Z korespondence

Osmdesát dopisů, korespondenčních lístků a telegramů spadá převážně do období Jakobsonova pobytu v naší republice, tj. 1920 - 1939. Jakobsonovi se jako jednomu z mála ruských emigrantů podařilo překlenout izolaci a aktivně se podílet na vědeckém a literárním životě naší země. Korespondence dokládá jeho styky se členy Devětsilu,V. Nezvalem, J. Seifertem, K. Teigem a dalšími, s některými z nich ho spojovalo osobní přátelství. První oddíl knihy je zaměřen především na Jakobsonovy styky se světem literatury, druhý podává svědectví o kontaktech s vědeckými kruhy. Třetí oddíl zahrnuje stati, které svědčí o aktivní roli R. Jakobsona v českém postředí, např. úryvek stati T.G. Winnera o vztahu Jakobsona k českému avantgardnímu umění či vzpomínky pamětníků a doklady o Jakobsonově "brněnském období". Korespondence přibližuje ovzduší české bohémy ve 20. a 30. letech.