek, František Palacký, Antonín Dvořák, František Křižík, Emil Holub a Julius Fučík.
Historičku Stanislavu Jarolímkovou a moderátora Jana Rosáka spojuje kromě zájmu o historii také populární rozhlasový pořad. Z jejich rozhovorů vznikla kniha, která v českých i světových dějinách objevuje překvapivé, neuvěřitelné a málem zapomenuté příběhy. Vítejte na pestré procházce historií – od uměleckých památek k novodobým technickým objevům, zkrátka od andělů po žárovky.
