Věna Hrdličková Books

Japonci za více než tisíc let vytváření zahrad propracovali množství citlivých postupů, jimiž se toto umění dodnes řídí. Každý zahradní celek, který ztvárňují, odpovídá představám a tužbám moderního člověka ve sféře estetické i filozofické a rozšiřuje jeho obzor o nové poznatky. Japonské zahrady jsou konkrétním ztvárněním tradičního japonského světového názoru. Podle něho je člověk nenadřazenou součástí přírody a smyslem jeho bytí je směřovat k tomu, aby s ní zůstával v neustálém souladu. Pro tyto své vlastnosti japonské zahrady vzbuzují pozornost ve všech vyspělých průmyslových zemích. I u nás vznikla v posledních letech řada japonských zahrad. Zájem o ně stále roste.

Dvanáct příběhů soudce Óoky, který dokázal svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejzapeklitějšímu případu a spravedlivě rozsoudit každý spor. Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.

Výpravná publikace pojednávající slovem i obrazem o čínském zahradním umění

Dvanásť príbehov sudcu Óoku, ktorý dokázal svojim dôvtipom prísť na kĺb aj tomu nejzapeklitějšímu prípadu a spravodlivo rozsúdiť každý spor. Rozprávka Rozsudky sudcu Óoku rozpráva o japonskom sudcovi, ktorý je spravodlivý a neúplatný. Je to sudca Ooka, ktorý vyrieši každý prípad. Óoka Tadasuke bol skutočnou historickou postavou. Žil v Japonsku na prelome 17. a 18. storočia, a pretože vtedajšie zákony boli príliš prísne, často ich musel obísť svojou vynaliezavosťou. Zavrhol mučenie a žiadal, aby každé obvinenie bolo podložené dôkazmi. Tým si získal srdcia prostých Japoncov a vstúpil do ich rozprávania. Príbehy o ňom, či už skutočné alebo vymyslené, sa rozprávajú dodnes. Postava soudcu Óoku inšpirovala aj českých filmárov k natočeniu úspešného televízneho filmu Rozsudky soudce Ooky. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/119562-rozsudky-soudce-ooky/ Réžie sa ujal Eugen Sokolovský ml. a hlavnú úlohu stvárnil Miroslav Donutil. Známymi sa stali Ookove výroky: - na ponúknutý dar-úplatok: Dary si vymieňajú iba priatelia. Ale my sme ešte nemali čas priateľstva uzavrieť ... - na muža, ktorý pohodil svojho otca v lese a obhajoval sa tým, že neporušil žiadny zákon slovami: Zákon hovorí vždy jasne. Ale nikdy nehovorí všetko ...

Kniha začíná roku 1743 v Edu před krámkem jakéhosi mečíře, kde se střetne opilý samuraj s mladým a nadaným Iidžimou, rovněž samurajem. Iidžima nakonec celý spor ukončí tím, že opilce zabije v souboji, ale to ještě netuší, jaké následky jeho čin bude do budoucna mít. Po letech se k němu do služby totiž přihlásí mladík Kósuke, který se chce naučit šermovat, aby mohl najít vraha svého otce a pomstít se mu. Když Kósuke svému pánu vypráví o otci, dojde Iidžimovi, že to právě on je chlapcovým nepřítelem. Protože si však oddaného a věrného Kósukeho zamiluje jako syna, rozhodne se, že mu pomůže stát se samurajem a nakonec se jím nechá zabít, aby tak odčinil, co v mládí napáchal. Kósuke však nic z toho neví a svého pána nade vše miluje. Když se tedy dozví, že pánova konkubína udržuje poměr se sousedem a že oba milenci plánují Iidžimovu vraždu, rozhodne se jednat a za každou cenu svému pánu zachránit život. Druhou příběhovou linii tvoří mladý samuraj Hagiwara, který se zamiluje do Iidžimovi dcery O Cuju. Ta však zahyne nešťastnou láskou a její duše teď každý večer chodí k domu svého milého, aby s ním byla i po smrti. Hagiwara je však k smrti vyděšen a oprávněně se obává o svůj život...

Tvorba bonsají, jak ji tradičně chápou Číňané i Japonci, vychází ze stejných principů jako krajinomalba, kaligrafie či poezie. Místo slov a elegantních tahů štětcem však bonsajisté pracují s přírodními principy a do výsledného díla, které často vytvářejí celý život, vkládají i část své duše. Tato obrazová publikace, jež volně navazuje na dva předešlé tituly – Umění čínských zahrad a Umění japonských zahrad – jim poslouží jako příjemný a užitečný průvodce. Renomovaní znalci asijské kultury a zkušení pěstitelé bonsají v textu nastínili hlavní historické rysy vývoje bonsají i estetické zásady, podle nichž se tvorba miniaturních stromků už po staletí řídí. Stranou nezůstaly ani nejnovější poznatky a současný stav bonsajistiky u nás i ve světě. Ke knize patří i podrobné praktické návody s kresbami a fotografiemi, jež zájemcům přehlednou formou předvedou jak bonsaje tvarovat a jak o ně pečovat. Fotografie: Zdeněk Thoma.

Cílem této celobarevné a u nás zcela ojedinělé publikace je přiblížit způsob vidění a vnímání rostlin typický pro obyvatele Číny a Japonska. Z velkého množství rostlin, obdařených symbolickým posláním, vybrali autoři publikace ty, které se pěstují i u nás. Jsou to bambus, borovice, slivoň, chryzantéma, pivoňka, lotos, broskvoň, sakura, javor, vrba, orchidej, kosatec a magnolie. Ve třinácti kapitolách doprovázených ilustracemi je každá rostlina představena v širším kulturním kontextu, zahrnujícím její roli v životě Číňanů a Japonců, využití v literatuře, výtvarném umění i jako dekoru na předmětech každodenní potřeby či v kulinářství a medicíně a v neposlední řadě v zahradní tvorbě. Kniha je určena čtenářům, kteří se zajímají o kulturu a tradice Japonska a Číny, i zahradním architektům, kteří hledají v těchto exotických zemích inspiraci.

Osudy lidí, zvířat i věcí jsou spjaty s mnohotvárnou japonskou přírodou, jejími proměnami a koloběhem; s bůžky kami, kteří vše oživují, s majestátem hor i vůní moře, s opuštěnými chrámy i prostými moudrými lidmi. Krásné pohádky, plné kouzla a pohody, zvláštní svými reáliemi. Vypravuje Věna Hrdličková. 13-862-89

Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí. Zavrhl mučení, žádal, aby každé obvinění bylo podloženo důkazy, a přihlížel k polehčujícím okolnostem. Tím si získal srdce prostých Japonců a vstoupil do jejich vyprávění. Příběhy o něm, ať už skutečné nebo smyšlené, se vyprávějí dodnes.