Jazyk, srdce, mozek, krev

Milostný dopis moravské kuchyni od typografa, grafického designéra a vítěze soutěže MasterChef 2022. Nenosím rondon s vyšitým jménem, nepoužívám espumu, nerad vážím suroviny a nemám v oblibě exklusivní ingredience, přehnané sebevědomí ani těsné slipy. Věcí, jež mám upřímně rád, je naštěstí mnohem více. A právě těm se věnuje kniha, která je upřímnou poctou pokrmům, na nichž jsem vyrostl. Prorostlé maso, vnitřnosti, víno, ovocné pálenky, ořechy, bylinky anebo obyčejný chleba jsou typickými produkty naší země a zároveň i základem mé kuchyně. Nedám dopustit na staromódní vaření v kastrůlku, živočišný tuk, silné omáčky ani vůni uzeného. Rád bych vyzdvihl veskrze prosté, laciné a mnohdy opomíjené ingredience, jež kdysi byly obvyklou součástí tuzemských jídelníčků. Pšenice, kroupy, kopřivy, trnky, rybíz, šneci, morek nebo hovězí oháňka mě naplňují větším vzrušením nežli foie gras s ananasem či osmnáctichodové menu vařené v plastovém kondomu, servírované na břidlici a zahalené v efektních oblacích ze suchého ledu a tekutého dusíku.