Paní Jitřenka

Básnická prvotina jednoho z velkých českých básníků dvacátého století je podivuhodně zralým souborem veršů, v němž se autor projevuje jako jemný a něžný melancholik, který dokázal čistými čarami vystihnout základní pocity své generace. Jeho poezie dokázala souznít se světem, jenž ho obklopoval, a jako celek vynikla svou podmanivou melodičností. "Psát básně znamená / všimnout si jak zní kroky v parku po dešti", říká básník a tuto lehce posmutnělou náladu přenáší i do dalších textů. I do těch, kde plískanice nahrazuje "sluneční písní" a setkává se při každodenním probuzení s "třpytnou zbrojí" své milé a krásné paní, "hebounké jitřenky, ... hvězdy ranní". Kniha vychází u příležitosti stého výročí narození proslulého básníka.