Život mezi nebem a zemí

Tato kniha shrnuje zážitky autorova pětatřicetileté služby u leteckého " řemesla " , kdy nalétal přes 20 tisíc letových hodin. K letectvu vstoupil jako dvacetiletý v roce 1945. Patří k vůbec první poválečné generaci, navazující na bohatou, leč přetrženou historii čs. letectví. Po základním výcviku působil ve funkci palubního radiotelegrafisty. Pro neujasněné personální otázky tehdejší lidové armády však v polovině padesátých let odešel do civilního sektoru a nastoupil k pozemní službě u Leteckého dopravního oddílu státního přepravce - ČSA. Osobní pílí se již v roce 1955 k letové službě vrátil. Jako radiotelegrafista se stal členem osádek legendárního dopravního typu DC-3. Přelety Transylvánskych Alp za bouřek a v silné turbulenci na balkánskych linkách získal potřebnou sebedůvěru, aby na modernějším typu IL-14 od roku 1958 zamířil do vzdušného prostoru chladivé Skandidávie. Vedle letových zážitků nám vyprávění L. Žemly přibližuje i meziletovou činnost osádek, včetně helsinského "objevu" dosud nevídaného strip-teasu! Dvoumotorová "čtrnáctka" autorovi postupně otevřela Evropu v takové šíři, o jaké běžný občan "zadrátované" republiky neměl ani tušení. Od roku 1961 se L. Žemla přeškolil na letoun typu IL-18 a létal na linkách do severní Afriky a Středního východu. Dálkové spoje přinášely nejen technické, ale zejména zdravotní potíže, s jakými se čs. dopravní letci setkávali vůbec poprvé. Tratěmi do nitra afrického kontinentu letadla ČSA vyvážela nejen nejrůznejší materiál či experty, ale predevším tehdejší politiku "míru a socialismu". V roce 1965 se účastnil akce "Jeddah", během které pět čs. "osmnáctek" sváželo muslimské poutníky do saudskoarabské Mekky. Získané "náboženské" valuty budovatelům socialismu nepřekáželi. Autor se může chlubit i další profesní raritou. V letech 1967-1968 létal na pronajatém stroji Bristol Britannia 318. Na něm ČSA počátkem šedesátych let zahájili transatlantické lety na americký kontinent. Praha se tak přes kanadský Gander propojila s kubánskou Havanou. Atlantik se překonával v noci, neboť krátky dosah tehdejších radionavigačních prostředků musel navigátor doplňovat použitím námorního sextantu. Druhou zajímavostí této linky zůstává nucený průlet oblastí bermudského trojuhelníku. Letadla s cílovou destinací Havana nad územím USA prostě nesměla... Od roku 1969 navigátor L. Žemla působil na TS-104, TU-124 a v letech 1972-1974 oblíbeném TU-134. Zde ve tříčlenné osádce ke své navigátorské profesi připojil i kvalifikaci palubího technika. Posledním typem Žemlova zápisníku letů je letoun IL-62.