Stanislav Brouček Books

Monografie zkoumá problematiku českého vystěhovalectví do Francie v letech 1862 až 1918 a adaptační proces české menšiny v jinoetnickém prostředí.

Autor má na mysli "železnou oponu", která rozdělila svět na dva proti sobě bojující tábory. Za svého pohnutého života působil v Československu, Koreji, Vietnamu, ale také na druhé straně "železné opony", v Dánsku, Tunisu, Švýcarsku a Francii. Na obou stranách vidí klady i nedostatky. Setkává se také s oponou ideologickou, která dělí společnost a vytváří iluze a předsudky bránící hodnocení jiných ideologií.

Kniha podává přehlednou rekapitulaci českých (československých) postojů k emigraci a zahraničním Čechům. Vychází z detailního rozboru vystěhovalecké politiky v meziválečném Československu a v poválečných letech 1948-89. V následujícím období po listopadu 1989 se autoři věnují vývoji postupného sbližování domácího a krajanského světa.

Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895 byla mimořádnou kulturní a společenskou událostí posledního desetiletí 19.století. Trvala půl roku a navštívily ji dva milióny diváků. Česká společnost jejím prostřednictvím demonstrovala před celou Evropou, hlavně však v tehdejším rakousko-uherském soustátí, svou národní identitu a snahu o politickou emancipaci. Tým autorů se snaží přiblížit neobyčejnou atmosféru výstavy, všímá si reálných i mýtických kulturních fenoménů, které měly reperezentovat dobově podmíněnou ideu češství.

Přítomnost Čechů a Slováků na jihu afrického kontinentu má dlouhou historii, zahrnující cestovatele a misionáře. Nejvýznamnější migrace do Jihoafrické republiky nastala po srpnu 1968, kdy odešlo kolem pěti tisíc lidí z Československa. Autor zachytil osudy některých z těchto jednotlivců a předkládá je v této publikaci. Životní příběhy krajanů v Jižní Africe představují různorodé dobrodružství a adaptaci na exotickou přírodu a odlišné civilizační zvyky. Čtenář se seznámí s jejich zkušenostmi s búrsko-britskou rivalitou a správou přírodního bohatství. Zážitky z pracovních kontaktů s barevným a černošským obyvatelstvem přiblíží chování různých etnických skupin, včetně Zulu a dalších bantuských jazykových komunit. Tyto výpovědi ukazují na život, který, ač začínal strádáním po útěku z komunistické totality, postupně nabýval na kvalitě. I když apartheid, odsuzovaný demokratickým světem, byl vnímán jako podobná totalita, Češi a Slováci zde objevili příležitosti pro seberealizaci, které jim doma chyběly.

Publikace je založena na výběru několika specifických aspektů daného tématu, tj. jistého podílu zahraničních Čechů na bilaterálních vztazích, které mají z pochopitelných důvodů jiné akcenty např. v Kanadě a jiné na Ukrajině, avšak přesvědčivě z textu vyplývá hodnota a význam diaspory pro existenci státních útvarů na území českých zemí. Je pochopitelné, že se autoři ve značné míře vztahují především k podílu zahraničních Čechů na vzniku Československa v roce 1918.

(náhled na problematiku v kontextu vývoje světových migrací: vznik moderních diaspor a transnacionálních společností)

Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska je uspořádána do dvou částí a tří svazků. První část je věnována osobnostem, druhá věcné a teoretické problematice. Encyklopedie je určena všem zájemcům o tradiční kulturu českého etnika i jiných etnik na našem území. Uplatnění proto nalezne jak u odborníků, tak u široké veřejnosti. Texty hesel v abecedním pořádku doplňuje bohatý doprovodný materiál (fotografie, kresby, mapy, notové záznamy), přehled literatury k jednotlivým heslům a rejstříky. Téměř stočlenný kolektiv autorů vytvořil na 2 800 hesel, v nichž postihuje historii a teorii oboru, hmotnou a duchovní kulturu, folklór, lidové umění, etnickou problematiku českých zemí a také životopisné portréty badatelů, sběratelů, literátů, hudebníků, výtvarných umělců, kteří se kulturou a životem českého etnika zabývali. Čtenář zde nalezne rozsáhlé soubory textů o národopisných regionech, lidové architektuře, krojích, pohádkách, pověstech, lidových písních a tancích, o hudebních nástrojích, zvycích a obyčejích, o řemeslech, lidovém výtvarném umění, lidovém zemědělství, stravě, o projevech kultu a lidové zbožnosti.

Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska je uspořádána do dvou částí a tří svazků. První část je věnována osobnostem, druhá věcné a teoretické problematice. Encyklopedie je určena všem zájemcům o tradiční kulturu českého etnika i jiných etnik na našem území. Uplatnění proto nalezne jak u odborníků, tak u široké veřejnosti.Texty hesel v abecedním pořádku doplňuje bohatý doprovodný materiál (fotografie, kresby, mapy, notové záznamy), přehledy literatury k jednotlivým heslům a rejstříky. Téměř stočlenný kolektiv autorů vytvořil na 2 800 hesel, v nichž postihuje historii a teorii oboru, hmotnou a duchovní kulturu, folklór, lidové umění, etnickou problematiku českých zemí a také životopisné portréty badatelů, sběratelů, literátů, hudebníků, výtvarných umělců, kteří se kulturou a způsobem života českého etnika zabývali. Čtenář zde nalezne rozsáhlé soubory textů o národopisných regionech, lidové architektuře, krojích, pohádkách, pověstech, lidových písních a tancích, o hudebních nástrojích, zvycích a obyčejích, o řemeslech, lidovém výtvarném umění, lidovém zemědělství, stravě, o projevech kultu a lidové zbožnosti

Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska je uspořádána do dvou částí a tří svazků. První část je věnována osobnostem, druhá věcné a teoretické problematice. Encyklopedie je určena všem zájemcům o tradiční kulturu českého etnika i jiných etnik na našem území. Uplatnění proto nalezne jak u odborníků, tak u široké veřejnosti.Texty hesel v abecedním pořádku doplňuje bohatý doprovodný materiál (fotografie, kresby, mapy, notové záznamy), přehledy literatury k jednotlivým heslům a rejstříky. Téměř stočlenný kolektiv autorů vytvořil na 2 800 hesel, v nichž postihuje historii a teorii oboru, hmotnou a duchovní kulturu, folklór, lidové umění, etnickou problematiku českých zemí a také životopisné portréty badatelů, sběratelů, literátů, hudebníků, výtvarných umělců, kteří se kulturou a způsobem života českého etnika zabývali. Čtenář zde nalezne rozsáhlé soubory textů o národopisných regionech, lidové architektuře, krojích, pohádkách, pověstech, lidových písních a tancích, o hudebních nástrojích, zvycích a obyčejích, o řemeslech, lidovém výtvarném umění, lidovém zemědělství, stravě, o projevech kultu a lidové zbožnosti

Výběr textů a diskuse ze semináře k problematice národního vědomí Čechů žijících v zahraničí.

Francie od 19. století vítala zahraniční přistěhovalectví, a obyvatelé českých zemí nebyli výjimkou. Každý migrační proud do francouzských měst a venkova přinášel jedinečné sociální vztahy mezi imigranty. Mezi původním domovem a novou zemí, kde hledali nový život, vznikalo napětí. Fyzický přesun byl jen vnějším projevem změny existence, zatímco skutečné přemísťování součástí původního domova probíhalo v myslích migrantů. Kniha se zaměřuje na neviditelné přesouvání českého domova do francouzského prostředí a na zpětné vazby na domov v české kotlině. Analyzuje motivy a smysly přesídlení jednotlivců a zkoumá kulturu obou domovů, dospívajíc k tezi o bipolaritě touhy po svobodě a zodpovědnosti za osudy těch, které migranté nechali za sebou. Text se dotýká moderního českého exulantství, reprezentovaného Josefem Václavem Fričem, a zmiňuje jednotlivce zahraničního odboje během první světové války, jako rivalitu mezi Františkem Kupkou a Edvardem Benešem, či blízkost Kupky k T. G. Masarykovi a J. S. Macharovi. Uctívá také sochaře Ottu Gutfreunda, který unikl trestu smrti, a věnuje se dalším osobnostem, včetně básníka a výtvarníka Jiřího Koláře.