More about the book
Autor seznamuje v knize, která se čte téměř jako detektivka, s nejnovějšími objevy vycházejícími ze studia lidské mitochondriální DNA. Čtenář se tak dočte o metodách studia DNA ve fosilním materiálu, o genetice "ledovcového muže", o případu "muže z Cheddaru", identifikaci ostatků carské rodiny, vyřešení záhady původu Polynésanů, problému jednoty a stáří lidstva a osídlení Evropy. Na základě svých výzkumů lidské mitochondriální DNA, předávané pouze na děti ženského pohlaví, dospívá autor k názoru, že všichni Evropané pocházejí ze sedmi žen, sedmi pramatek, které přišly do Evropy v různých dobách v průběhu uplynulých 45 000 let. Tento objev také významně podpořil teorii, podle níž je třeba kolébku dnešních lidí hledat v Africe. Genetický výzkum tak vnáší nové světlo do lidské historie.
Book purchase
Sedm dcer Eviných: Pramatky Evropanů, Brian D. Sykes, Daniel Frynta, Jan Trnka
- Language
- Released
- 2004
- Binding
- (Hardcover)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Sedm dcer Eviných: Pramatky Evropanů
- Language
- Czech
- Authors
- Brian D. Sykes, Daniel Frynta, Jan Trnka
- Publisher
- Paseka
- Released
- 2004
- Format
- Hardcover
- ISBN10
- 8071856193
- ISBN13
- 9788071856191
- Series
- Collection
- Fénix
- Tags
- Non-Fiction, Social Sciences, Historical Themes, History, Science & Math, Natural sciences, Biology, Science, Anthropology, Evolution, Genetics
- Rating
- 3.95 out of 5
- Description
- Autor seznamuje v knize, která se čte téměř jako detektivka, s nejnovějšími objevy vycházejícími ze studia lidské mitochondriální DNA. Čtenář se tak dočte o metodách studia DNA ve fosilním materiálu, o genetice "ledovcového muže", o případu "muže z Cheddaru", identifikaci ostatků carské rodiny, vyřešení záhady původu Polynésanů, problému jednoty a stáří lidstva a osídlení Evropy. Na základě svých výzkumů lidské mitochondriální DNA, předávané pouze na děti ženského pohlaví, dospívá autor k názoru, že všichni Evropané pocházejí ze sedmi žen, sedmi pramatek, které přišly do Evropy v různých dobách v průběhu uplynulých 45 000 let. Tento objev také významně podpořil teorii, podle níž je třeba kolébku dnešních lidí hledat v Africe. Genetický výzkum tak vnáší nové světlo do lidské historie.