Explore the latest books of this year!
Bookbot

Gender před tabulí

Book rating

Parameters

  • 196 pages
  • 7 hours of reading

More about the book

Studie je výsledkem etnografického výzkumu ve školní třídě, který se zaměřoval na (re)produkci genderu v každodennosti školního kolektivu. Vychází z etnometodologické perspektivy a je inspirována poststrukturalistickými studiemi dětství a genderu. Výzkum byl realizován v šesté třídě základní školy jako etnografické pozorovánív hodinách rodinné, výtvarné a hudební výchovy. Studie reprezentuje komplexní pohled na genderovou reprodukci na různých úrovních, a to: 1.) na úrovni každodenních interakcí (doing gender), 2.) v rovině diskursu a umísťování jedinců v rámci diskursu a 3.) v rovině individuálních identit a významů, které genderu připisují samy děti. Předává škola holkám a klukům kromě znalostí matematiky, češtiny a přírodopisu také predispozice k nerovnému postavení ve společnosti? Je možné při výuce docílit genderově citlivého přístupu? Jak zajistit, aby citlivá výchova fungovala v kontextu společnosti, která genderově citlivá není? Skládá se dětský kolektiv jen z hodných a pečlivých dívek a ze zlobivých a nezodpovědných chlapců? Jakou roli hraje ve třídě to, že je někdo Romka a někdo Ukrajinec? Co sděluje dětem mezi řádky výklad v hodinách sexuální výchovy? Chtěli by se kluci narodit jako holky a holky jako kluci? Co by jim to přineslo? Jak se dětem líbí pohádky, ve kterých princezna zachrání prince?

Book purchase

Gender před tabulí, Lucie Jarkovská

Language
Released
2014
Binding
(Paperback)
We’ll email you as soon as we track it down.

Payment methods

4.5
Very Good
6 Ratings

We’re missing your review here.

Title
Gender před tabulí
Language
Czech
Format
Paperback
Pages
196
ISBN10
8021060980
ISBN13
9788021060982
Series
Collection
Studie
Rating
4.5 out of 5
Description
Studie je výsledkem etnografického výzkumu ve školní třídě, který se zaměřoval na (re)produkci genderu v každodennosti školního kolektivu. Vychází z etnometodologické perspektivy a je inspirována poststrukturalistickými studiemi dětství a genderu. Výzkum byl realizován v šesté třídě základní školy jako etnografické pozorovánív hodinách rodinné, výtvarné a hudební výchovy. Studie reprezentuje komplexní pohled na genderovou reprodukci na různých úrovních, a to: 1.) na úrovni každodenních interakcí (doing gender), 2.) v rovině diskursu a umísťování jedinců v rámci diskursu a 3.) v rovině individuálních identit a významů, které genderu připisují samy děti. Předává škola holkám a klukům kromě znalostí matematiky, češtiny a přírodopisu také predispozice k nerovnému postavení ve společnosti? Je možné při výuce docílit genderově citlivého přístupu? Jak zajistit, aby citlivá výchova fungovala v kontextu společnosti, která genderově citlivá není? Skládá se dětský kolektiv jen z hodných a pečlivých dívek a ze zlobivých a nezodpovědných chlapců? Jakou roli hraje ve třídě to, že je někdo Romka a někdo Ukrajinec? Co sděluje dětem mezi řádky výklad v hodinách sexuální výchovy? Chtěli by se kluci narodit jako holky a holky jako kluci? Co by jim to přineslo? Jak se dětem líbí pohádky, ve kterých princezna zachrání prince?