Jiří Našinec Book order (chronological)

Mladý bolestín je první svazek cyklu nazvaného podle ústřední postavy Lelian, apokryfní autobiografie francouzského básníka Paula Verlaina, v níž se na pozadí rozsáhlé historické fresky prolíná dokument s fikcí a postavy, vzkříšené z prachu archivů, se pohybují zcela nenuceně, dotvářeny autorovou fantazií. Kniha vypráví o dětství a jinošství stydlivého, zakomplexovaného hocha, prožívaných pod vlivem opičí láskou milující pobožnůstkářské matky a liknavého otce, zklamaného chlapcovou křehkou konstitucí, která jej činí nevhodným pro vojenskou kariéru, pro niž ho rodič předurčil. Autor nám přibližuje léta Lelianova školního života, líčí jeho první milostné zážitky, jak homosexuální, tak heterosexuální, jeho první kroky v literatuře, první kontakty s pařížskými literárními kruhy, a zároveň vypovídá o záludné přítomnosti smrti. Není to příběh se šťastným koncem, nýbrž příběh o krušném osudu, který se hluboce vtiskne do čtenářovy paměti.

Stefan, Anfang Dreißig, Wirtschaftsexperte in Bukarest, glaubt zwei Frauen zu lieben: Ileana und Joana, seine Ehefrau. Beide hat er durch eine Verwechselung kennengelernt. Stefan und der berühmte Schriftsteller Partenie sind Doppelgänger - und genau diese Tatsache wird zu einem großen Problem für Stefan. In \"Der verbotene Wald\", entstanden zwischen 1949 und 1954, zeichnet Eliade ein Panorama der rumänischen Intelligenz von den dreißiger Jahren bis zur Machtübernahme durch die Kommunisten. Doch es geht um mehr als Zeitgeschichtliches; Eliades Roman handelt von der Spannung zwischen Zeit und Geschichte, individueller Zeit und kosmischer Geschichte. So schließt sich auch in diesem Roman der Kreis des Religionswissenschaftlers und Erzählers Eliade.

U zrodu antologii překladů s názvem Odkud vítr vane, vytvořených studenty z Katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, byl překladatelský seminář věnovaný národním literaturám balkánského a jihoslovanského areálu vedený jeho garantem dr. Lucií Gramelovou. Právě ona navrhla antologii studentských prací jako projekt katedry s perspektivou možného publikování. Semináře se zúčastnil velký počet studentů z různých ročníků a rozmanitých specializací jihovýchodoevropského programu. Jejich silná motivace při práci na společném díle byla překvapivá: myšlenku přispět do antologie přijali s nadšením za svou. Velmi pečlivě se už od začátku rozhodovali pro jednotlivé texty: při výběru autorů museli prokázat hlubokou znalost „svých literatur“. Vybrali ty, kdo se jim v jednotlivých národních literaturách Balkánu jevili pro českého čtenáře jako nejzajímavější. Antologie představuje prostřednictvím krátkých próz současné autory literatury albánské (Uran Butka, Mira Meksiová), chorvatské (Svetlana Gjoniová, Zoran Ferić, Ivančica Đerić), slovinské (Suzana Tratniková, Nejc Gazvoda, Polona Glavanová, Marko Sosič), srbské (Igor Marojević, Marko Vidojković, Ivana Simićová-Bodrožićová), rumunské (Gheorghe Stroe, Ivona Boitanová, Maria Postová, Bogdan Suceavă) a bulharské (Dejan Enev, Georgi Gospodinov, Kalin Terzijski).

Román Štěkání na měsíc z roku 1997 pochází z pera výrazného moldavského spisovatele Aurelia Busuioca (1928–2012), který je dnes v Moldavsku již považovaný za klasika. Jde o hlubokou sondu do složitých zákrut současného dění, jež započalo na samém konci 20. Století, kdy společnost ve východní Evropě zahájila přerod k demokracii. Hlavním hrdinou však není člověk a jeho konkrétní, silný lidský příběh, ale jezevčík, který si vede deník a za pomoci ironie a značné nadsázky pozoruje a komentuje lidské konání (nejen) svého pána. Román je brilantní studií lidského charakteru, který obnažen společenskými změnami jen málokdy obstojí. A je to právě tento aspekt, který z románu činí aktuální příspěvek k danému tématu i pro českou čtenářskou obec. V nakladatelství Havran již od tohoto autora vyšel román Říkej mi Johny!.

Victor Hugo's writing is some of the best and most beautiful ever produced; this anonymous translation of his hard-to-find The Man Who Laughs shows Hugo's wonderful use of language to tell a heartbreaking story. While it is not as well known as Les Miserable or The Hunchback of Notre Dame, The Man Who Laughs remains a classic story worth reading.

Komiks Ocelová křídla líčí dramatický útěk slavného „čtyřlístku“ českých letců Josefa Balejky, Viléma Košaře, Josefa Františka a Matěje Pavloviče z nacisty okupované republiky, aby se mohli aktivně účastnit boje za svobodu. Po napadení Polska Německem 1. září 1939 se postavili se na stranu Poláků a spolu s tisícovkou dalších Čechů utvořili Československý legion, vedený generálem Lvem Prchalou. Později se proslavili v bitvě o Británii. Je to putování dějinami na ocelových křídlech, které na čas propojily Česko, Polsko, Rumunsko, Francii a Velkou Británii. ADRIAN BARBU je knižní ilustrátor rumunského původu, autor komiksů, filolog a hudebník. Jeho práce byly vydány, oceněny a vyznamenány v USA, Německu, Srbsku, Francii, Austrálii, na Novém Zélandu a některé dokonce i v rodné zemi. Kniha vychází z vlastního životopisu Josefa Balejky a několika dalších monografií, zpráv, článků v tisku a svědectví vybraných a prostudovaných historikem JIŘÍM ŠITLEREM.

Proslulý historik náboženství, filozof, spisovatel a publicista (1907–1986) vzpomíná na své dětství v Bukurešti během první světové války, na první přátelství a záliby v přírodních vědách, filozofii a literatuře. Jeho odjezd do Kalkaty, kde studoval pod filozofem S. Dásguptou a žil v poustevně na břehu Gangy, zásadně ovlivnil jeho život. Po návratu do Rumunska se aktivně podílel na kulturním dění a přednášel dějiny indické filozofie na Bukurešťské univerzitě, získal uznání jako romanopisec. V 30. letech byl však nucen odejít z univerzity kvůli kritice svých prozaických děl, vstoupil do diplomatických služeb a pracoval v Anglii a Portugalsku, přičemž jeho literární a badatelská činnost neustala. Po 2. světové válce se již do Rumunska nevrátil a musel začínat znovu jako historik náboženství, než získal uznání ve Francii a USA, kde mu byla zřízena katedra. V roce 1927 vyzval mladé tvůrce, aby pracovali, jako by měli před sebou poslední rok života, čímž neúmyslně nastínil svůj životní program. V Pamětech se snaží zachytit svět, jehož smysl usiloval pochopit, a umožňuje nám sledovat jeho odborný růst na pozadí historických událostí, přičemž jeho styl odráží beletristickou průpravu.

Z rumunských a francouzských originálů vybral a přeložil Jiří Našinec ; Předmluvou opatřila Libuše Valentová