An history that presents a canvas of post-war Czech literary developments within the cultural and political context of the times. It provides information about the many English-language translations from Czech literature, and the circumstances in which these translations came about.
"This publication is the result of a workshop which took place in Prague (in June 2012) and was organized by the Prague Centre for Jewish Studies, the Centre for the Study of the Holocaust and Jewish Literature at the Faculty of Arts at Charles University and the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences. It focuses on the problems of depicting the Shoah/the Holocaust in Central Europe, primarily in Czech, Slovak, German, Austrian and Polish literature and film. The workshop ... was held in Prague on the 21st and 22nd of June in the Institute of Czech Literature at the Academy of Sciences ... Each paper is published either in English or German, including a summary in the other language."--Foreword.
Darstellungen der tschechischen Gegenwartsliteratur nach 1945 sind auf dem deutschen Buchmarkt kaum zu finden. Dabei sind die Jahrzehnte nach 1945 in der Geschichte der tschechischen Literatur besonders produktiv. Autoren wie Václav Havel, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký, Ivan Klíma, Pavel Kohout, Arnošt Lustig, Jiří Gruša oder Autoren der jüngeren Generation wie Jáchym Topol und Michal Viewegh wurden und werden im deutschsprachigen Raum intensiv rezipiert und diskutiert. Jiří Holý schließt diese Lücke mit seinem Band Tschechische Literatur 1945–2000, dem deutschsprachigen Gegenstück zu seinem erfolgreichen englischen Titel Writers under Siege. Holý präsentiert einen historischen Überblick über die wichtigsten literarischen Tendenzen nach 1945 und zeichnet umfassende Porträts der bedeutendsten tschechischen Gegenwartsautoren. Dabei wird ebenso auf Übersetzungen ins Deutsche eingegangen als auch auf deutschsprachige Studien zu den jeweiligen Werken und auf Kontakte der Autoren mit deutschen, österreichischen sowie schweizerischen Künstlern. Tschechische Literatur 1945–2000 ist somit eine unverzichtbare Informationsquelle nicht nur für Lehrende und Studierende der Bohemistik und Slavistik, sondern für alle literarisch interessierten Leserinnen und Leser.
Diese Geschichte der tschechischen Literatur des 20. Jahrhunderts ist zuerst für deutschsprachige Studierenden der Bohemistik und Slavistik sowie für alle Interessenten um die Literatur bestimmt. Die erste Fassung des Textes erschien auf tschechisch im Handbuch „Ceská literatura od pocátku k dnešku“ (Prag 1998, 2. ergänzte Ausg. 2002), dessen zweite Hälfte die tschechische Literatur des vorigen Jahrhunderts behandelt. Für die deutsche Fassung musste allerdings der Text in vielem neu bearbeitet werden und auf diese Art und Weise enstand ein neues Werk. Einerseits wurden mehrere Passagen verkürzt, andererseits neu konzipier und wesentlich erweitert, v. a. im Teil 2.1. und Teil 10. des ersten Kapitels („Die Poesie um die Jahrhundertwende“; „Die deutschsprachige Literatur in den böhmischen Ländern“). Im Einzelnen betraf die Erweiterung die Passagen, die die häufigen Kontakte der tschechischen Literatur und Kultur mit deutschsprachigen Literaturen erörtern, ebenso mehrere Stellen, die ohne Erklärung der entsprechenden historischen und kulturellen Realien für die nichttschechischen Leser/innen etwas dunkel geblieben wären. Ergänzt wurden die deutschen Übersetzungen von angeführten tschechischen Titeln, die bei jedem Buch in Klammern stehen und kursiv wie beim tschechischen Original stehen (wogegen die deutschen Namen der ins Deutsche nicht übersetzen Bücher in antik bleiben).
Přehledný výklad české literatury v podání současných autorit literární vědy.
Lexikon je koncipován jako pracovní pomůcka, která umožňuje lépe se orientovat na poli pojmů a předmětů, na němž se dnes i odborníci orientují jen s obtížemi. Interdisciplinárně zaměřený lexikon podává kompaktní přehled o různorodosti literárněvědných a kulturologických přístupů, osvětluje ústřední pojmy a seznamuje s autory a autorkami, kteří určovali teoretické diskuse. Jeho snahou je poskytnout odborné vodítko studentům a studentkám (i těm začínajícím) všech filologických oborů a věd o kultuře, jakož i čtenářům a čtenářkám ostatních duchovědných disciplín (zvláště historikům, sociologům a psychologům), kteří se zajímají o teorii, a tak jim umožnit zorientovat se v pojmech, jež se vyskytují v interdisciplinárních diskusích literární teorie a teorie kultury. Aby lexikon tomuto nároku mohl dostát, musí být co nejobsáhlejší, aniž přitom ztratí příruční charakter jednosvazkového slovníku. Česká verze Lexikonu nepředstavuje jen překlad, ale také adaptaci do českého prostředí a kulturního kontextu. Způsob, kterým byla původní, německá verze adaptována, je trojí: (1) rozšíření o relevantní české (a příp. slovenské) položky v oddíle „Lit.“ na konci každého hesla; přitom ve stejném oddíle jsou také v závorce uváděny u jednotlivých děl jejich české (a slovenské) překlady. (2) Rozšíření původních hesel o české apendixy; (3) Nová hesla autorů, směrů, pojmů či škol, které by domácí uživatel měl mít – v souvislosti s teorií literatury a kultury – k dispozici.
Autobiografie literárního teoretika a editora Vladimíra Justla vedená formou dialogu. Autobiografická výpověď známého českého editora, literárního historika a spoluzakladatele pražské Violy Vladimíra Justla, jak ji zaznamenal Jiří Holý. V živém a strhujícím vyprávění je zachycena poválečná atmosféra v pražských literárních kruzích a nakladatelstvích. Osobnosti, s nimiž se Justl během svého života poznal, přibližuje s místy až sarkastickým tónem. Důvěrná znalost prostředí mu dovoluje uvádět na pravou míru některé literární mýty a posuzovat je se zjevnou snahou po objektivitě. V jeho výpovědi ožívají takové osobnosti jako Vladimír Holan, Jaroslav Seifert a další. Text doprovází černobílá fotografická příloha.
Soubor ukázek z českých literárních děl, doplněný úryvky z korespondence, autorských komentářů, dobových kritických projevů i pozdějších ohlasů, pro období první poloviny dvacátého století, od počátku století do roku 1945 - čítanka k třetímu dílu knihy Česká literatura od počátků k dnešku.
Kniha "Česká literatura od počátků k dnešku - Kniha textů 4." s podtitulem 2. polovina 20. století. Obsahuje 592 stran. Jedná se o počin nakladatelství "NLN - Nakladatelství Lidové noviny" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.
Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala velmi malá pozornost, kniha v tomto navazuje na dosud ojedinělou publikaci Holokaust v české, slovenské a polské literatuře (ed. J. Holý, 2007). Studie čtyř autorů zkoumají šoa v literatuře z různých stran, přehledově (Jiří Holý) i detailněji, z hlediska jednotlivých problémů (pamětní práce kultury - Petr Málek, šoa z pohledu viníků či traumatičnosti návratu - Jiří Holý) i autorských osobností a poetik (Michael Špirit se věnuje Josefu Škvoreckému, Filip Tomáš dílu Arnošta Lustiga a neprávem opomíjenému Jiřímu R. Pickovi). Shodují se přitom, že jde o téma zásadní, jehož umělecká reprezentace zasahuje i do hodnotových otázek současného života. Popsat a pochopit tyto na pohled nesdělitelné zkušenosti a rozumem sotva pochopitelné události zůstává pro umění i odborné zkoumání trvalou výzvou bez ohledu na časový odstup.
