Vyhnání z pekla

Významný rakouský autor, nositel mnoha ocenění, skloubil v tomto románě do širokého celku „svá“ témata, jako jsou židé a židovství, pronásledování židů, křesťanství, náboženský fanatismus, nacismus a Rakousko s jeho nedávnou minulostí. Dále se dotýká historie studentských revolt v 60. a 70. letech, útěků a vyhánění, a zkoumá možnosti zachycení historie a schopnost se z ní poučit. Vytvořil tematickou a ideovou syntézu ve třech narativních liniích, které jsou dějově průzračné a plné zvratů: první příběh se odehrává v první polovině 17. století a sleduje portugalského židovského chlapce Maného; druhá linie, inspirovaná autobiograficky, zobrazuje dětství a mládí jeho vrstevníka židovského původu; třetí linie líčí události jednoho večera v současnosti. Autorova umělecká metoda zahrnuje panorama, tautologii, paradox a ironii. Zajímá ho otázka možnosti popsat a verifikovat historii, hodnoty lidského vnímání a limity reprodukce vnímaného. Tento problém se dostává až k obecné gnoseologické otázce pravdivosti sdělení a dešifrování skutečnosti. Autorova jazyková vynalézavost spojuje množství motivů, přičemž jazyk je vědomým subjektem i objektem díla.