Svěřenské fondy

Nový občanský zákoník zavedl mimo jiné (staro)nový institut svěřenského fondu, který je moderním ekvivalentem různých historických forem svěřenství. Autorka sleduje historii tohoto institutu od původního římského fideikomisu (resp. trustu v anglosaském právním systému) přes tradici jednotlivých rodinných fideikomisů v raně novověkém Českém království a úpravu svěřenství v obecném občanském zákoníku z roku 1811 až po jeho zrušení občanským zákoníkem z roku 1964. Těžiště knihy spočívá v analýze právní úpravy svěřenství v angloamerických zemích, kde je tento institut běžnou a často používanou formou zajištění mezigeneračního přenosu majetku či uchování jeho celistvosti. Autorka si všímá zejména trustu v Civil Code of Quebec z roku 1994, který je přímou předlohou pro úpravu správy cizího majetku a svěřenských fondů v novém občanském zákoníku. Zkušenosti z dosavadního používání tohoto institutu v Quebecu nabízí autorka jako vodítko pro praktické použití nově zaváděného institutu svěřenského fondu a obecněji i správy cizího majetku v naší zemi. Druhé, aktualizované vydání úspěšné monografie obsahuje také výklad daňových souvislostí svěřenského fondu. Po téměř padesátiletém přerušení historické povědomosti o institutu svěřenství u nás tato kniha přispívá k obnovení znalostí o jeho vzniku a vývoji, a tím i k jeho lepšímu pochopení a využití v dnešních podmínkách.