Knihy džunglí

Kniha anglického autora o dvou dílech - První kniha džunglí (1894), Druhá kniha džunglí (1895) - vypravuje řadu dobrodružství indického chlapce, vychovávaného od útlého dětství divokými zvířaty v džungli, který se v době dospívání vrací k lidem, po nichž stále podvědomě toužil. Život ve volné přírodě řízený přirozenými zákony nutnosti umožňuje autorovi nastavit zrcadlo lidské společnosti, v níž je rovnováha mezi dobrem a nutným zlem narušena. Jde vlastně o jakýsi zvířecí epos v próze odehrávající se až na dva příběhy v indické džungli. První kniha obsahuje sedm, druhá osm povídkek, respektive novel. Ty jsou uvedeny krátkou básní a na konci každé z nich jsou další básnické texty, doplňující vyprávění. Více než polovina z nich (tři v prvním a pět ve druhém dílu) se týkají malého indického chlapce Mauglího (anglicky Mowgli), kterého unesl z vesnice lidožravý tygr a zachránila jej vlčí smečka. Tyto příběhy jsou někdy vydávány zvlášť s titulem nesoucím jméno svého hlavního hrdiny Mauglí, což prý znamemá ve zvířecí řeči Žabáček (jméno dostal chlapec od své adoptivní vlčí matky). V knize totiž zvířata spolu rozmlouvají, lidé však o tom vůbec nevědí a jejich řeč nevnímají. Mauglí se však řeči zvířat naučí a stane se plnohodnotným obyvatelem džungle i příslušníkem vlčí smečky.