Před časem

V knize Před časem, jež je jeho první prací přeloženou do českého jazyka, se zabývá možnostmi „pravdivosti“ obrazu, vztahem člověka k obrazu, k tomu, co je vidět, a k tomu, co je skryté. Umění nepůsobí podle Hubermana jen tím, že přenáší čitelné vědomosti, ale i tím, že sestrojuje nekonečné smyčky „přenášených a rozložených vědomostí, vytvořených a přetvořených nevědomostí“. Svůj originální přístup k dějinám umění zdůvodňuje tak, že nemohou beze zbytku existovat bez teoretického, psychologického a poetického postoje k předmětu, s nímž se pracuje. Čas je ve vztahu k obrazu důležitá kategorie – ovlivňuje to, co z něj vyčteme, a z každého obrazu lze po určitém čase něco vyčíst. Obsah Úvod: Dějiny umění jako anachronická disciplína Před obrazem: před časem Paradox a zlořečená část Každá historie je anachronická: montáž Každá historie je anachronická: symptom Konstelace anachronismu: Historie umění před naším časem I. Archeologie anachronismu 1. Obraz-matrice Historie umění a genealogie podobnosti Historie umění začíná vždy dvakrát Plinius Starší: „Podobnost je mrtvá“ Otisky tváře, otisky zákona Podobnost rozrodem a podobnost permutací Původ jako vír 2. Obraz-lest Historie umění a hlavolam času Historii umění je třeba neustále začínat znova Walter Benjamin archeolog a hadrář paměti Obraz se vynořuje: historie se rozkládá Poznání montáží Kaleidoskop a hlavolam: „Čas se plete jako preclík...“ II. Modernita anachronismu 3. Obraz-boj Neaktuálnost, kritická zkušenost, modernita „Historie umění je zápasem všech zkušeností...“ Carl Einstein na špičce historie: anachronické riziko Zkušenost prostoru a vnitřní zkušenost: vizuální symptom „Nemluvím systematicky...“ 4. Obraz-aura O Nyní, o Kdysi a o Modernitě Předpoklad objektu: „realita, která žádné oko nenasytí“ Předpoklad času: „Původ je Nyní“ Předpoklad místa: „Zjevení dálky“ Předpoklad subjektu: „Jsem subjekt. Jsem také slovo...“ Bibliografická poznámka Jmenný rejstřík