Parameters
- 156 pages
- 6 hours of reading
More about the book
Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.
Book purchase
Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy, Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Language
- Released
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy
- Language
- Czech
- Authors
- Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Publisher
- Karolinum
- Released
- 2024
- Format
- Paperback
- Pages
- 156
- ISBN10
- 8024657538
- ISBN13
- 9788024657530
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Social Sciences, Philosophical Topics, Philosophy, Suicide, Dementia (Disease), Euthanasia, Physical Disability, Mental Disabilities, Moral Dilemma
- First published
- 2022
- Original title
- Was ist ein lebenswertes Leben?: Philosophische und biographische Zugänge
- Rating
- 4 out of 5
- Description
- Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.