Cesty z nemocné společnosti

Odcizení jako únik před svobodou života v moderní demokracii 20. stol. Sociálně psychologická studie navazuje na práci Strach ze svobody. „Problémem 19. století bylo prohlášení, že Bůh je mrtev, problémem 20. století je prohlášení, že člověk je mrtev,“ tvrdí humanistický filozof německého původu. Člověk si během staletí vydobyl svobodu na církevních a světských autoritách, začal být odkázaný sám na sebe a jeho jedinými soudci se staly vlastní rozum a svědomí. Jenže dostal strach z nově nabyté svobody a vlastní výkonnost zaměřil nikoliv na hledání Boha a spásy, ale na svůj neustále se zvyšující hmotný blahobyt. Ideálem moderní společnosti má být harmonie individuálních potřeb a potřeb celého lidstva v souladu s přírodou. Dokážeme si zvolit vizi dobrého, zdravého života, jaký chce probudit k vědomí veškeré životní síly těch, kteří mají strach postoupit z fáze konzumu o krok dále? Autor vedle sebe staví systémy stojící v době vzniku textu (1955) nesmiřitelně proti sobě: svobodný kapitalismus Spojených států a autoritářský komunismus Sovětského svazu, přičemž obě soustavy odsuzuje: výsledkem obou je pokračování procesu automatizace a odcizení. Z člověka se tak stane robot, který bude ničit svůj svět i sebe samého, protože už nedokáže déle snášet nudu nesmyslného života. Jako jedinou alternativu k hrozící robotizaci vidí Fromm systém humanistického komunitárního socialismu.