V Tchýni se řeší záhada, co se stalo mezi snachou a tchýní (které žily v jedné domácnosti), že se snacha během manželovy námořní cesty do jiného města odstěhovala zpět ke své biologické rodině. Většina postav automaticky podezírá tchýni, že snachu vyštvala nevlídností a hašteřivostí, které jsou tchýním stereotypně přisuzovány: závěrečné rozuzlení je však pochopitelně mnohem složitější a roli v něm hrají nevěstky, znásilnění, loupež či tajené těhotenství.
Autor patrí medzi významných predstaviteľov latinskej dramatickej spisby a jeho diela sú jedinečnými reprezentantmi rímskej dramatickej tvorby. Terentiove komédie vynikali stavbou a kresbou charakterov. Dôkladne poznal rozmarnú rímsku aristokraciu a vtedajšiu spoločnosť a dokázal ju zobraziť v postavách héter, otrokov, eunuchov, vojakov, príživníkov a priniesol tak sarkastický pohľad na spoločnosť, v ktorej žil.
Testo latino a fronte - Introduzione, traduzione e note di Dario del Corno
Démea, un uomo all'antica, ha due figli, Eschino e Ctesifone, il primo lo fa adottare dal fratello Micione, il secondo lo educa egli stesso. Micione è un uomo di mentalità aperta e liberale, ed educa il figlio adottivo con un metodo basato sulla reciproca fiducia e liberalità; Demea, invece, educa il proprio con il metodo tradizionale, basato sui principi del mos maiorum, il costume degli antenati, e sull'esercizio della patria potestas, l'autorità paterna. Eschino rapisce da una casa una citarista, Bacchide, perché di lei si è innamorato il fratello, che per terrore del padre non ha mai osato nulla per realizzare la sua storia d'amore. Eschino, però, non è libero, infatti precedentemente aveva violato una giovane, Panfila, che adesso aveva partorito e della quale era innamorato. Panfila, temendo che Eschino la abbandoni, rivendica i propri diritti e manda Egione a lamentarsi con Micione. Intanto, Demea scopre la relazione del figlio con la citarista e sfoga la sua rabbia contro il fratello, accusandolo di avergli rovinato e corrotto i figli. Infine, Demea decide di cambiare e di diventare liberale. La commedia si conclude con il matrimonio di Eschino e Panfila e con l'acquisto di Bacchide da parte di Ctesifone.
Heidelberger Texte 22
Dvě antické komedie z římské společnosti druhého století před n. l., jejichž autorem je druhý římský dramatik, který po Plautovi přenáší novou atickou komedii do Říma, umělec proti Plautovi mnohem rafinovanější, mistr divadelních charakterů. Komedie, vycházejíce z antického Menandra,řeší každá po svém příběh dvou otců, dvou synů a jejich milenek. Nové modernizující a aktualizující přetlumočení.
