Ivan Blatný Books

Translated from the Czech by Matthew Sweney, Justin Quinn, Alex Zucker, Veronika Tuckerova & Anna Moschovakis. Edited by Veronika Tuckerova. "The verses and fate of the poet Ivan Blatny complete the fate of Czech literature, which transcended the borders of the nation, often struggling for survival"—Vaclav Havel. Lost to the world for twenty-five years, Ivan Blatny was, according to the Czech Ministry of Culture, "one of the most significant Czech poets of the twentieth century." Blatny fled Czechoslovakia after the Communist coup in 1948, but didn't cope well with exile. This volume spans fifty years of his career and is notable for being the first major collection of Blatny's work in English, including his multi-lingual poems written while he was housed in mental hospitals in England.

Kultovní básnické sbírky z let 1940—1947. Letos oslaví sté výročí narození legendární „básník Brna“, jak se Blatnému často říká. Ve dvaceti letech debutoval sbírkou Paní Jitřenka, rok poté vydal Melancholické procházky, knihu, která mu zajistila doživotní proslulost. Poválečná sbírka Tento večer vznikla z větší částiv letech okupačních, i proto je jejím základním rysem existenciální pustota. Poslední předemigrační kniha Hledání přítomného času je dokladem zápasu v hektických letech, která bezprostředně předcházela komunistickému puči a Blatného odchodu 29. března 1948, za nějž ho stihl zarputilý hněv vládců. Jeho knihy zmizely, jeho jméno přestalo existovat. I po letech svobody je faktem, že nejslavnější Melancholické procházky vyšly po roce 1941 samostatně jen dvakrát: v roce 1968 a 1990, zbývající tři sbírky už podruhé v samostatné reedici nevyšly nikdy. Navzdory setrvalému zájmu o Blatného dílo se tyto starší tituly čas od času objeví jen jako předražený antikvární artikl. Výročí, náprava tohoto stavu, forma vydání i kooperace dvou prestižních brněnských nakladatelství, Host a Druhé město, má svůj více než symbolický význam.

Říkadla a kratší básně jsou inspirovány především světem kolem předškolního dítěte - přírodou během roku, věcmi, svátky.

Výjimečná bibliofilie. Autorem ručně psaného textu básní a ilustrací je špičkový brněnský kaligraf Jiří Šindler. Dříve nepublikované básně Ivana Blatného vybral z rukopisné pozůstalosti Martin Reiner. 33 textů je vzácným dokladem toho, kam se dostala Blatného tvorba v posledních letech jeho anglického exilu.

Souborné vydání básnické žně jednoho z největších moderních českých básníků zahrnuje poezii prvního dvacetiletí autorovy tvorby. Představuje klasickou hodnotu naší literatury. 1. vydání tohoto souboru sestaveného Rudolfem Havlem s doslovem J. M. Tomeše.

Nový výbor z poezie významného českého básníka (1919-1990) vybral a k vydání připravil Petr Král, výbor doprovázejí ilustrace Kamila Lhotáka a Bohumíra Matala. Blatný debutoval r. 1940, měl blízko ke Skupině 42, po roce 1948 zůstal ve Velké Británii. Od roku 1954 až do smrti byl hospitalizován na psychiatrické klinice. Teprve r. 1969 byl znovu "objeven" pro literaturu.

Antologie pohádek a veršů našich předních básníků pro nejmenší.

Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982–1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví. Kniha je rozdělena volně do osmnácti oddílů – a většina z nich by mohla sloužit jako samostatné básnické sbírky. Tato kumulativní podoba ale nejlépe vystihuje způsob, jakým Ivan Blatný pracoval. Ani on totiž nevytvářel jednotlivé básnické sbírky, nýbrž denně usedal, aby do školních sešitů psal svou nekonečnou báseň. Jde pražské dítě domů z bia… je při své obsáhlosti výbor reprezentativní a představuje Blatného tak, jak jej neznáme z předchozích sbírek Stará bydliště a Pomocná škola Bixley. Je to fascinující kniha, která potvrzuje nebo ještě spíše upevňuje Blatného pozici na českém básnickém Parnasu. Básně doprovází konvolut dosud nepublikovaných koláží Blatného přítele Jiřího Koláře.

Jedna z největších osobností, jež se prosadila v české poezii ve čtyřicátých letech dvacátého století, Ivan Blatný, byl mimo jiné výsostným básníkem Brna, které se mu stalo kosmickým i duchovním domovem. Pro výbor z veršů, jež napsal před odchodem do Británie, jsme tedy převzali název Brněnské elegie, který měl původně být titulem sbírky „Melancholické procházky“.

Knížka veršů, v nichž se básník vyznává ze své velké lásky k rodnému městu Brnu. Básníkova druhá sbírka - rýmované a rytmické verše, věnované Brnu a brněnské krajině. Verše, které se mottem hlásí k Seifertovi, jsou seifertovsky zpěvné a chtějí vytvářet jakýsi pendant k Seifertovým básním o Praze.

Básnická prvotina jednoho z velkých českých básníků dvacátého století je podivuhodně zralým souborem veršů, v němž se autor projevuje jako jemný a něžný melancholik, který dokázal čistými čarami vystihnout základní pocity své generace. Jeho poezie dokázala souznít se světem, jenž ho obklopoval, a jako celek vynikla svou podmanivou melodičností. "Psát básně znamená / všimnout si jak zní kroky v parku po dešti", říká básník a tuto lehce posmutnělou náladu přenáší i do dalších textů. I do těch, kde plískanice nahrazuje "sluneční písní" a setkává se při každodenním probuzení s "třpytnou zbrojí" své milé a krásné paní, "hebounké jitřenky, ... hvězdy ranní". Kniha vychází u příležitosti stého výročí narození proslulého básníka.

Soubor rozličných nepublikovaných textů z básníkovy pozůstalosti sestavený Janem Šmardou vydal pozoruhodné nálezy. Kromě výrazně odlišných variant známých veršů, které byly prozatím odloženy stranou, také několik neznámých básní a nejrůznějších fragmentů, které však lze chápat i jako svébytné lyrické miniatury. V průběhu ediční přípravy knihy došlo k dalšímu nečekanému objevu. Šmarda ve svém archivu nalezl více než dvě desítky Blatného básní z období Starých bydlišť a Pomocné školy Bixley. Tento oddíl spadající k osmdesátým létům patří k vrcholům našeho svazku a organicky doplňuje originální polohy Blatného pozdních veršů.

Kniha veršů českých básníků o maminkách a pro maminky.

Titul této sbírky tvoří parafráze názvu slavného románového cyklu francouzského klasika Marcela Prousta. Blatný ovšem nehledá společenské symboly minulosti, ale soustředí se na žhavou přítomnost, v níž se ještě odráží jak válečný čas, tak i doba těsně po osvobození. Dosud rozeznává "vypálený dům a pobořený krov", dým a prach, střepy a plameny. Vzápětí vzpomíná na básnického druha Jiřího Ortena, na "průvod roků", jež se zdály nekonečné, na oběti terezínského koncentračního tábora. Básník silně vnímá záchvěvy dobových chvil a okamžiků, jež se v jeho podání mění v náznaky epizodických příběhů, do kterých občas záměrně udeří i struny tajemných, až mýtických motivů.

Kniha tvoří pandán k soubornému vydání Blatného předúnorové poezie (Verše 1933–1953, ed. Rudolf Havel, Atlantis 1995). Obsahuje povětšinou dosud nevydaný materiál, jehož větší část pochází z básníkovy pozůstalosti. Oddíl Prózou vyplňují kratší fabulované texty, novinové glosy a úvahy o poezii; v oddíle Dopisy se nachází korespondence, kterou Blatný vedl s J. Chalupeckým, J. Kainarem, M. Matysovou, J. Ortenem ad. (většinou jde o dopisy přijaté); oddíl Odchod do exilu shromažďuje veškeré dobové reakce na Blatného útěk do Anglie v březnu 1948; následuje oddíl Vzpomínky a životopisné poznámky, v němž na I. B. vzpomínají jeho přátelé a současníci, a celý svazek uzavírá Kalendárium – podrobné zachycení života Ivana Blatného po létech. Kalendárium a obrazovou přílohu sestavili Jan Šmarda a Jiří Trávníček. Jmenný rejstřík. 32 s. fotografické přílohy.

Soubor, uspořádaný do tří částí, uveřejňuje v dosud nejrozsáhlejším výběru básně významného českého básníka, člena Skupiny 42 I. Blatného (1919–1990) z „cyklu“ Pomocné školy Bixley. První část (Pomocná škola Bixley 1979) obsahuje sbírku Pomocná škola Bixley z roku 1979 (tiskem Praha, Torst 1994). Jako celek je zde publikována potřetí, až na malé výjimky beze změn. Ve druhé části (Pomocná škola Bixley 1987) jsou zařazeny básně z torontského vydání, pokud nebyly součástí sbírky z roku 1979 a pokud byly v pozůstalosti nalezeny jejich rukopisy. Tato část je zde knižně publikována podruhé, poprvé však ve znění, jež respektuje rukopisy, čímž se od torontského vydání liší. Třetí část (Pomocná škola Bixley 2011) vychází knižně jako celek poprvé. Obsahuje texty z přelomu 70. a 80. let 20. století, jež se zachovaly v pozůstalosti a byly postupně publikovány v časopisech a ve výboru The Drug of Art (New York 2007). Ediční poznámky a komentáře uvádějí ediční historii básní z cyklu Pomocné školy Bixley, evidují předchozí otisky a detailní rozdíly mezi nimi a rukopisným zněním, a dále předkládají vysvětlivky k jednotlivým básním. Soubor doplňuje rejstřík jmen a názvů. Bibliografie obsahuje informace o knižních a časopiseckých otiscích básní z období vzniku Pomocné školy Bixley a o vybraných článcích a studiích o exilové tvorbě I. Blatného.

První autentické vydání sbírky, kterou si jako jedinou básník v anglickém exilu sám uspořádal.

Třetí vydání sbírky sestavené z velkého množství rukopisných básní.

Sbírka "Tento večer" shrnuje Blatného texty, které vznikaly především během posledních let druhé světové války. Zdá se, že autor se už přece jen oprošťuje od vypjaté lyrické linky a nahrazuje ji tentokrát poněkud civilnějším tónem, v němž popisuje prosté každodenní postřehy a události. I když lze básně také považovat za oslavu ukončení hrůzného konfliktu, přesto do autorových veršů pronikají i smutek a prázdnota, pochybnosti a nejistoty ze situací, která jsou pořád ještě přítomny v podobě rozbořených domů, zamřížovaných oken či vzpomínek na život ve strachu. Stále je tu ona tíživá "naprostá opuštěnost, hustý prach", ležící "na stole a na knihách." Kniha vychází u příležitosti stého výročí narození proslulého básníka.

Výstavní katalog přibližuje architektonickou tvorbu brněnského atelieru RAW (Tomáš Rusín a Ivan Wahla). Prostřednictvím fotografií a stručných textů představuje tvorbu ateliéru z let 2009-19

Kultovní básnické sbírky z let 1940—1947. Letos oslaví sté výročí narození legendární „básník Brna“, jak se Blatnému často říká. Ve dvaceti letech debutoval sbírkou Paní Jitřenka, rok poté vydal Melancholické procházky, knihu, která mu zajistila doživotní proslulost. Poválečná sbírka Tento večer vznikla z větší části v letech okupačních, i proto je jejím základním rysem existenciální pustota. Poslední předemigrační kniha Hledání přítomného času je dokladem zápasu v hektických letech, která bezprostředně předcházela komunistickému puči a Blatného odchodu 29. března 1948, za nějž ho stihl zarputilý hněv vládců. Jeho knihy zmizely, jeho jméno přestalo existovat. I po letech svobody je faktem, že nejslavnější Melancholické procházky vyšly po roce 1941 samostatně jen dvakrát: v roce 1968 a 1990, zbývající tři sbírky už podruhé v samostatné reedici nevyšly nikdy. Navzdory setrvalému zájmu o Blatného dílo se tyto starší tituly čas od času objeví jen jako předražený antikvární artikl. Výročí, náprava tohoto stavu, forma vydání i kooperace dvou prestižních brněnských nakladatelství, Host a Druhé město, má svůj více než symbolický význam.

Rayon : Poésie Editeur : La différence Date de parution : 1992 Description : In-12, 190 pages, broché, occasion, très bon état, texte tchèque en regard. Envois quotidiens du mardi au samedi. Les commandes sont adressées sous enveloppes bulles. Photos supplémentaires de l'ouvrage sur simple demande. Réponses aux questions dans les 12h00. Librairie Le Piano-Livre. Merci. Référence catalogue 52006. Please let us know if you have any questions. Thanks