Zdeněk Hojda Books

The ancient city of Prague can boast some of the most magnificent palaces in all Europe. Built between the Middle Ages and the nineteenth century, and spanning diverse architectural styles - from Gothic to Rococo, from Baroque to Neoclassical - these palaces are beautifully photographed and their history explored in this important new book. Perhaps most impressive of all is Prague Castle, a vast fortified bastion, built around the soaring High Gothic Cathedral of St Vitus and embracing not only the Royal Palaces but also several mansions of the Bohemian and Austrian nobility.The story of the palaces of Prague tells us much about the history of Central Europe. With 164 large full-colour ilustrations and a richly informed text, this book will appeal to those with an interest in history of art and architecture, and to the many visitors to Prague.

Die Schrecken des Dreißigjährigen Krieges sind über Jahrhunderte im kollektiven Gedächtnis präsent geblieben. Millionen von Menschen kamen ums Leben, manche Gegenden im heutigen Deutschland und seinen Nachbarstaaten wurden regelrecht entvölkert. Ausgehend vom Schicksal eines schwedischen Zeitgenossen schildert Peter Englund, wie der Krieg die Kultur, die Gesellschaft und die Geschichte in Europa geprägt hat und wie er die Menschen formte, die in seinen Mahlstrom hineingezogen wurden. «Englund vollbringt das Kunststück, die Ereignisse dieses ersten europäischen Krieges von den Staubwolken zu befreien, um sie dem Leser fast greifbar nahezubringen.» Deutschlandfunk

Podtitul: Historie první severní války Historie válek, které vedli Švédové ve druhé polovině 17. století proti Polsku a Dánsku. Velmi rozsáhlá historická studie volně navazuje na autorovu knihu Nepokojná léta. V té líčil historii třicetileté války (1618–1648). Válečnými událostmi čtenáře provázela postava švédského válečníka Erika Dahlbergha. Tato postava vystupuje i v této části druhé, ovšem hlavní historickou postavou je tentokráte švédský král Karel X. Gustav. Tento král vedl v padesátých letech 17. století válku s Polskem a později s Dánskem. Oba tyto navazující válečné konflikty autor velice zeširoka popisuje. Postava krále je zachycena od narození až do smrti v roce 1660. Ze švédského originálu „Den Oövervinnerlinge. Om den svenska stormaktstiden och en man i dess mitt“ přeložila Dagmar Hartlová. Doslov, přehled dat a událostí a odborná revize Zdeněk Hojda. Na vazbě použito obrazu Karla Fabritia „Strážný“ (Státní muzeum Schwerin). Ilustrace z dvousvazkového spisu Samuela von Pufendorfa „De rebus a Carolo Gustavo Sueciae rege gestis commentariorum libri septem“, Norimberk 1696 (Strahovská knihovna). Větší část rytin je dílem Willema Swiddeho (datováno 1688), předlohou byly v mnoha případech kresby a náčrty Erika Jönssona Dahlbergha.

Práce českého historika Z. Hojdy se zabývá sochami a pomníky, které vznikly v Praze i v jiných městech České republiky od počátku 19. století do 90. let 20. století. Autor nezapře historika, jenž pohlíží na sochu jako na produkt své doby, politického myšlení. Uvádí historické souvislosti, které vedly ke vzniku konkrétní sochy, a zároveň i jejich společensko-politické pozadí. Některé zde zmiňované pomníky již byly strženy a odstraněny, jiné zdobí města dodnes. Výklad dokreslují dobové fotografie, nákresy a vtipné karikatury z tisku.

Sborník, který má v názvu vetknuté pouto přátelství, je věnován dvěma historičkám, jejichž přátelství a vzájemná badatelská spolupráce trvají mnoho let. Obě jsou mimořádnými osobnostmi na poli dějin kultury, vzdělanosti a duchovního života českých zemí 17. a 18. století. Proto se stejným směrem ubírá i dvacet devět studií, které svým zaměřením zasahují do celé řady historických témat. Zastoupeny jsou kulturní dějiny v širokém slova smyslu, dějiny církve a náboženského života, dějiny výtvarného umění a literatury, dějiny knihoven, univerzitní dějiny a mnohé další. Mimořádně zajímavou skupinu tvoří příspěvky k dějinám misií a misionářů ve vzdálených končinách Evropy a světa. Autoři vycházeli také z dosud nevyužitých a mnohdy i nově objevených pramenů, například z barokních kázání, historických katalogů knihoven, bohaté škály biografických pramenů především z jezuitských archivů, ale i z dobového periodického tisku.

Peter Burke untersucht nicht nur Kunst, Ökonomie und Politik, sondern das gesamte gesellschaftliche Panorama der Renaissance: Die Beziehungen zwischen der Malerei und den anderen Künsten, zwischen der Philosophie und den Wissenschaften, die Organisation künstlerischer Arbeit, Herkunft und Status

Poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Dvacetiletý Heřman Jakub podnikl v letech 1678–1682, tak jako jiní mladíci jeho stavu a věku, kavalírskou cestu po Evropě. Jeho putování bylo výjimečné svou délkou trvání i vzdáleností, kterou cestovatel společně se svým doprovodem urazil, finanční náročností a především tím, že si během cesty psal deník, který se dodnes dochoval. První díl knihy zasazuje Černínovu cestu do časového, prostorového i kulturního kontextu barokní Evropy. Autoři podrobným popisem rodinného zázemí hraběte, cestovatelské každodennosti i navštívených zemí a měst za pomoci pečlivě vybraných dobových ilustrací načrtávají kulisy, v nichž se cesta odehrála. Pohnuté události závěru Černínova putování dovolily knihu koncipovat – při zachování všech nároků na vědeckou publikaci – jako napínavé vyprávění, které osloví jak odbornou veřejnost, tak čtenáře se zájmem o historii.

Poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Dvacetiletý Heřman Jakub podnikl v letech 1678–1682, tak jako jiní mladíci jeho stavu a věku, kavalírskou cestu po Evropě. Jeho putování bylo výjimečné svou délkou trvání i vzdáleností, kterou cestovatel společně se svým doprovodem urazil, finanční náročností a především tím, že si během cesty psal deník, který se dodnes dochoval. Druhý díl přináší cestovní deník Heřmana Jakuba Černína. Zápisky z deníku, které byly vedené vždy v jazyce té země, kde se hrabě právě nacházel, předkládají autoři této knihy čtenáři formou zrcadlové kritické edice – v německém, italském, francouzském a španělském originále a paralelně v českém překladu.

Titul plzeňského sympozia 2023 jsme si vypůjčili od Ference Liszta (cyklus klavírních skladeb Léta putování). A ačkoliv fenomén putování jako cesty, jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel, se jistě nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze, například o putování za slavnými umělci. Zejména druhá polovina století s překotnými změnami a novými možnostmi v oblasti lidské mobility, přinesla pak obrovský rozmach cestování všeho druhu. Znamenalo to zánik jeho sociální výlučnosti, vznik masového turismu a také nové otázky: má takové cestování ještě vzdělávací či objevitelskou dimenzi? Celkem třicet příspěvků předestírá širokou škálu různých forem lidské mobility podmíněných profesí nebo služební povinností, touhou poznávat, hledáním umělecké inspirace či dobrodružství a mnoha jinými důvody. Autoři jednotlivých textů neopomíjejí ani technické předpoklady cestování a otázku proměn vnímání světa člověkem v pohybu. Cesty byly následně reflektovány a literárně či výtvarně zpracovávány, sami cestovatelé či například příslušníci kočovných řemesel se stávali objektem uměleckého zachycení. Kniha tak nabízí širokou škálu různých oborových přístupů a metod, jak fenomén putování či cestování nově a zajímavě uchopit.

Kalistova pouť po hradech a zámcích předkládá nejen historické monografie jednotlivých šlechtických sídel, ale zároveň ucelený pokus o historii české šlechty od jejího vydělení se z knížecích družiníků na sklonku 12. století do druhé poloviny 16. století. Autor zároveň autor podniká i výlety do období barokního či do romantismu 19. století.

Součástí „našeho“ společného rakouského státu byl také nemalý kus Itálie. Ani poté, kdy se valná část jižních provincií připojila ke sjednocenému Italskému království, četné vztahy a vazby nezanikly. Spojení ve společném státě nemohlo pochopitelně nepoznamenat také české země. Vedle tradičních kontaktů zprostředkovaných umělci, řemeslníky či obchodníky, zanechalo své stopy v severní Itálii i nemálo Čechů ve státních službách a v armádě. S velkou pozorností byl v Čechách sledován i boj za italské sjednocení – risorgimento. Ještě větší roli v kultuře střední Evropy sehrála duchovní či ideální „naše Itálie“. Obyvatelé českých zemí 19. století tu navazovali na staletími formované představy, ideály či stereotypy o přitažlivé mediteránní kultuře, stále obnovované četnými studijními i soukromými cestami umělců, vědců, učitelů i stále sílícího proudu novodobých turistů. Samostatnou kapitolu pak představuje přítomnost stále aktualizovaného repertoáru italské opery a role italské hudby ve středoevropské kultuře. Ideální „naše Itálie“ byla tedy přítomna v hlavách české společnosti 19. století vlastně neustále a někdy i nevědomky. A právě to přibližuje v téměř čtyřech desítkách příspěvků tento sborník.

Během 19. století se v důsledku průmyslové revoluce a rozvoje kapitalismu rozpadl tradiční svět „malých struktur“. Došlo k rozsáhlým sociálním proměnám, prudce se zvýšil počet lidí žijících v bídě a sociálně vyloučených. Sborník se věnuje některým málo zkoumaným fenoménům: individuální charitě (nadace rodiny Klarů, Vojta Náprstek), kolektivní dobročinnosti i počátkům obecní a státní sociální politiky. Rovněž tematizuje „vylučování“ z většinové společnosti a represe uplatňované vůči „nepřizpůsobivým“ skupinám obyvatel a jedincům. Dotýká se také rozmanitých forem reflexe sociální problematiky, případně sociální sebereflexe v umění.

Monografie trojice lokomotivních řad, které sloužily převážně na Ostravsku.

Historie vzniku, provozu a vozidel úzkorozchodných drah pro přepravu řepy. Druhý díl popisuje dráhy v Dymokurech, Dětenicích, Křinci a Kolíně.

Historie vzniku, provozu a vozidel úzkorozchodných drah pro přepravu řepy. První díl obsahuje dráhy v Kopidlně, Libněvsi a Vlkavě.

Cestovní deníky z kavalírské cesty Václava Vojtěcha, Jana Norberta a Ignáce Karla ze Šternberka z let 1662–1664. Dva dochované cestovní deníky mladých Šternberků z jejich kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka skutečný unikát. Jsou totiž – až na úvodní latinskou pasáž „muzejního“ deníku – psány dobovou češtinou a navíc jazykem velmi živým a barvitým. Najdeme v nich nejprve popis cesty Václava Vojtěcha do nizozemské Lovaně, kde všichni tři bratři studovali na tamní univerzitě; větší část deníků pak vyplňuje popis zážitků z jejich společné kavalírské cesty po západní Evropě a také druhé cesty, podniknuté již samostatně Ignácem Karlem (oba texty jsou z pera zatím neznámého průvodce či sloužícího mladých hrabat). Deníkům dodává na zajímavosti, že Šternberkové této generace byli v pozdějším životě velmi aktivní na poli kulturním (méně politickém), což platí zejména o mimořádně pozoruhodné osobnosti hraběte Václava Vojtěcha, mimo jiné stavebníka Šternberského paláce na Hradčanech a Trojského zámku.

Dvousvazkové poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Dvacetiletý Heřman Jakub podnikl v letech 1678–1682, tak jako jiní mladíci jeho stavu a věku, kavalírskou cestu po Evropě. Jeho putování bylo výjimečné svou délkou trvání i vzdáleností, kterou cestovatel společně se svým doprovodem urazil, finanční náročností a především tím, že si během cesty psal deník, který se dodnes dochoval. Zápisky si vedl vždy v jazyce té země, kde se právě nacházel.

Dvojjazyčný katalog výstavy Bohemia - Italia, s podtitulem Češi ve Vlaších a Vlaši v Praze 1600-2000, konané 18. května - 15. června 2000 ve Vlašské kapli Klementina.

K 250. výročí narození maršála Radeckého vydává Spolek Radecký Praha jubilejní sborník „Maršál Radecký: od vojevůdce k pomníku“ s příspěvky předních historiků a znalců jeho života a působení. První část se věnuje významu osobnosti maršála Radeckého v kontextu historie Rakousko-Uherska, druhá část se zabývá vznikem a osudem pomníku v Praze na Malostranském náměstí. Texty jsou vynikajícími sondami do obou problematik, mohou být východiskem pro další studium a také živým čtenářským zážitkem. Považujeme publikaci za zásadní příspěvek ke snaze navrátit pomník na Malostranské náměstí, vzbudit zájem širší veřejnosti a odbornou diskusi.

1. díl - Novověk. Spousta ilustrací (barevných, černobílých), historické mapy, časová shrnutí. Lze využít jako literaturu faktu nebo učebnici dějěpisu pro ZŠ a víceletá gymnázia.

2. díl - Novověk. Spousta ilustrací (barevných, černobílých), historické mapy, časová shrnutí. Lze využít jako literaturu faktu nebo učebnici dějěpisu pro ZŠ a víceletá gymnázia.

Rekonstruovaná edice shořelého rukopisu č. 324 z Archivu hl. m. Prahy obsahující odborný úvod, edici původního (českého) textu z roku 1608, obsáhlý rejstřík (jmen, zaměstnání, domů, míst a zemí původu pražských nájemníků), místopisné určení domů a německé resumé.

Sborník příspěvků z 25. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 24.-26. února 2005.

Pojmy uvedené v názvu sborníku z 37. mezioborového plzeňského sympozia ke kultuře 19. století v sobě nesou bohaté a vrstevnaté symbolické a metaforické konotace. Jednotlivé příspěvky tematizují nejen fyzické či technické „světlo“, ale i osvětu a dědictví osvícenství, nejen stíny luceren a kandelábrů, ale i stíny minulosti či smrti, nejen tmu, ale i temnoty v lidské mysli nebo tmářství. Tyto významy jsou sledovány v umělecké tvorbě, v lidové kultuře, v politické rétorice, ale také v technickém vývoji (např. optické přístroje) a jeho reflexi v kultuře. Příspěvky se týkají také proměny vnímání a chápání světa, životního stylu a mentality v souvislosti s rozvojem a zdokonalováním „umělého“ světla jakožto jednoho z podstatných prvků „modernizace“ ve společenském i technickém slova smyslu. Volně tak navazují na některá obdobně „abstraktně“ formulovaná témata minulých sympozií (Sen a ideál, Sacrum et profanum).

Sociální a ekonomický vývoj a zejména postupující urbanizace přinášely po celé „dlouhé 19. století“ podstatnou proměnu životního stylu. Jedním z projevů těchto změn bylo zřetelné oddělení pracovního a volného času. Společnost jako celek bohatla, což se projevilo výrazným posilováním střední třídy, která si „mohla dovolit“ organizovat svůj volný čas; své nároky uplatňovali v tomto směru čím dále častěji i námezdní pracující. Dějiny volného času se pohybují na průsečíku několika oborů: kulturní historie, kulturní sociologie, sociálních dějin, dějin každodennosti, estetiky. Předkládaný sborník příspěvků tak odráží nutné mezioborové rozpětí v široké škále témat i metodických přístupů. Po úvodních pokusech o vymezení a dobové chápání volného času následují texty, jež sledují pestré formy jeho trávení při pasivní i aktivní zábavě, výletech a cestování, tělocvičnými aktivitami nebo jen v soukromí. Důležitá úloha přitom pochopitelně připadla komunikačním a technologickým novinkám (výletní vlaky, biograf, …). Celkem obsahuje sborník 31 příspěvek od úvah o specifikách volného času žen přes fotbalové diváctví, jež bylo naopak doménou mužů, až po zajímavý obraz letních bytů a trávení prázdninového času vědeckých pracovníků. A ovšem mnoho dalšího.