Království z tohoto světa

„V této knize nás na samém prahu šedesátých let (roku 1960) poprvé ovanul horký a vlahý vítr „magického realismu“ autorů latinské Ameriky. Bezprostředním podnětem k napsání Království tohoto světa však byla Carpentierovi návštěva Haiti v roce 1943. Jeho vyprávění je založeno na přesné dokumentaci, jež respektuje historickou pravdu – událostí, osobních jmen třebas i druhořadých, míst a dokonce ulic – a pod svým zdánlivým časovým nezačleněním i úzkostlivou souvislost dat a chronologie. Carpentierovi se ovšem dokumentace jednoho z mnoha povstání otroků v druhé polovině 18. století (přes jeho novinářskou praxi) nestala účelem, ale východiskem k uměleckému dílu neslábnoucí působivosti, k vyvolání „reálně zázračné“ dobové atmosféry, podivuhodnému znovuoživení postav oněch událostí. Opar mytičnosti, zázračnosti, a naopak vědomí reálnosti dávných bájí, které Evropa již dávno pozbyla, je zde výsledkem spojení vypjaté, v podstatě ještě středověké víry španělských dobyvatelů a různých náboženství domorodých indiánů s kulty africkými, které si přivezli černí otroci. tyto představy prozařují hrdinům příběhu realitu natolik, že není zcela jisté, kde končí skutečnost a kde začíná legenda. Tuto vzrušující nejednoznačnost zakomponoval Carpentier (muzikolog a hudebník) i do výstavby příběhu. Je to román či novela? Možná spíš očistný obřad woodoo, ale zejména zvolna (jako Ravelovo Bolero) gradující krvavá rapsodie.