Psychológia masy a analýza Ja

Freud ve své knize Psychologie masy a Analýza já navazuje na klasickou psychologickou studii o davové psychóze, francouze Le Bona Psychologie davů. Zaobírá se otázkou, proč se člověk jako součást celku=masy chová zcela jinak než coby jednotlivec a v čem spočívá duševní změna, která se jim pod jejich vlivem vnucuje. Freud se snaží fenomén davovosti vysvětlit psychoanalytickými metodami. Důvod, proč se jedinec cítí uprostřed masy dobře, je skutečnost, že v něm mizí pocit zodpovědnosti, kterou jsou lidé při svém jednání bržděni. To je pro spoustu lidí přitažlivé, protože můžou realizovat svou skutečnou osobnost. Zajímavý je Freudův názor, že by davová psychóza mohla být určitým typem hypnózy. Poukazuje na podobnost chování člověka ovlivněného hypnózou a masou. Dále se zabývá mravní úrovní mas. Ve skupině mizí individuální zábrany a začnou se projevovat agresivní instinkty dřímající v lidech od pradávna. Na druhou stranu je masa pod vlivem sugesce schopna velikých výkonů a oddanosti vůči svým ideálům. Jednotlivec je intelektově mnohem výš než skupina. Hodnotíme-li etické hledisko, musíme se zaměřit na vůdce masy, na kterém záleží, zda jeho úroveň půjde nahoru nebo klesne hluboko pod ni. V jedné kapitole se dovídáme o dvou významných, uměle vytvořených, vysoce organizovaných masách, tedy církvi a vojsku. Nejčastěji má jednotlivec svobodnou vůli, zda do této skupiny vstoupí, či ne. Odchod bývá složitější, často vázaný určitými podmínkami. Obě skupiny mají svého vůdce, který všechny jednotlivce miluje. Na dalších stránkách se dočteme o vztazích mezi dvěma rodinami manželů, přímo v rodině, o vývoji vztahu malého dítěte k rodiči jako vzoru, zajímavé zdůvodnění mužské homosexuality a podobně. I tady nalezneme Freudovu teorii prahordy, dle které její osudy zanechali stopy v lidské historii. Praotec je pro masu Ideálem, který vládne Já namísto Já-Ideálu. Prahorda chce být ovládána a potrpí si na autoritu. Každý jednotlivec je součástí mnoha mas a své Já-Ideál si vytvořil podle nejrůznějších vzorů. Takto se každý člověk podílí na mnoha masových psychikách (psychice rasy, stavu, státnosti) a může se kromě toho dopracovat k jistému stupni samostatnosti a originality. V průběhu našeho vývinu došlo k roztřídění duševní výbavy na Ja a na to, co bylo ponecháno mimo něj a vytěsněno do nevědomí. Řada Freudových konceptů je užitečná dodnes, jako například jeho teorie politiky. O tom, že politici využívají prostředky masové sugesce a reagují na přání davu není pochyb.