Explore the latest books of this year!
Bookbot

Jan Schmid: Režisér, principál, tvůrce slohu

More about the book

První kniha o Studiu Ypsilon a jeho principálovi Janu Schmidovi, která vznikla mimo toto divadlo, vně Studia Y, je to první pojednání o Schmidovi „nejen podle Schmida“, pokus o objektivizaci, usilující charakterizovat mimořádně osobitý režijní styl, který lze považovat za svébytný umělecko-divadelní sloh. Naprosto originální a neodvozený jevištní koncept je rozvíjen již od poloviny 60. let 20. století a Jan Schmid je v knize představen jako všeobjímající režisér „vyššího řádu“, modelér celého divadelního systému, hrající si s divadlem jako celkem, vč. nezaměnitelného celkového vizuálu divadla. Jan Schmid a jeho Studio Y se důsledně pohybují v prostoru postdramatického divadla, nejednou i metodou razantní scénické dekonstrukce, v intenci – jak zde poprvé u nás definováno – předčasné, předběžné a předbíhající postmoderny, pre-postmoderny.

Book purchase

Jan Schmid: Režisér, principál, tvůrce slohu, Jan Dvořák, Jaroslav Etlík, Bohumil Nuska

Language
Released
2006
Binding
(Hardcover)
We’ll email you as soon as we track it down.

Payment methods

No one has rated yet.Add rating

Title
Jan Schmid: Režisér, principál, tvůrce slohu
Language
Czech
Released
2006
Format
Hardcover
ISBN10
8086102459
ISBN13
9788086102450
Series
Collection
Režie
Description
První kniha o Studiu Ypsilon a jeho principálovi Janu Schmidovi, která vznikla mimo toto divadlo, vně Studia Y, je to první pojednání o Schmidovi „nejen podle Schmida“, pokus o objektivizaci, usilující charakterizovat mimořádně osobitý režijní styl, který lze považovat za svébytný umělecko-divadelní sloh. Naprosto originální a neodvozený jevištní koncept je rozvíjen již od poloviny 60. let 20. století a Jan Schmid je v knize představen jako všeobjímající režisér „vyššího řádu“, modelér celého divadelního systému, hrající si s divadlem jako celkem, vč. nezaměnitelného celkového vizuálu divadla. Jan Schmid a jeho Studio Y se důsledně pohybují v prostoru postdramatického divadla, nejednou i metodou razantní scénické dekonstrukce, v intenci – jak zde poprvé u nás definováno – předčasné, předběžné a předbíhající postmoderny, pre-postmoderny.