Petr Kopta Books

Knihu veršů jednoho z prokletých uspořádali Petr Kopta a Jan Vladislav, který je také autorem úvodní eseje, životopisných poznámek a ediční poznámky. Kniha je doplněna dobovým obrazovým materiálem, vzpomínkami současníků, Verlainovými dopisy a dalšími dokumenty vybranými a přeloženými opět Janem Vladislavem. Jednotlivé básně jsou překlady z dílen našich nejznámějších básníků a celá kniha patří ke špičce toho, co v KPP vyšlo. 2. vydání

Kniha básní významného překladatele (1927–1983), známého jedinečným přebásněním básní V. Huga, G. Apollinaira, P. Verlaina, A. de Musseta a mnoha dalších. Kniha, kterou z básníkovy pozůstalosti uspořádal, k vydání připravil a ediční poznámkou opatřil Vratislav Färber, shrnuje Koptovy básně ze 40. let, básně vězeňské (v 50. letech byl P. Kopta vězněn), cyklus palachovských básní z roku 1969, příležitostné básně satirické a nepoklesle angažované verše z doby, kdy se Petr Kopta stal signatářem Charty 77. Básně doplňuje několik autorových próz a dokumentárních textů.

Sbírka milostné lyriky jednoho z předních představitelů francouzského romantismu, jejíž některé verše byly inspirovány G. Sandovou. Charakter této lyriky jako lyriky milostné se vymyká tradicím žánru; autor zde neuvádí konkrétní životní fakta a omezuje se jen na duševní prožívání. Vetřech Nocích (Květnová noc, Srpnová noc, Říjnová noc) volí formu rozhovoru s nemytologicky pojatou Múzou, blízkou spíše nějaké ideální ženské bytosti. Vrcholným tématem tohoto cyklu je vztah mezi bolestí a tvůrčí činností. Básník zde odhaluje, že zdrojem poezie je daleko více bolest než poklidné štěstí.

Einer Science-fiction-Klassiker von 1950 hat durch die Sojourner-Mission neue Aktualität erhalten. Zudem beginnt das Ensemble der 26 Kurzgeschichten im Jahre 1999. Die Kolonisierung des Mars durch amerikanische Siedler trägt die traumatischen Züge des Kolonialismus, ein Paradies wird zerstört, Ignoranz und Unvernunft löschen das Leben auf dem friedlichen Planeten aus.

Heinrich Mann, war der älteste Bruder Thomas Manns, wurde am 27. März 1871 als Sohn eines Lübecker Senators, Großkaufmanns und Reeders geboren. Dem Spötter seiner Zeit, dem radikalen Demokraten und leidenschaftlichen Kämpfer gegen den Nationalsozialismus wurde, wie vielen anderen Autoren, 1933 das bittere Schicksal der Emigration zuteil, in der er noch vor einer erhofften Rückkehr in die neugegründete DDR am 12. März 1950 in Los Angeles starb. Sein Werk umfasst zwanzig Romane, sechs Novellenbände, sieben Esaybände, mehrere Dramen und Hunderte von zeitkritischen Aufsätzen sowie den autobiografischen Band «Ein Zeitalter wird besichtigt». Berühmt wurde er nicht zuletzt durch seinen Roman «Professor Unrat», der unter dem Titel «Der blaue Engel» mit Emil Jannings und Marlene Dietrich verfilmt wurde. Heinrich Manns Werk ist durch Balzac, Stendhal, Zola und Anatole France beeinflusst. Seine schriftstellereische Entwicklung führte vom Spätimpressionismus seiner berühmten Satire auf die Berliner Gründerzeit und ihre Gesellschaft «Im Schlaraffenland» und dem Renaissance-Romann «Die Göttinen» schließlich zu seinem meisterlichen Spätwerk «Die Jugend des Königs Henri Quatre» und «Die Vollendung des Königs Henri Quatre», das an der Gestalt eines vorbildlichen Volkskönigs die Probleme Macht und Humanität diskutiert.

Sous le pont Mirabeau coule la Seine Et nos amours Faut-il qu'il m'en souvienne La joie venait toujours après la peine Ces vers du "Pont Mirabeau", comme ceux de "La Chanson du mal-aimé" ou de "Zone", tous issus du recueil Alcools ont fait la fortune littéraire d'Apollinaire, et un grand classique de la poésie. Toutefois, ce classicisme ne doit pas faire oublier qu'en son temps ce recueil constitua une véritable révolution poétique : après Rimbaud, Apollinaire transforme toutes les règles d'un lyrisme devenu vieillot à son goût. Il faut pouvoir chanter le monde, jusque dans sa réalité la plus crue, mais aussi jusque dans ses progrès les plus récents : la tour Eiffel ("Zone") côtoiera donc les cellules de la prison de la Santé ("À la Santé"). Sur ce modèle se succéderont alors la mort, la fuite du temps et surtout l'amour : tantôt lumineux, tantôt obscur, mais toujours au centre de ces ivresses poétiques. Avec Alcools, Apollinaire deviendra le modèle de tous les poètes à venir, et en particulier des surréalistes. --Karla Manuele

Básnická skladba francouzského klasika z r. 1880, jejímž základním motivem je Verlainova dočasná konverze na katolickou víru.