Explore the latest books of this year!
Bookbot

Vědomí mezi světy a jiné povídky

Parameters

  • 152 pages
  • 6 hours of reading

More about the book

Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou člověka? Je vědomí schopností prožívat realitu, nebo vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí doménou mozku, nebo součástí univerza? Tyto otázky zůstávají otevřené, protože poznatky o vzniku a fungování vědomí jsou stále nedostatečné. Zatímco fyzika a exaktní vědy pokročily vpřed, vědomí jako zásadní aspekt života zůstává opomíjeno. Albert Einstein považoval vědomí za nedílnou součást vesmíru, což sdíleli i filozofové jako Thales, Platón a Spinoza. Naopak solipsizmus vidí lidské vědomí jako vedlejší vlastnost myšlení, přičemž mozek je jediným objektivním zpracovatelem informací. Tento názor zastávali Descartes, Schopenhauer a Sartre. Neurobiologové tvrdí, že vědomí je produktem mozku, zatímco psychiatři a psychologové nejsou tak přesvědčeni. Přidáním otázky vzniku vědomí umělé inteligence vzniká příležitost prozkoumat tuto problematiku, například formou povídek. Závěry nemusí být pro čtenáře vždy přijatelné.

Book purchase

Vědomí mezi světy a jiné povídky, Václav Jakeš

Language
Released
2024
Binding
(Hardcover)
We’ll email you as soon as we track it down.

Payment methods

No one has rated yet.Add rating

Title
Vědomí mezi světy a jiné povídky
Language
Czech
Publisher
Epocha
Released
2024
Format
Hardcover
Pages
152
ISBN10
8027801672
ISBN13
9788027801671
Series
Description
Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou člověka? Je vědomí schopností prožívat realitu, nebo vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí doménou mozku, nebo součástí univerza? Tyto otázky zůstávají otevřené, protože poznatky o vzniku a fungování vědomí jsou stále nedostatečné. Zatímco fyzika a exaktní vědy pokročily vpřed, vědomí jako zásadní aspekt života zůstává opomíjeno. Albert Einstein považoval vědomí za nedílnou součást vesmíru, což sdíleli i filozofové jako Thales, Platón a Spinoza. Naopak solipsizmus vidí lidské vědomí jako vedlejší vlastnost myšlení, přičemž mozek je jediným objektivním zpracovatelem informací. Tento názor zastávali Descartes, Schopenhauer a Sartre. Neurobiologové tvrdí, že vědomí je produktem mozku, zatímco psychiatři a psychologové nejsou tak přesvědčeni. Přidáním otázky vzniku vědomí umělé inteligence vzniká příležitost prozkoumat tuto problematiku, například formou povídek. Závěry nemusí být pro čtenáře vždy přijatelné.