Cestou ven se neohlížej

Příběh o nenaplněném mateřství, tápání a „ohlížení se zpátky“ … nebo příběh o přílišné touze něco znamenat, o životní potřebě dostat se „nahoru“ a o sexuální závislosti na mladším muži? Nová próza Jitky Prokšové Cestou ven se neohlížej má dvě dějové linie. První se odehrává v současnosti a představují ji záznamy z deníku sedmatřicetileté Anny. Týkají se jak všedních dnů jejího života s Janem, tak hledání východiska z nedobrovolné podřízenosti ve vztahu k sestřenici Editě. Druhou dějovou linii tvoří kaleidoskopické vstupy do minulého století, které mapují životní příběhy Edity a jejího o pět let mladšího přítele Davida. Jejich osudy se zprvu jen několikrát dotknou, aby se později vzájemně propletly a dospěly až k závěrečné katarzi...