Karel Poláček Books

Půvabné vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psané formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy.

When an attack on capitalism and totalitarianism runs amok, the Syrovys attempt to remain in their apartment despite repeated attempts by their landlord to oust them.

Emmanuel Habasko est un jeune chômeur habitant avec son père dans un petit appartement de Žižkov, faubourg prolétaire de la capitale tchécoslovaque. Faute de moyens, le père et le fils doivent tout partager, y compris le lit. Ils partagent aussi la même passion pour l’équipe de football du Victoria, que tous les authentiques Žižkoviens soutiennent. Monsieur Naceradec est un commerçant juif, propriétaire d’un magasin de confection et d’imperméables. Bien qu’il habite Žižkov, il est un fervent supporter de l’équipe du Slavia, concurrente du Victoria. Les circonstances de la première rencontre entre Emmannuel Habasko et Monsieur Naceradec dans les gradins du stade, à l’occasion d’un match entre le Victoria et le Slavia, ne laissaient donc rien présager de bon... À travers le récit de l’amitié entre un jeune prolétaire tchèque et un commerçant juif, ce roman décrit avec humour la cohabitation paisible des petites gens à la veille de l’occupation de la Tchécoslovaquie par les nazis. Karel Poláček, né en 1892 à Rychnov nad Kněžnou dans une famille juive et mort en 1945 en déportation, compte parmi les écrivains tchèques les plus réputés de la première moitié du XXe siècle. Les Hommes hors-jeu (Muži v offsidu) est son premier roman traduit en français. Traduit du tchèque par Martin Daneš

První část tetralogie: Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a Vyprodáno. Historie začíná v nostalgické době na přelomu prvního desetiletí tohoto století, kdy čas byl ještě věčný a plynulý a městečko v něm podřimovalo jako kůň před stavením". Rodina židovského kupce pana Štědrého s jeho třemi syny je bodem, odkud ironický vypravěč sleduje hemžící se společnost městečka s ostře vykreslenými figurkami z jednotlivých jeho vrstev.

Die Wiederentdeckung eines zeitlosen Humoristen Emanuel ist 25, ein aufbrausender, gutherziger Tunichtgut und – fußballbegeistert! Mit seinem Vater teilt er eine winzige Wohnung, ein winziges Bett und die Liebe zum Verein Viktoria Žižkov. Seine Zeit verbringt er daher meist auf den Zuschauerrängen der Prager Fußballplätze, um seiner Mannschaft beizustehen oder Anhängern anderer Clubs gehörig die Meinung zu sagen. Doch selbst jemand wie er muss lernen, Verantwortung zu übernehmen und eventuell sogar eine Familie gründen … Eine leichtherzige, ironische Erzählung voller verschrobener Charaktere und eine humorvolle Darstellung des Lebens der »einfachen Leute« im Prag der 1930er Jahre. Karel Poláček gilt er als einer der bedeutendsten Humoristen Tschechiens. Er zeichnet sich aus durch die Darstellung der Probleme und Schwächen der einfachen Menschen im tschechisch-jüdischen Stadtmilieu wie auch die satirische Kritik von kleinbürgerlichem, engstirnigem Spießertum und gehobenen Schichten gleichermaßen. Seine Werke wurden mehrmals verfilmt und einige auch ins Deutsche übersetzt.

Kniha vybraných sloupků, fejetonů a beletristických esejů oblíbeného humoristy a bystrého znalce života a lidí. Jsou seskupeny podle námětové příbuznosti do tří oddílů: první obsahuje lékařské fejetony, druhý všehochuť sloupků z let 1935-1939 a třetí eseje o lidech před soudem.

Dvacátý závěrečný svazek Spisů Karla Poláčka je uveden čtyřiceti sedmi texty, které představují jeho "závažnější" publicistiku (téměř neznámé eseje o humoru a kultuře, satirické stati karikující české poměry i politickou situaci v sousedním Německu v době nástupu fašismu a v neposlední řadě články a fejetony s autobiografickým zaměřením). Následující oddíl obsahuje především dokumenty soukromé povahy: Korespondence je dosud nejucelenějším vydáním Poláčkových dopisů, z nichž naprostá většina zde vychází vůbec poprvé. Snad nejobjevnější je soubor dopisů adresovaných Poláčkově dceři Jiřině poté, kdy v roce 1939 emigrovala jedním z posledních transportů do Anglie. Chronologicky, ale i biograficky na něj navazují dopisy, které Poláček psal na jaře roku 1943, tedy krátce před transportem do Terezína, své přítelkyni a družce Doře Weiszové-Vaňákové. K tomuto období se vztahuje i Poláčkův deník, v němž si od ledna 1943 zaznamenává nejrůznější postřehy, reflexe, zápisky z četby i portréty židů, s nimiž se setkával, když společně povinně dojížděli pracovat mimo Prahu. Svou kompozicí a výpovědní hodnotou patří tato kniha k nejzávažnějším svazkům celé edice Spisy Karla Poláčka.

Poslední svazek spisů Karla Poláčka obsahuje kromě dramat Ves Stěpančikovo a Firma vzpomínky, kalendárium a přehled referátů z poláčkovských sympozií (1992–2001).